Halda Heřmanice
Halda Heřmanice je umělý kopec (270 m n. m.) vzniklý navršením hlušiny z Dolu Heřmanice, který se nachází na území ostravské části Hrušov v městském obvodu Slezská Ostrava. Majitelem odvalu je státní podnik DIAMO, odštěpný závod Odra, do kterého byl v rámci útlumu hornické činnosti vyčleněn v roce 2002 ze společnosti OKD.
Lokalizace
Odval je ze severozápadu ohraničen železniční tratí Ostrava–Bohumín, na východě Heřmanickým rybníkem a na jihu tratí společnosti Advanced World Transport Ostrava hlavní nádraží – Rychvald a manipulačním kolejiště Heřmanice.
Celý odval se dělí na tři částí: nejzápadnější a nejstarší Karolina, střední Autoodval a východní – dosud provozovaná část – Svoboda. Průměrná sypná výška odvalu činí cca 20 až 30 m. Sypaný kužel v části „Karolina“ dříve dosahoval výšky až 70 m, ale v roce 1978 byl snížen „pro zlepšení odvětrání Ostravské kotliny“ z výšky 271 na 250 m n. m. Podle historických pramenů se celková plocha odvalu pohybuje od 60 ha do 103 ha a je v něm uloženo cca 21 milionů m³ materiálu.
Hoření haldy
Halda Heřmanice je jednou ze dvou hořících ostravských hald (vedle haldy Ema). Přestože proces hoření probíhá uvnitř haldy, docházelo zde v minulosti i k otevřeným požárům, způsobeným např. vznícením kořenů dřevin, které byly na haldě vysázeny v rámci rekultivace v 70. a 80. letech 20. století. První požáry byly zaznamenány koncem 80. let 20. století a pokračovaly až do prvních let 3. tisíciletí, kdy začaly ohrožovat kolejiště OKD, Dopravy jižně od haldy. V této oblasti byla v letech 2004-2005 zřízena injektážní stěna a dalšímu postupu termických procesů jižním směrem bylo zabráněno.
Podle informací z roku 2023 prověřují společnosti DIAMO, Veolia Energie ČR a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava možnost využití tepla z haldy pro vytápění. Podpovrchová teplota haldy dosahuje hodnot 100 až 600 °C.[1]
Další informace
Východním směrem od haldy se nachází přírodní památka Heřmanický rybník.
Na haldě Heřmanice byla také pozorována kudlanka nábožná.
Odkazy
Reference
- ↑ HANDL, Jan. Mohla by hořící halda v Ostravě posloužit k vytápění? Odborníci to zkoušejí. Ecoista [online]. Solutions and Services, a.s., 2023-11-02 [cit. 2023-11-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu halda Heřmanice na Wikimedia Commons
- GAZDOVÁ, Olga; JELÍNEK, Petr. Jak dál s největší ostravskou „doutnající haldou“?. Klub přátel Hornického muzea v Ostravě [online]. 2009-02-27 [cit. 2009-07-09]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
