Hagar

Hagar
Hagar a anděl (Francesco Montelatici, okolo 1570)
Hagar a anděl (Francesco Montelatici, okolo 1570)
Narození 20. století př. n. l.
starověký Egypt
Úmrtí 20. století př. n. l.
Mekka
Povolání pracovnice v domácnosti
Nábož. vyznání Egyptské náboženství
Choť Abrahám
Děti Izmael[1]
Rodiče Pharaoh[2]
Příbuzní Nebajót[3], Machalat, Basemat[4], Duma[5], Adbeel, Náfiš[6], Mibsam[3], Mishma[5], Massa[5], Hadad[6], Tema[6], Kedemah[6], Jetur[6] a Qeydar-e Nabi[3] (vnoučata)
Funkce královská choť
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hagar (hebrejsky הָגָר, „Ten, který je hostem“[7]) byla podle abrahámovských náboženství egyptská otrokyně, která sloužila Sáře, manželce Abraháma. Na popud Sáry se Hagar stala druhou Abrahámovou manželkou a porodila mu syna Izmaela. Příběh Hagar je zaznamenán v knize Genesis i v pozdějším Koránu.

Manželka Abrahámova

Související informace naleznete také v článku Polygamie v Bibli.

Podle některých tradic byla Abrahámova manželka Ketura[8], kterou si vzal po smrti Sáry, totožná s Hagar.[9] Nové jméno Ketura (hebrejsky קְטוּרָה, „Okouřená kadidlem“) údajně obdržela proto, že se neposkvrnila a neprovdala za jiného muže ani poté, co byla od své paní, Sáry, a svého muže vyhnána[10]. Seznam Hagařiných a Ketuřiných synů podle Bible:

Toto je rodopis Abrahamova syna Izmaela, kterého Abrahamovi porodila Sářina otrokyně Hagar egyptská. Toto jsou jména Izmaelových synů, podle nichž jsou pojmenovány jejich rody: Izmaelův prvorozený Nebajót, Kédar, Adbeel a Mibsám, Mišma, Dúma a Masa, Chadad, Téma, Jetúr, Náfiš a Kedma. Mišma, Dúma a Masa."

Genesis 25:12-15

Abraham si vzal opět ženu; jmenovala se Ketúra. Porodila mu Zimrána a Jokšána, Medána a Midjána, Jišbáka a Šúacha. Ti všichni jsou synové Ketúřini."

Genesis 25:1-2

Někteří křesťané tyto seznamy používají jako důkaz proti tradici, jež Keturu ztotožňuje s Hagar. Ti však, kdo uznávají židovskou výkladovou posloupnost pardes, poukazují na to, že tento způsob biblického zápisu tuto tradici nijak nevyvrací. Jméno totiž ve starozákonní době „znamenalo víc než pouhé pojmenování.“[11] Jméno bylo považováno za součást duše a pokud u člověka došlo k zásadní změně v životních postojích nebo v postavení, mohlo se to projevit i změnou jména. A to byl i případ Hagar, která porodila svého syna Izmaela jako otrokyně, kdežto ostatní své syny již jako žena svobodná a duchovně obrozená. Tento způsob vnímání využil i apoštol Pavel, aby čtenářům svého listu Galatským přiblížil, proč se tehdejší Jeruzalém podobal otrokyni Hagar a ne svobodné ženě, ačkoliv jeho židovští obyvatelé byli tělesnými potomky Sáry.[12]

Význam jména

Význam jména Hagar je utíkat, být odvlečen, být vtažen do služby. Jméno Hagar mohlo znamenat útěk díky velmi vzácnému semitskému slovesu znamenajícímu Odvlečený nebo prostřednictvím řecko-perských výrazů - Tlačený do služby nebo Posel.[13]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Genesis.
  2. ↑ Targum Pseudo-Jonathan on Genesis.
  3. ↑ a b c Genesis.
  4. ↑ Genesis.
  5. ↑ a b c Genesis.
  6. ↑ a b c d e Genesis.
  7. ↑ HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/ Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 154. 
  8. ↑ Gn 25, 1 (Kral, ČEP)
  9. ↑ Časopis Šavua tov 53/5768, str. 6. www.olam.cz [online]. [cit. 2014-10-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-10-29. 
  10. ↑ Gn 21, 10 (Kral, ČEP)
  11. ↑ NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha: Kalich, 1956. S. 299. 
  12. ↑ Ga 4, 25 (Kral, ČEP)
  13. ↑ VAĽOVSKÁ, Zuzana. Hagar Päť [online]. Nezabudnitecitat.sk, 2023-08-09 [cit. 2023-12-22]. Dostupné online. (slovensky) 

Literatura

  • NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha: Kalich, 1956. Heslo Agar. 
  • DOUGLAS, J. D. Nový biblický slovník. Praha: Návrat domů, 1996. ISBN 80-85495-65-1. Heslo HAGAR. 
  • WIESEL, Elie. Příběhy o důvěře. Eseje o velkých postavách židovské tradice. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-468-0. 2. kapitola: Sára a Hagar aneb mateřská láska, s. 25-38. 

Externí odkazy

Zdroj