Hafnocendichlorid

Hafnocendichlorid
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Obecné
Systematický název hafnocendichlorid
Sumární vzorec C10H10HfCl2
Vzhled bílé krystaly
Identifikace
Registrační číslo CAS 12116-66-4
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) 235-177-5
PubChem 24942143
SMILES C1C=CC=[C-]1.C1C=CC=[C-]1.[Cl-].[Cl-].[Hf+4]
InChI 1S/2C5H5.2ClH.Hf/c2*1-2-4-5-3-1;;;/h2*1-3H,4H2;2*1H;/q2*-1;;;+4/p-2
Vlastnosti
Molární hmotnost 379,58 g/mol
Teplota tání 230 až 233 °C (503 až 506 K)
Rozpustnost ve vodě 0,391 g/100 ml (25 °C)
0,431 g/100 ml (30 °C)[1]
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
H-věty H314 H315 H319 H335[1]
P-věty P260 P261 P264+265 P271 P280 P301+330+331 P302+352 P302+361+354 P304+340 P305+351+338 P316 P319 P321 P332+317 P337+317 P362+364 P363 P403+233 P405 P501[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hafnocendichlorid je organická sloučenina hafnia, se vzorcem (C5H5)2HfCl2. Jedná se o bílou pevnou látku, omezeně rozpustnou v organických rozpouštědlech. Tato sloučenina je oproti svým lehčím homologům, zirkonocendichloridu a titanocendichloridu, mnohem méně prozkoumaná. Samotný hafnocen je předmětem pouze akademického zájmu, ale některé jeho lépe rozpustné deriváty se používají jako prekatalyzátory polymerizace alkenů. Oproti zirkoniovému analogu je tato sloučenina mnohem odolnější vůči redukcím.

Příprava se provádí podvojnou záměnou z chloridu hafničitého:

2 NaC5H5 + HfCl4 → (C5H5)2HfCl2 + 2 NaCl

Deriváty

Hydrolýzou vzniká trimer [(C5H5)2HfO]3.[2]

Chloridové ligandy lze nahradit jinými halogenidy.[3]

Z hafnocendichloridu lze podvojnou záměnou získat bis(fosfidy) (C5H5)2Hf(PR2)2.[4]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hafnocene dichloride na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/24942143
  2. ↑ Robin D. Rogers; R. Vann Bynum; Jerry L. Atwood. Synthesis and Crystal Structure of [(η5-C5H5)2HfO]3C6H5Me. Journal of Crystallographic and Spectroscopic Research. 1982, s. 239–244. DOI 10.1007/BF01195715. 
  3. ↑ P. M. Druce; B. M. Kingston; M. F. Lappert; T. R. Spalding; R. C. Srivastava. Metallocene Halides. Part I. Synthesis, Spectra, and Redistribution Equilibria of di-π-Cyclopentadienyldihalogeno-Titanium(IV),-Zirconium-(IV), and -Hafnium(IV). Journal of the Chemical Society A. 1969, s. 2106–2110. DOI 10.1039/J19690002106. 
  4. ↑ R. T. Baker; J. F. Whitney; S. S. Wreford. Characterization and Interconversion of Metal-Phosphorus Single and Double bonds: Bis(cyclopentadienyl)zirconium and -Hafnium Bis(diorganophosphide) Complexes. Organometallics. 1983, s. 1049–1051. DOI 10.1021/om50002a022. 

Zdroj