Habří (Řehlovice)

Habří
Horní část návsi
Horní část návsi
Lokalita
Charakter malá vesnice
Obec Řehlovice
Okres Ústí nad Labem
Kraj Ústecký kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°37′17″ s. š., 13°56′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 77 (2021)[1]
Katastrální území Řehlovice (6,21 km²)
Nadmořská výška 223 m n. m.
PSČ 403 13
Počet domů 26 (2011)[2]
Habří
Habří
Další údaje
Kód části obce 145017
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Habří je malá vesnice, část obce Řehlovice v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi půl kilometru severozápadně od Řehlovic. Habří leží v katastrálním území Řehlovice o výměře 6,21 km².[3]

Historie

První písemná zmínka o Habří pochází z roku 1334. Vesnice patřila k panství hradu Kyšperk a po jeho zániku v první polovině šestnáctého století byla připojena k Chlumci, u kterého zůstala až do zrušení patrimoniální správy. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 stálo třináct obydlených usedlostí, z nichž bylo šest selských. Ve druhé polovině dvacátého století se vesnice nerozvíjela a část domů na západní straně návsi byla zbořena.[4]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 177 obyvatel (z toho 86 mužů), z nichž bylo sedmnáct Čechoslováků, 159 Němců a jeden cizinec. Kromě dvaceti lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 189 obyvatel: patnáct Čechoslováků a 174 Němců. Většina obyvatel (172 lidí) byla římskými katolíky, ale žili zde také tři evangelíci a čtrnáct lidí bez vyznání.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů[7][8]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 155 158 155 162 187 177 189 105 98 91 58 39 33 46
Domy 29 30 30 30 32 32 34 30 19 26 21 24 25 26

Pamětihodnosti

Kaple Nejsvětější Trojice

Na návsi stojí památkově chráněná kaple Nejsvětější Trojice z roku 1738. Má obdélný půdorys s půlkruhovým kněžištěm a střechu krytou bobrovkami. Fasády jsou členěné toskánskými pilastry. V hlavním průčelí se nachází kamenný obloukový portál s klenákem zdobeným dvěma vystouplými zrcadly. V zrcadle nad portálem je reliéf latinského kříže. Ve štítu se nachází konchou zaklenutý výklenek, ve kterém bývala umístěna socha svatého Jana Nepomuckého. Ze štítu vybíhá hranolová zvonička z devatenáctého století, podepřená čtveřicí krakorců.[9]

Z dochovaných staveb lidové architektury je cenný zejména dům čp. 4 se zděným přízemím, hrázděným patrem a zapuštěnou pavlačí. Původní charakter s jednoduchými fasádami si v roce 2002 uchovávaly domy čp. 3, 5, 19 a 20, zatímco další stavby byly pozměněny novodobými modernizacemi. U některých usedlostí stojí dochované stodoly postavené z čediče.[4]

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-02. 
  4. ↑ a b PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl IV. Ústecký kraj. Praha: Libri, 2009. 351 s. ISBN 978-80-7277-151-6. S. 81–82. 
  5. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 185. 
  6. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 386. 
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 416, 417. 
  8. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 319. 
  9. ↑ Kaple Nejsvětější Trojice [online]. Národní památkový ústav [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj