Háj (Stará Voda)

Háj
Steinmüllerův kříž u cesty do Vysoké
Steinmüllerův kříž u cesty do Vysoké
Lokalita
Charakter zaniklá vesnice
Obec Stará Voda
Okres Cheb
Kraj Karlovarský
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°57′47″ s. š., 12°32′24″ v. d.
Základní informace
Katastrální území Háj u Staré Vody (5,9 km²)
Nadmořská výška 655 m n. m.
Háj
Háj
Další údaje
Zaniklé obce.cz 368
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Háj (německy Grafengrün) je zaniklá vesnice na území obce Stará Voda, v k. ú. Háj u Staré Vody v okrese Cheb v Karlovarském kraji. Vesnice stála asi 2,5 km jižně od Vysoké při cestě na Dyleň při hranici Českého lesa a Podčeskoleské pahorkatiny.[1]

Historie

Vesnice vznikla při Kosovém potoce potoce. Z map z roku 1742 zde stávala továrna na tabulové sklo (německy Tafel-Glasfabrik), od roku 1845–1846 uváděná jako Obrigkeitliche Glasfabrik Viktorthal. Při vesnici stával panský vápencový lom s vápennou pecí. Kvalitnější vápenec sloužil k výrobě vápna, méně kvalitní jako stavební materiál. Pecí na pálení bylo hned několik. První pecí bylo stavení čp. 3, které později sloužilo jako fořtovna. Další pec stávala necelých 500 m od první, a to přímo v místě těžby. Necelých 100 metrů od zaniklé pece stojí objekt bývalé fořtovny čp. 58, která nahradila zanikající fořtovnu. Technicky nejlépe vybavená pec, přímo pod místem těžby, stávala asi 400 metrů severovýchodně od fořtovny čp. 58. Vápno se zde vyrábělo stejně tak dlouho jako sklo. Ves patřila pod tehdejší obec Vysoká, kam chodili obyvatelé do kostela Narození Jana Křtitele. V roce 1860 zde Metternichové zřídili školu. Školu řídil v letech 1929–1945 Wilhelm Schön.[2]

Po druhé světové válce postihl vesnici odsun německého obyvatelstva a po válce se předpokládalo, že vesnice bude osídlena českými přistěhovalci, ale obec v blízkosti hraničního pásma se už nedosídlila. Hájenka v čp. 59 byla obsazena vojáky a počátkem 80. let již byla neobyvatelná. Ve vesnici zůstaly pouze objekty sloužící k rekreaci.[2]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 310 obyvatel, z toho 11 Čechoslováků, 297 Němců a dva cizozemci. Všichni obyvatelé se hlásili k římskokatolické církvi.[3]

Vývoj počtu obyvatel a domů[4]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 411 445 365 327 299 310 263 21 – – – – – –
Počet domů 54 54 55 56 56 57 60 56 – – – – – –

Obecní správa

Háj byl roku 1869 pod názvem Grafengrünn osadou obce Maiersgrün (Vysoká) v okrese Planá, v letech 1880–1890 pod názvem Grafengrün osadou obce Maiersgrün, v letech 1900–1930 pod názvem Grafengrün obcí v okrese Mariánské Lázně, v roce 1950 osadou obce Vysoká v okrese Mariánské Lázně. V dalších letech se jako osada neuvádí, stala se součástí obce Stará Voda v okrese Cheb.[5]

Zajímavosti

Na konci 90. let 20. století byly objeveny zajímavé krasové jevy. Voda malého potůčku vtéká pod obrovský balvan a mizí v podzemí. Doposud se ale nikomu nepodařilo objevit místo, kde vytéká zpět na povrch. Městský úřad Mariánské Lázně vyhlásil území jako významný krajinný prvek.[6] Při zaniklé obci byla vyhlášena čtveřice památných stromů javorů mléčů pod názvem Javory u obrázku. Z nich přežívá jediný strom, tři stromy zanikly, právní ochrana ostatních byla zrušena.[7]

U stromu stojí bývalá kulturní památka Steinmüllerův kříž.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2025-01-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b BUCHTELE, Zdeněk. Háj, bývalý politický okres Mariánské Lázně [online]. hamelika.webz.cz, 2012, rev. 2012 [cit. 2025-01-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 250. 
  4. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011; III. Počet obyvatel a domů. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. 20 s. Dostupné online. S. 13. 
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 130. 
  6. ↑ MAREK, Miroslav; SUDA, Jiří. Kras Dyleňské hornatiny [online]. Ostrava: XX 2011 Sjezd České geografické společnosti, 2010 [cit. 2025-01-09]. Dostupné online. 
  7. ↑ Registr památných stromů AOPK ČR drusop.nature.cz
  8. ↑ Steinmüllerův kříž, boží muka – kulturní památka právní ochrana [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-01-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj