Gábor Baross

Gábor Baross
Rodné jméno Gábor Baross János Jusztin
Jiná jména Gábor Baross de Bellus, Gabriel Baroš
Narození 6. července 1848
Pružina
Úmrtí 8. května 1892
Budapešť
Příčina úmrtí zimnice
Místo pohřbení Mauzoleum Gábora Barosse v Iľavě, Klobušicích
Povolání ministr uherské vlády, poslanec uherského parlamentu
Ocenění čestný občan Győru (1886)
čestný občan Budapešti (1891)
Řád železné koruny
Politická strana Liberální strana (Uhersko)
Choť Katarína Pongráczová
Příbuzní Justín Baross, trenčínský podžupan, poslanec uherského sněmu (bratr)
Funkce poslanec maďarského Národního shromáždění (1875–1883)
secretary of state (Ministry of Public Works and Transport; 1883–1886)
poslanec maďarského Národního shromáždění (1883–1884)
poslanec maďarského Národního shromáždění (1884–1892)
Minister of Public Works and Transport of Hungary (1886–1889)
… více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gábor Baross, celým jménem Gábor Baross János Jusztin, také Gábor Baross de Bellus[1] nebo Gabriel Baroš[2] (6. července 1848 Pružina – 8. května 1892 Budapešť).[3] byl uherský politik, zakladatel moderního uherského obchodu a dopravy. Vynikající ekonomický a dopravní politik doby dualismu. Jeho otcem byl Antal Baross (1819–1894) z Beluše (maďarsky Bellus), okresní soudce, a matkou Mária Teodóra Pongráczová (1825–1916).[3][4] Středoškolské vzdělání absolvoval na benediktinském gymnáziu v Levicích a Ostřihomi (1861–1865). Po univerzitních letech v Pešti byl župním úředníkem v Trenčíně. V roce 1875 byl jako zástupce okresu Púchov poslancem liberálního parlamentu, od roku 1883 státním tajemníkem pro dopravu, v letech 1886 až 1889 ministrem veřejných prací a dopravy a poté až do své smrti ministrem obchodu. Pro své úspěchy v rozvoji železničního podnikání byl nazýván „ministrem železa“. Za jeho působení byly postaveny mosty přes Dunaj a Tisu. V roce 1875 se stal poslancem uherského parlamentu.

Zavedl epochální reformy ve všech odvětvích jemu svěřených ministerstev, včetně pošt, telegrafů. Významnou měrou přispěl k regulaci Dunaje a k výstavbě průplavů u Železných vrat. Právě při prohlídce tohoto díla tam v březnu 1892 dostal zimnici, na kterou 8. května zemřel. Den jeho pohřbu byl dnem národního smutku. Pohřben je v Mauzoleu Gábora Barosse v Iľavě, Klobušicích.[5]

V Budapešti jej dnes připomíná náměstí (maďarsky tér) pojmenované na jeho počest Baross tér v přední části budapešťského nádraží Keleti. Jeho velká bronzová socha tam byla obnovena 6. prosince 2013 po několika letech velkých prací na nové lince 4 budapešťského metra. V Čatě je po něm pojmenována základní škola.[6]

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Gábor Baross na anglické Wikipedii, Gábor Baross na německé Wikipedii a Baross Gábor (politikus) na maďarské Wikipedii.

  1. ↑ SZLUHA, Márton. Árva Trencsén Zólyom : Vármegye nemes családjai. Budapest: Heraldika Kiadó ISBN 963-9204-45-5, ISBN 978-963-9204-45-4. OCLC 191792823 S. 186. 
  2. ↑ Mesto Ilava: Gábor Baross. www.ilava.sk [online]. [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. ↑ a b Baross Gábor. opac-nevter.pim.hu [online]. Petőfi Irodalmi Múzeum [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. 
  4. ↑ Gábor Baross | Rodina/Család. baross.wbl.sk [online]. [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. 
  5. ↑ Mauzóleum Gábora Barossa v Klobušiciach. vypadni.sk [online]. [cit. 2021-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-18. (slovensky) 
  6. ↑ Obec Čata | Oficiálne stránky obce | Školstvo. www.obeccata.sk [online]. [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazy

Zdroj