Guder (řeka)

Guder
Říční síť Modrého Nilu (Guder vpravo dole)
Říční síť Modrého Nilu (Guder vpravo dole)
Základní informace
Délka toku 147,5 km
Plocha povodí 7 011 km²
Průměrný průtok průměrný roční odtok 2,187 km³
přibližně 69,3 m³/s
Světadíl Afrika
Pramen
Ústí
Protéká
EtiopieEtiopie Etiopie (svazový stát Oromie)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Středozemní moře, Nil, Modrý Nil
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Guder je levostranný přítok Modrého NiluEtiopii ve svazovém státě Oromie.[1] Délka toku činí 147,5 km.[1]Povodí má rozlohu 7 011 km²[1][2] a jeho nadmořská výška se pohybuje od 946 do 3369 m.[3][pozn 1]

Průběh toku

Pramenná oblast řeky se nachází v hornaté krajině centrální Etiopie, jižně od měst Ambo a Guder, v nadmořské výšce okolo 3000 m.[4] Mezi největší toky v této části povodí patří říčky Bello, Bite, Fatto a Melke,[5] které se stékají jihozápadně od Guderu a říčka Indris, která posiluje tok zprava u jižního okraje výše zmíněného města.[6] O něco níže po proudu přitéká zprava řeka Debis, která spolu s levostrannými přítoky Huluka a Aleltu odvodňuje okolí města Ambo.[5] Na celém toku, který směřuje převážně severním směrem, se nachází řada peřejnatých úseků a četné vodopády. Do Modrého Nilu se řeka vlévá v nadmořské výšce 946 m.

Vodní režim

Průměrný roční odtok z povodí činí 2,187 km³.[1][2] To představuje přibližně 69,3 m³/s. Nejvíce vody má řeka během velkého období dešťů, které začíná v červnu a končí v září.[7] Pak následuje období sucha trvající od října do února. Od března do května nastává malé období dešťů.[7] Roční úhrny srážek se pohybují od 900 do 1650 mm.[1] Srážkově nejbohatší je západní a jižní část povodí.[1]

Zajímavosti

Satelitní snímek kaldery Dendi

V povodí řeky Huluky,[8] zhruba 80 km západně od Addis Abeby, se nacházejí dvě spojená jezera na dně kaldery Dendi, která má rozlohu přibližně 40 km².[9] Hladina jezer se nachází v nadmořské výšce 2830 m.[9]

Odkazy

Poznámky

  1. Bývá též uváděno 953 až 3301 m n. m. (Academia.edu – Water Atlas of Abbay Basin)

Reference

  1. a b c d e f Academia.edu – Water Atlas of Abbay Basin [online]. [cit. 2021-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b International Water Management Institute – A Review of Hydrology, Sediment and Water Resource Use in the Blue Nile Basin [online]. [cit. 2021-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. National Academis Digital Repository of Ethiopia – Irrigation Potential Assessment: A Case Study of Guder River Catchment (str. 32) [online]. [cit. 2021-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-07-31. (anglicky) 
  4. Hydrology – Shimelis Asfaw Wakigari – Evaluation of Conceptual Hydrological Models in Data Scarce Region of the Upper Blue Nile Basin: Case of the Upper Guder Catchment [online]. [cit. 2021-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b The School of Graduate Studies of Addis Ababa University – Ashenafi Gezahegn – Engineering Geological Studies of Small/Mini/Micro Hydropower Sites (A Case Study in Anger and Guder Sub-basins) (str. 66) [online]. [cit. 2021-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. International Water Management Institute – Michael M. Girma and Seleshi B. Awulachew – Irrigation Practices in Ethiopia: Characteristics of Selected Irrigation Schemes – Indris Irrigation Scheme (str.48) [online]. [cit. 2021-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b Impacts of Climate Change on the Water Resources of Guder Catchment, Upper Blue Nile, Ethiopia [online]. [cit. 2021-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Journal of Paleolithic Archaeology – When Hominins Conquered Highlands—an Acheulean Site at 3000 m a.s.l. on Mount Dendi/Ethiopia [online]. [cit. 2021-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-22. (anglicky) 
  9. a b Addis Ababa University – Bahru Zinaye – Geologcal and Geomorhological Characterization of The Dendi Caldera, West Central Ethiopia: Implications for Paleo-Environmental Reconstruction Using Lake Sediment Cores [online]. [cit. 2021-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Zdroj