Gubbio
Gubbio | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Souřadnice | 43°21′5″ s. š., 12°34′40″ v. d. |
Nadmořská výška | 522 m n. m. |
Stát |
![]() |
Region | Umbrie |
Provincie | Perugia |
![]() ![]() Gubbio
| |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 528,08 km² |
Počet obyvatel | 31 324 (2019) |
Hustota zalidnění | 59,3 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 075 |
PSČ | 06024, 06020 |
Označení vozidel | PG |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gubbio je italské město v provincii Perugia v oblasti Umbrie, sídlo diecéze.
V roce 2019 zde žilo 31 324 obyvatel.
Sousední obce
Cagli (PU), Cantiano (PU), Costacciaro, Fossato di Vico, Gualdo Tadino, Perugia, Pietralunga, Scheggia e Pascelupo, Sigillo, Umbertide, Valfabbrica
Vývoj počtu obyvatel

Zdroj: [1]

Geografie
Gubbio se nachází 40 km severovýchodně od Perugie na úpatí apeninské hory Monte Ingino.
Paleontologie a hranice K-Pg
Lokalita je významná také z paleontologického hlediska. Místní sedimenty zahrnují i hranici mezi druhohorní křídou a paleogénem, tedy kritickou dobu před 66 miliony let, kdy došlo k celosvětovému hromadnému vymírání druhů.[2] Právě v lomech u Gubbia objevil pozůstatky této dávné katastrofy (způsobené zřejmě dopadem planetky Chicxulub) americký geolog Walter Alvarez.[3]
Historie
Původními obyvateli v pravěku a starověku byli Umbrové, kteří před 3 tisíci let založili osadu Iguvium. V roce 1444 zde bylo nalezeno sedm bronzových tabulek s etruskými nápisy, psanými latinkou (tzv.Tavole eugubine), je to nejstarší doklad o umbrijském písemnictví; jsou vystaveny v městském muzeu. Od roku 268 př. n. l. bylo Gubbio součástí římské říše a sídlil zde ilyrský král Genthios.
V období renesance město proslavila fajáns (či majolika). Ke slavným malířům tohoto nádobí zde patřil mistr Giorgio Andreoli). V letech 1631 až 1860 bylo město součástí Papežského státu. V historickém centru města se dochovala gotická katedrála, ruiny amfiteátru, patricijské paláce a zbytky městských hraeb,.
Vlk z Gubbia je znám z legendární epizody o životě sv. Františka z Assisi, který zde šelmu zkrotil.[4]
Památky
- Dóm sv. Mariana a Jakuba, prvomučedníků z Numidie - biskupská katedrála,
- antický amfiteátr
- Kašna bláznů :Fontana dei Pazzi.
- Palazzo Montefeltri
- Palazzo dei Consoli (nyní muzeum)
Slavnosti
- Svátek sv. Ubalda (Sant’Ubaldo Baldassini), patrona města; slaví se od středověku, nyní o víkendu připadajícím nejblíže k 16. květnu. Pouť je spojena s odpoledním procesím a večerním průvodem se svíčkami Corsa dei ceri. V čele procesí je na nosítkách nesen pětimetrový sloup vážící 400 kg, na něm socha sv. Ubalda a za ní v průvodu jdou příslušníci různých bratrstev a spolků v historických kostýmech a se svícemi v rukou.[5]; s trhem, kulturními a sportovními akcemi.
- Vánoční slavnost: na svahu nad Gubbiem se ve čtvrtém týdnu adventu rozsvěcí žárovky ve tvaru vánočního stromku vysokého 750 metrů.[6]
Galerie
-
Piazza 40 Martiri
-
Panorama s kostely
-
Staré město
-
Dóm
-
Palazzo dei Consoli a kostel
-
Schodiště k paláci
-
Via Dante Alighieri
-
Via Baldassini
-
Via dei Consoli
-
Via Repubblica
-
Amfiteátr
Odkazy
Reference
- ↑ Popolazione Gubbio 1861-2012, comuni-italiani.it (italsky)
- ↑ SOCHA, Vladimír. Dějiny Alvarezovy impaktní teorie. OSEL.cz [online]. 22. června 2022. Dostupné online. (česky)
- ↑ SOCHA, Vladimír (2017). Velké vymírání na konci křídy. Červený Kostelec: Pavel Mervart, str. 65-75. ISBN 978-80-7465-259-2
- ↑ S.R.O, NETservis. Přijmout svůj vlastní stín. Víra.cz, Bůh, křesťanství [online]. [cit. 2020-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Gubbio leží uprostřed zalesněných kopců | Itálie na Světadílech. italie.svetadily.cz [online]. [cit. 2020-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Papež rozsvítil největší vánoční stromek na světě pomocí počítačového tabletu. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-06-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
- oficiální stránky obce
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gubbio na Wikimedia Commons