Gruzínské království

Gruzínské království
საქართველოს სამეფო
10081490/1491
Vlajka státu Státní znak
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Gruzie (tmavě zelená) s protektoráty, státy platícími tribut a státy v oblasti vlivu (světle zelená) kolem roku 1210
Kutaisi (zhruba 10081122)
Tbilisi (zhruba 11221490)
Rozloha
250 000 km² (12131245)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
2.4–2.5 milionů (1254)
Národnostní složení
Státní útvar
byzantské a sásánovské mince (raženy do 12. století),
dirham (v oběhu od roku 1122)
Vznik
978Bagrat III. korunován králem
1008 – sjednocení za jeho panování
Zánik
1466 – rozpad na malá knížectví
Státní útvary a území
Předcházející
Království Ibérů Království Ibérů
Abchazské království Abchazské království
Kachetské království Kachetské království
Heretské království Heretské království
Arménské království Arménské království
Tbiliský emirát Tbiliský emirát
Království Lorri Království Lorri
Následující
Kartlijské království Kartlijské království
Kachetské království Kachetské království
Imeretské království Imeretské království
Atabegát Samcche Atabegát Samcche

Gruzínské království (gruzínsky საქართველოს სამეფო, v latince sakartvelos samepo) byla dědičná monarchie (království) přibližně na území dnešní Gruzie a obývaná z velké části národem Gruzínů. Středověké království nazývané původně Ibérie vzniklo přibližně roku 888, kdy byl Ardanase IV. korunován „králem Ibérů“. O několik let později nastoupil Bagrat III. jako král Ibérů a k tomu připojil v letech 10011010 zbývající rozdrobená knížectví Abcházii a Kachetii. Gruzínské království se definitivně rozpadlo v roce 1466 po mongolských nájezdech a smrti krále Jiřího VIII., jeho tři synové si zemi rozdělili, dále se odtrhla další malá knížectví. V letech 17621801 byla Gruzie opětovně, i když jen částečně sjednocena jako Kartlijsko-kachetské království, které ovšem bylo v roce 1801 připojeno k území Ruské říše.[1]

Historie

Vznik království

David IV. „Stavitel“

Z arabského vlivu se Ibérie, přímá předchůdkyně Gruzie, vymanila až na počátku 9. století, když eristavi Ašot I. z jihozápadogruzínského rodu knížat Bagrationů využil oslabení chalífátu. V bojích s Araby a dalšími rody v okolí postupně obnovil nezávislou moc a prohlásil svůj rod za novou dědičnou vládnoucí dynastii nad iberským knížectvím, opět pod patronátem Byzance.

Gruzie (tmavě oranžová), státy platící tribut (středně oranžová) a státy v oblasti vlivu (světlá) v letech 11841230

Sumbatův nástupce Ardanase IV. pak formálně ještě jako byzantský vazal přijal v roce 888 po více než třísetleté odmlce iberskou královskou korunu. Korunován byl už ne jako kníže Ibérie, ale jako „Král Ibérů“. O několik let později nástupce Bagrat III. dokázal kolem let 10011010 sjednotit okolní rozdrobená knížectví v Gruzii pod jedinou vládu a položil tak základ existence Gruzínského království.

Období vlády Bagrationů od konce 11. století do počátku 13. století, zejm. vláda Davida IV. a jeho vnučky Tamary patří k vrcholným epochám gruzínských dějin. Toto zlaté období bylo násilně ukončeno mongolskou invazí. V roce 1122 bylo hlavní město přesunuto z Kutaisi do Tbilisi.

Rozpad království a rozdělení Gruzie

Další ránu jednotě Gruzie uštědřil Tamerlán a koncem 15. století po smrti krále Jiřího VIII. dochází v roce 1466, také kvůli jeho třem synům, k fragmentaci Gruzínského království: etablují se tři hlavní království — Imereti, Kacheti a Kartli — pod vládou samostatných větví Bagrationů a několik dalších polosuverénních knížectví (jako abchazské, kachetinské, eretínské a tao-klardžetské). Oblast Gruzie byla v dalších staletích svědkem neustálých drobných potyček, občanských válek a vpádů Peršanů, Osmanů a závěrem 18. století i Rusů, kteří si nakonec podrobili všechna samostatná či polosamostatná gruzínská panství.

Království Kachetie již v roce 1587 uznalo ruskou suverenitu nad oblastí.

Opětovné sjednocení, Kartli-kachetijské království

Podrobnější informace naleznete v článku Kartlijsko-kachetské království.
Gruzínská království a knížectví kolem roku 1762

Území bývalého gruzínského království bylo opětovně, i když jen částečně sjednoceno, když v roce 1762 spojil sousední království Kartli a Kachetie Iraklij II., který byl králem obou již před spojením. Království Kartli-Kacheti zaniklo v roce 1801, kdy bylo připojeno k ruskému impériu. Jednalo se tak o nástupce středověkého gruzínského království, proto bývají jeho králové označováni jako gruzínští králové, i když vládli jen východní polovině bývalého jednotného království.

Kartli-Kacheti však nebylo jediné bagrationovské království, které bylo nástupcem jednotné Gruzie. Dalším bylo království Imeretie, které si ze všech gruzínských státečků uchovalo nejdéle svou samostatnost (i když jen formální), a to do roku 1810, kdy byl nominální vlády zbaven král Šalomoun II., a celá Gruzie se tak stala ruskou.

Státní symboly

Podrobnější informace naleznete v článcích Gruzínská vlajka a Státní znak Gruzie.

Seznam gruzínských králů

Podrobnější informace naleznete v článcích Seznam gruzínských králů a Dějiny Gruzie.
Bagrat III.
Tamara Gruzínská

Dynastie Bagration

  • Bagrat VI. – (14651478), také král Imereti, syn Konstantina I.
  • Alexandr II. – (1478), také král Imereti jeho syn
  • Konstantin II. (14781505), zároveň král Kartli

Králové Kartli

Iraklij I.

Králové Kacheti

Alexandr II.

Králové Imereti

Šalomoun I.
Iraklij II.

Králové Kartli-Kacheti

Rodokmen

Rodokmen je pro lepší přehlednost potřeba zvětšit.

Rodokmen gruzínských králů
Rodokmen gruzínských králů

Odkazy

Reference

  1. www.cestou-necestou.com, O Gruzii. www.cestou-necestou.com [online]. [cit. 2009-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-03-11. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj