Greifensee (obec)
| Greifensee | |
|---|---|
 Centrum městečka
| |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°21′58″ s. š., 8°40′43″ v. d. |
| Nadmořská výška | 439 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Curych |
| Okres | Uster |
  Greifensee
Greifensee, Švýcarsko
| |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 2,27 km²[1] |
| Počet obyvatel | 5 345 (2017)[2] |
| Hustota zalidnění | 2 354,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 044 |
| PSČ | 8606 |
| Označení vozidel | ZH |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Greifensee je obec v kantonu Curych ve Švýcarsku. Žije zde přibližně 5 300[2] obyvatel.
Geografie
Greifensee leží v oblasti Curyšské vysočiny. Jeho zástavba sahá až k břehům stejnojmenného jezera Greifensee. Obec sousedí s obcemi Niederuster na jihu, Nänikon (Uster) na jihovýchodě, Volketswil na severovýchodě, Schwerzenbach na severozápadě a na protějším břehu jezera Greifensee na západě s obcemi Fällanden a Maur na jihozápadě.
Historie
Místo samotné vzniklo kolem hradu Greifensee, jehož předchůdce byl pravděpodobně postaven již ve 12. století hrabětem z Rapperswilu. Název Greifensee se poprvé objevuje jako „R. et H. minstri de Grifense“ v listině z 29. dubna 1260, v níž dva šlechtici dosvědčují urovnání sporu.[3] Podle jiného zdroje byl Greifensee poprvé zmíněn v listině z roku 1261. Od té doby se název Greifensee používá stejně pro hrad, městečko i přilehlé jezero, i když kolem roku 1300 bylo jezero podle svého odtoku někdy stále nazýváno Glattsee. 7. ledna 1300 zastavila hraběnka Elisabeth von Rapperswil, provdaná za hraběte Rudolfa von Habsburg-Laufenburg, Greifensee rytíři Hermannovi II. von Landenberg. Zástava zahrnovala nejen hrad, městečko a jezero, ale také větší počet statků včetně příslušných polí, luk, lesů a dokonce i samotných statkářů. Zástavou byly rovněž příslušné nižší a střední soudní pravomoci a právo (Kirchensatz) jmenovat faráře v Usteru.[3]
Malé město se však nikdy nemohlo ekonomicky rozvíjet, protože nemělo tržní práva a bylo špatně dopravně dostupné. V důsledku předlužení prodali Landenberkové v roce 1369 hrad a panství Greifensee hrabatům Friedrichovi Donatovi a Diethelmovi z Toggenburgu za 7219 rýnských zlatých. Již v roce 1402 přešlo Greifensee od Friedricha VII., posledního hraběte z Toggenburgu, za 6000 zlatých jako zástava do vlastnictví města Curych. V roce 1419 se Curych stal definitivním vlastníkem panství, a tak se bývalé panství Greifensee – de facto byl Heinrich Biberli již od roku 1403 správcem panství – stalo prvním správním obvodem města Curych. Slavný je zemský správce Salomon Landolt (Gottfried Kellerův zemský správce z Greifensee), který zde vládl v letech 1781 až 1786. Hrad Greifensee byl zničen během staré curyšské války v roce 1444: z 64 obránců přežili pouze dva, 62 mužů bylo popraveno konfederáty.[3]
Teprve v roce 1520 se rada města Curychu rozhodla pro přestavbu města, přičemž významnou roli sehrál uznávaný curyšský kronikář a správce (1504–1506) Gerold Edlibach. V roce 1831 byl vytvořen okres Uster, čímž Greifensee ztratilo svůj politický význam jako správní centrum.[3]
V roce 1856 byla otevřena železniční trať Wallisellen–Uster tehdejší Glatthalské železniční společnosti. Nádraží v Greifensee je jedním z nejstarších nádraží ve Švýcarsku.
Obyvatelstvo
| Vývoj počtu obyvatel[3] | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1634 | 1799 | 1850 | 1900 | 1950 | 1966 | 1977 | 2000 | 2010 | ||||||
| Počet obyvatel | 133 | 278 | 406 | 289 | 279 | 443 | 5033 | 5202 | 5094 | ||||||
Greifensee zaznamenalo prudký nárůst počtu obyvatel, když stavební podnikatel Ernst Göhner od konce 60. let 20. století postavil na území obce několik sídlišť z panelových domů. Počet obyvatel tak v letech 1966 až 1977 vzrostl z méně než 500 na více než 5000.[4]
Podíl cizinců (obyvatel s trvalým pobytem bez švýcarského občanství) činil v roce 2024 23,1 % (1248 osob).[5]
Náboženství
Greifensse se nachází v převážně reformovaném kantonu Curych (24,5 % oproti 22,9 % římskokatolického obyvatelstva), čemuž odpovídá také zastoupení těchto církví v populaci obce. V roce 2022 se k evangelické reformované církvi hlásilo 29,3 % obyvatel, k římskokatolické 22,9 % a 47,8 % obyvatel mělo jinou nebo žádnou konfesní příslušnost.[6]
Hospodářství
V Greifensee se nachází sídlo globálního výrobce přesných vah Mettler Toledo a také řady menších a středních podniků.
Doprava
Železniční stanice Nänikon-Greifensee se nachází necelé 2 km severovýchodně od centra města na hranici obcí Greifensee a Uster. Leží na trati Glatthalbahn Švýcarských spolkových drah SBB a obsluhují ji linky S9 a S14 příměstské železnice S-Bahn Zürich.
Dálniční křižovatka Uster West na dálnici A15 se nachází necelé 2,5 km severně od Greifensee. Cesta vede většinou po vedlejších silnicích, protože hlavní silnice mezi Volketswilem a Usterem obchází Greifensee východně.
Osobnosti
- Nico Elvedi (* 1996), fotbalista
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Greifensee ZH na německé Wikipedii.
- ↑ Arealstatistik Standard - Gemeinden nach 4 Hauptbereichen. Federální statistický úřad. Dostupné online. [cit. 2019-01-13].
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ a b c d e ZIMMERMANN, Diethelm. Greifensee (Gemeinde) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2007-01-23 [cit. 2025-06-19]. Dostupné online. (německy)
- ↑ HOTZ, Stefan. Das schiefe Bild von Göhnerswil [online]. Neue Zürcher Zeitung, 2010-11-04 [cit. 2025-06-19]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Gemeindeporträts. Greifensee. Bevölkerung, Ausländeranteil [online]. Kanton Zürich [cit. 2025-06-19]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Gemeindeporträt - Konfession [online]. Kanton Zürich [cit. 2025-06-19]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Greifensee na Wikimedia Commons
- (německy) Oficiální stránky
