Golem (film)

Golem
Původní název Le Golem
Země původu ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo[1]
Jazyk francouzština
Délka 95 minut
Žánry filmový horor
filmové drama
historický film
fantasy film
Předloha Jiří Voskovec (nepřipsáno)
Jan Werich (nepřipsáno)[2]
Scénář André-Paul Antoine
Julien Duvivier
Režie Julien Duvivier
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Harry Baur
Roger Karl
Ferdinand Hart
Produkce Charles Philip
Hudba Josef Kumok
Kamera Jan Stallich
Václav Vích
Střih Jiří Slavíček
Architekt Štěpán Kopecký
Výroba a distribuce
Premiéra 19360214a14. února 1936[1]
Produkční společnost A-B
Distribuce A-B
Les Artistes Associés
Golem na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Golem je československý hororový film z roku 1936 režírovaný Julienem Duvivierem ve francouzském jazyce.[1]

Děj

V ghettu v Praze jsou chudí Židé utlačováni císařem Svaté říše římské Rudolfem II. (Harry Baur), což mezi nimi vede k úvahám o probuzení Golema, který je uchováván na půdě rabína Jacoba (Charles Dorat). Během potravinových nepokojů je Rudolfova milenka, hraběnka Strada (Germaine Aussey), zachráněna zamilovaným De Trignacem (Roger Cuchesne), který je při tom zraněn. De Trignac je odveden do domu rabína Jacoba jeho manželkou Rachel (Jany Holt). Když se Rudolf zasnoubí se svou sestřenicí Isabelou Španělskou, Stradu to rozhněvá. Svede proto De Trignaca a přiměje ho, aby ukradl Golema z Jacobovy půdy.

Friedrich (Gaston Jacquest), prefekt policie, informuje Rudolfa o zmizení Golema. Rabín Jacob je předveden do paláce a Rudolf mu pohrozí, že pokud se zjistí, že jsou do zmizení Golema zapleteni Židé, budou pověšeni. Rachel hledá De Trignaca, aby pomohl Jacobovi utéct z hradu. De Trignac nabídne za Jacobovo propuštění meč, o kterém tvrdí, že patřil Karlu Velikému. Po odchodu Jacoba a De Trignaca se Rudolf prochází svým palácem, kde narazí na Golema. Po neúspěšném pokusu o zdvořilé gesto Golema napadne mečem a nechá ho připoutat řetězy ke zdi žaláře. Poté Rudolf nařídí uvěznění a popravu všech židovských vůdců, včetně Jacoba.

Rachel, která se dříve od Jacoba dozvěděla, že když zařve zvíře, Golem se probudí, přiměje lvy v blízkosti Golemovy cely, aby zařvali. Na čelo Golema vyryje hebrejské slovo „emet“, což znamená „pravda“, čímž Golema oživí.

Golem přetrhne řetězy a spolu s vypuštěnými lvy způsobí v paláci paniku. Kancléř Lang, Friedrich a mnoho dalších Rudolfových rádců jsou Golemem napadeni a zabiti, zatímco Rudolf z paláce uprchne. Jacob smaže první písmeno hebrejského nápisu na Golemově čele (který nyní tvoří slovo „met“, tedy „mrtvý“), čímž způsobí Golemovo rozpadnutí právě ve chvíli, kdy do Prahy dorazí Rudolfův laskavý bratr Matyáš.[3]

Produkce

Původní scénář napsali Jiří Voskovec a Jan Werich na základě své divadelní hry Golem. Duvivier jejich scénář odmítl a napsal vlastní, přičemž některé části z původního ponechal – kvůli tomu ho Voskovec a Werich úspěšně žalovali.[2] Film byl natáčen ve studiích Barrandov v Praze.

Obsazení

  • Harry Baur – císař Rudolf II.
  • Roger Karl – kancléř Lang
  • Ferdinand Hart – Golem
  • Charles Dorat – rabín Jacob
  • Germaine Aussey – hraběnka Catherine Strada
  • Jany Holt – Rachel
  • Truda Grosslichtová – paní Benoitová
  • Roger Duchesne – Trignac
  • Gaston Jacquet – Friedrich
  • Raymond Aimos – Toussaint
  • Stanislav Neumann – Daniel
  • Karel Schleichert – alchymista

Uvedení filmu

Francouzská premiéra proběhla v kině Le Paris na Champs-Élysées v Paříži.[1] Film je volným pokračováním němého filmu Paula Wegenera Golem, zrození z roku 1920.[3] V Británii měl premiéru v roce 1937, avšak s upravenou délkou na 83 minut. Následující rok byl znovu uveden pod názvem The Legend of Prague s délkou zkrácenou na 70 minut.[3] Koncem 40. let vydala společnost Sterling Films v USA domácí verzi na 8mm a 16mm filmech pod názvem The Man of Stone. Tato desetiminutová zkrácená verze byla pravděpodobně prvním „hororovým“ filmem určeným pro domácí promítání, a to více než deset let předtím, než se objevily horory od Castle Films.

Přijetí

Graham Greene napsal v roce 1937 do časopisu The Spectator mírně pozitivní recenzi. Uvedl, že přijetí „nejfantastičtějších situací“ propůjčuje filmu „zvláštní, téměř surrealistickou“ kvalitu. Zároveň vyzdvihl výkon Harryho Baura v roli císaře jako „jeden z jeho nejbrilantnějších“, a závěrem dodal, že film je „docela hodný zhlédnutí jako jakýsi přežitek – semitský přežitek – starého romantického kaligariovského kina“.[4]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Le Golem na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d Golem (1936). [s.l.]: Filmový přehled Dostupné online. 
  2. ↑ a b SOISTER, John T.; NICOLELLA, Henry. Down from the Attic: Rare Thrillers of the Silent Era through the 1950s. [s.l.]: McFarland, 2016. 247 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7864-9831-4. (anglicky) Google-Books-ID: Q_GSDAAAQBAJ. 
  3. ↑ a b c SOISTER, John T. Up from the Vault: Rare Thrillers of the 1920s and 1930s. [s.l.]: McFarland, 2004. 254 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7864-1745-2. S. 186–191. (anglicky) Google-Books-ID: XKtuKgMXBNYC. 
  4. ↑ GREENE, Graham. Pépé le Moko/The Golem. The Spectator. 1937-04-23. 

Literatura

Související články

  • Daimadžin (fiktivní postava vytvořená studiem Daiei Film, inspirovaná filmem Golem)

Externí odkazy

Zdroj