Gmina Jeleśnia

Gmina Jeleśnia
Gmina Jeleśnia – znak
znak
Gmina Jeleśnia – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice 49°39′ s. š., 19°19′ v. d.
Stát PolskoPolsko Polsko
Vojvodství Slezské
Okres Żywiec
Gmina Jeleśnia na mapě
Gmina Jeleśnia na mapě okresu Źywiec.
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 170,6 km²
Počet obyvatel 13 210 (2020)[1]
Hustota zalidnění 77,4 obyv./km²
Správa
Oficiální web www.jelesnia.pl
Telefonní předvolba (+48) 33
PSČ 44-340
Označení vozidel SZY
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gmina Jeleśna je vesnická obec v okrese Żywiec ve Slezském vojvodství. V letech 1975–1998 vesnice byla pod správou vojvodství Bílsko.

Historie

První písemné zmínky o vesnici pochází z 16. století, ale historie regionu sahá stovky let dopředu. Založení osad v Jeleśni se připisuje Valachům, kteří s ovcemi postupovali z Rumunska. O oblast se vedly spory silou zbraní. V roce 1457 král Kazimír IV. Jagelonský odkoupil osvětimské knížectví a připojil ke krakovskému vojvodství a později jej předal Petru Komorowskému (Piotr Komorowski). Z písemných záznamů vyplývá, že pro ves Jeleśnia byl v roce 1584 odlit zvon pro zdejší kostel. V období 1608–1620 byly zakládány rozlehlé panské statky. Jeden z nich zabíral část údolí a území devíti vesnic. Vesnici Jeleśnia, Pewel Wielka, Koszarawa, Krzyżowa, Sopotnia Wielka, Sopotnia Mała a Korbielów. Později byly připojeny vesnice Mutne a Hucisko. V polovině 17. století byl region vystaven švédským vojskům. V roce 1624 byly zadlužené źywiecké statky dány do zástavy královně Konstancii, ženě Zikmunda III. Vasy. Zatím co statky suské a ślemieńské přešly do vlastnictví majetku rodu Wielkopolských. Tento rod odkoupil v roce 1676 źywiecké statky a vlastnil je až do počátku 19. století. V roce 1772 se oblast dostala do vlastnictví Rakouska a od roku 1838 Habsburků (až do roku 1945).

Povrch

Gmina se rozkládá v jižní části Beskid Żywieckich. Na severozápadě je ohraničena pásmem Beskidu Śląskiego na východě Podhalem a na jihu částí slovenskými Karpaty. Gmina se nachází na úpatí nejvyšších hor Beskidu Żywieckiego: Pilsko (1557 m n. m.), Babiej Góry (1725 m n. m.), Romanki (1366 m n. m.) i Rysianki (1322 m n. m.)

Gminou protéká řeka Koszarawa do které se vlévají potoky Sopotnia, Kamienna a Pewlica. .[2] V Úřad gminy Jeleśnia se nachází v jižní části kolem kostela a Zájezdního hostince (Starej Karczmy).

Podle statistických údajů[3] z roku 2008 byla rozloha 170,51 km2: z toho tvoří

  • zemědělská půda 35 %
  • lesy a lesní porost: 54 %

Obec zaujímá 16,4 % povrchu okresu Żywiec[4].

Počet obyvatel

V roce 1869 žilo ve vsi Jeleśnia 2729 obyvatel. Do jeleśnianské farnosti patřilo devět vesnic Sopotnia Mała, Sopotnia Wielka, Korbielów, Krzyżowa, Pewel Wielka a Pewel Mała, Mutne, Przyborów, Huciska. V celé farnosti v roce 1869 žilo 11 733 katolíků, 4 evangelíci a 150 Židů.[5]

V roce 2011 v gmině žilo 13 587 obyvatel (6769 mužů a 6818 žen).[6]

Podle statistických údajů z roku 2015 v obci žilo 13 528 obyvatel.[4]

Údaje jsou z roku 2004, 2008 a 2011[7]

Počet obyvatel ve vybraných letech
celkem ženy muži
rok osob % osob % osob %
2004 13 488 100 6801 50,4 6673 49,6
hustota

počet obyvatel na km2

 79,1 39,9 39,2
2007 13 420 100 6772 50,5 6648 49,5
2011 13 572 6811 50,2 6761 49,8
2013 13 478 6755 50,1 6723 49,9
2015 13 394 6725 50,2 6669 49,8

Součásti obce

Součástí obce jsou starostenské vesnice: Jeleśnia - úřad gminy, Sopotnia Mała, Sopotnia Wielka, Korbielów, Krzyżowa, Krzyżówki, Pewel Wielka, Mutne, Przyborów.

Sousední gminy

Gmina sousedí s gminou: Ujsoły, Węgierska Górka, Radziechowy-Wieprz, Świnna, Ślemień, Koszarawa,

Transport

  • Železniní stanice Jeleśnia na železnici 97 Skawina – Żywiec se spojením Żywiec-Sucha Beskidzka nebo Zakopane-Częstochowa.
  • silnice 945 (Żywiec–Slovensko) prochází vesnicemi Mutne–Jeleśnia–Krzyżowa–Korbielów k slovenské hranici a navazuje na silnici 78.

Památky

  • Kostel sv. Vojtěcha ve vesnici Jeleśnia, barokní kostel z roku 1584 s varhany firmy Otto Rieger z Krnova.
  • Zájezdní hostinec nazýván Stará Karczma, je dřevěný hostinec, pravděpodobně z 18. století. Je součástí Stezky dřevěné architektury Slezského vojvodství.
  • Opevnění (152 kompania forteczna Jeleśnia a 151 kompania forteczna Węgierska Górka) soubor betonových bunkrů z roku 1939 v oblasti Jeleśnia a Węgierska Górka.
  • Muzeum MOTÓRA

Známé osobnosti

  • Józef Łazarski – lékař, profesor farmakologie a farmakognozie, rektor
  • Agata Wróbel – vzpěračka (kategorie +75 kg) olympijská vítězka v Sydney 2000 a Aténách 2004
  • Natalia Piekarska-Poneta – spisovatelka, veřejná pracovnice

Turistické trasy

Jeleśnia je výchozím bodem mnoha pěších turistických tras do hor Beskidu Żywieckého. Některé trasy podle zdroje Szlaki turystyczne

  1. Žlutá značka: Jeleśnia nádraží (kolem 450 m) – Janikowa Grapa (737 m) – Garlejów Groń (730m) – Zwaliska (757 m) – Bąków (Czeretnik 776 m) – Gachowizna (758 m). Čas přechodu: výstup 4 h, sestup 3,30 h.
  2. Žlutá značka: Korbielów (600 m) – Walcowa Grapa (707 m) – průsmyk mezi Beskidem Krzyżowskim a Beskidem Korbielowskim (854 m). Čas přechodu: výstup 1,30 h., sestup 1,45 h.
  3. Žlutá značka: Korbielów (kolem 530 m) – Hala Miziowa (1275 m). Čas přechodu: výstup 2,30 h, sestup 1,45 h.
  4. Žlutá značka: Korbielów Centrum (kolem 580 m) – Krzyżowa – (kolem 560 m) – svahy Przyborówki (kolem 840 m) – Przyborów (kolem 500 m). Čas přechodu: výstup 2 h., sestup 2,15 h.
  5. Červená značka: Průsmyk Glinne (809 m) – Hala Miziowa (1275 m). Čas přechodu: výstup 2 h., sestup 1¼ h.
  6. Červená značka: Průsmyk Glinne (809 m) – Student (935 m) – Beskid Korbielowski (Weska 955 m) – Beskid Krzyżowski (Szelust 923 m) – Przełęcz Półgórska (809 m) – Jaworzyna (1047 m) – Głuchaczki (830 m) – Mędralowa (1163 m) – průsmyk Jałowiecka (993 m) – Żywieckie Rostaje – Hala Czarnego – Markowe Szczawiny (1180 m). Čas přechodu: výstup 7,30 h., sestup 7,30 h.
  7. Červená značka: Rysianka (1322 m) – Trzy Kopce (1216 m) – Palenica (1343 m) – Hala Miziowa (1257 m). Čas přechodu: výstup 2 h., sestup 2 h.
  8. Zelená značka: Korbielów Kamienna (autobusová zastávka) (kolem 630 m) – Buczynka – Hala Miziowa (1275 m). Čas přechodu: výstup 2,30 h., sestup 1,30 h.
  9. Zelená značka: Sopotnia Wielka vodopád (kolem 620 m) – Hala Buczynka (1202 m) – Hala Górowa-Skałka (1235 m) – Hala Miziowa (1275 m). Čas přechodu: výstup 2,45 h., sestup 1,45 h.
  10. Modrá značka: Korbielów (kolem 530 m) – sedlo Przysłopy (846 m). Čas přechodu: výstup 1 h, sestup 0,45 h.
  11. Černá značka: Korbielów (600 m) – Polana Gawlasie (780 m) – průsmyk Glinne (806 m). Čas přechodu: výstup 1 h., sestup 0,45 h.
  12. Černá značka: Korbielów (600 m) – Furmaniec (667 m) – Wierch Jabłonki (701 m) – Krzyżówki (kolem 600 m) – průsmyk mezi Przyborówką a Jaworzyną (kolem 830 m) – Głuchaczki (ok. 700 m) – průsmyk pod Palenicą (kolem 780 m) – Moczarki (kolem 900 m) – průsmyk pod Jaworzyną (kolem 950 m) – Hala Kamińskiego (1118 m). Čas přechodu: výstup 5 h., sestup 4,45 h.
  13. Černá značka: Krzyżowa (500 m) – Przełęcz Przysłopy (847 m) – Hala Buczynka (1202 m) – Skałka (1235 m) – Hala Miziowa (1275 m). Čas přechodu: výstup 3,30 h, sestup 2,45 h.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jeleśnia (gmina) na polské Wikipedii.

  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ Jeleśnia gmina, kapitola Topografia [cit. 2016-12-30], polsky
  3. ↑ Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r. s. 136[cit. 2016-12-30] polsky
  4. ↑ a b Gmina Godów » mapy, nieruchomości, GUS, szkoły, kody pocztowe, wynagrodzenie, bezrobocie, zarobki, edukacja, tabele. www.polskawliczbach.pl [online]. [cit. 2016-12-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ Słownik geograficzny Królestwa Polskiego i innych krajów słowiańskich, Tom III. S. 558. dir.icm.edu.pl [online]. [cit. 2016-12-30]. S. 558. Dostupné online. (polsky) 
  6. ↑ GUS: Ludność - struktura według ekonomicznych grup wieku. Stan w dniu 31.03.2011 r. záložka 24, řádek 1247
  7. ↑ Gmina Jeleśnia » mapy, nieruchomości, GUS, szkoły, kody pocztowe, wynagrodzenie, bezrobocie, zarobki, edukacja, tabele. www.polskawliczbach.pl [online]. [cit. 2016-12-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj