Glienicker Brücke

Glienicker Brücke
Základní údaje
Kontinent Evropa
Stát NěmeckoNěmecko Německo
Město Berlín
Postupim
Komunikace Spolková cesta 1 (Nemecko) a Berlin-Potsdamer Chaussee
Přes Havola
Architekt Eduard Fürstenau
Otevřen 16. listopadu 1907
Webová stránka www.glienicke-bridge.com
Souřadnice
Parametry
Materiál ocel
Délka 128 m
Šířka 22 m
Výška 74 m
Mapa
Další data
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohled z postupimské strany k Jungfernsee

Glienicker Brücke je most přes řeku Havola, který spojuje území města Berlín (čtvrť Wannsee) s Postupimí. Most je 128 metrů dlouhý, 22 metrů široký, vzdálenost pilířů je 74 metrů. Stavba započala v roce 1906 a most byl otevřen 16. listopadu 1907.

Sovětský svaz a Spojené státy použily během studené války tento most celkem třikrát k vzájemné výměně dopadených špiónů. V médiích je proto často označován jako Most špionů. Z mostu je zároveň viditelný přilehlý park Babelsberg a zámek Glienicke.

Výměny

1. výměna

Poprvé si supervelmoci vyměnily své zajatce 10. února 1962. Byli to:

Na této výměně je založen děj filmu Most špionů.

2. výměna

Druhá výměna se konala 12. července 1985. Jednalo se o výměnu:

  • 23 vězňů režimu NDR (podle NDR „amerických agentů“) mezi nimi Eberhard Fätkenheuer, Werner Jonsek (jehož žena, Renate Jonsek, dobrovolně v NDR zůstala, stejně jako další osoba)
  • za 4 sovětské agenty zadržené CIA na Západě.

3. výměna

Nejznámější je třetí výměna. 11. února 1986 byli vyměněni:

  • Anatolij Šaranský, podle USA bojovník za lidská práva a politický vězeň, podle SSSR americký agent
  • Wolf-Georg Frohn, občan NDR
  • Jaroslav Javorský, občan ČSSR, syn tenisty Jiřího Javorského, po 1968 žijící v SRN a 13 let v ČSSR vězněný za pokus v roce 1972 dostat z Bulharska svou českou dívku s vypůjčeným německým pasem
  • Dietrich Nistroy, občan SRN

za

  • Hanu Köcherovou, agentka KGB v USA, občanka ČSSR
  • Karla Köchera, agent KGB v USA, občan ČSSR
  • Jevgenije Semljakova, občan SSSR
  • Jerzyho Kaczmarka, agent PLR
  • Detlef Scharfenorth

Externí odkazy

Zdroj