Giulietta Paltrinieri

Giulietta Bergerová
	Giulietta Paltrinieri (fotoateliér J. Tomáš, asi z roku 1885)
Rodné jméno	Giulietta Paltrinieri
Narození	6. ledna 1866; Milán nebo Modena
Úmrtí	28. listopadu 1889 (ve věku 23 let); Praha
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	Primabalerína a baletka
Manžel(ka)	Augustin Berger
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Giulietta Paltrinieri (6. ledna 1866 Modena – 28. listopadu 1889 Praha) byla italská tanečnice, sólistka baletu Národního divadla v Praze a manželka zdejšího tehdejšího šéfa baletního souboru Augustina Bergera. Roku 1885 se stala první primabalerínou tanečního souboru divadla.

Život

Mládí

Narodila se roku 1866 v Modeně do rodiny majetného právníka Giovanniho Paltrinieri a jeho manželky, měla celkem tři sestry a jednoho bratra. Rodina následně přišla o velkou většinu majetku vinou otcova nerozvážného hazardu v dostihovém sázení. Giulietta se svou mladší sestrou Emmou byly následně od roku 1875 vychovávány u své tety Elisy v Miláně, kde také Giulietta začala navštěvovat taneční školu zdejšího Teatro alla Scala^[1]. Svou taneční kariéru zahájila v Miláně. Okolo roku 1884 se pak přestěhovala do Turína.

V Národním divadle

Roku 1885 pak přijala místo primabaleriny v nově (1883) vzniklém baletním souboru českého Národního divadla v Praze, kam se přestěhovala. Její první rolí byla hlavní ženská úloha v nastudování baletu Excelsior. Zde se seznámila s Augustinem Bergerem, za kterého se roku 1886 provdala. Z manželství se narodila dcera Božena.

Byla označována za představitelku postromantické italské baletní školy.^[2] V rámci svého několikaletého působení zde vytvořila řadu titulních rolí. V roli Odetty-Odilie se 6. února 1888 představila v Čajkovského baletu Labutí jezero, které divadlo uvedlo (ve zkrácené a upravené verzi nejslavnějšího II. dějství) jako první scéna mimo Ruskou říši, připravienou Augustinem Bergerem. Vedle manželů Bergerových se zde dále, v travesti roli princova přítele, představila Marie Zieglerová. Jednalo se zároveň jediné představení Labutího jezera, které Čajkovskij osobně viděl; do svého deníku si po zhlédnutí ukázky poznamenal: „Ohromný úspěch – minuta absolutního štěstí.“ ^[3] Labutí jezero pak bylo v Národním divadle uváděno ještě v následujícím roce. ^[4]

Úmrtí

Dlouhodobě se potýkala se zdravotními problémy, které způsobili, že nejpozději od března 1889 se již na prknech divadla neobjevila a v tisku byla soustavně uváděna jako nemocná. Giulietta Paltrinieri následně zemřela 28. listopadu 1889 v Praze ve věku 23 let. Byla pohřbena na Olšanských hřbitovech, v hrobě, kam byl později uložen její manžel.

Odkazy

Reference

↑ Paltrinieri, Giulietta - ČESKÁ DIVADELNÍ ENCYKLOPEDIE. encyklopedie.idu.cz [online]. [cit. 2025-03-16]. Dostupné online.
↑ VLADIMÍR PROCHÁZKA A KOL. Národní divadlo a jeho předchůdci. Praha: Academia, 1988. 623 s. S. 23.
↑ Muzikus.cz, Tanec: Labutí jezero v Praze
↑ Almanach královského českého zemského a Národního divadla v Praze na rok 1889, s. 24, č. 21

Literatura

HÁJEK, Ladislav. Paměti Augustina Bergra, choreografa a baletního mistra Národního divadla v Praze a několika světových scén. Praha: Orbis, 1944, s. 144. Online