Giebułtów (Dolnoslezské vojvodství)
Giebułtów | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 50°58′42″ s. š., 15°20′49″ v. d. |
Stát | Polsko |
Vojvodství | Dolnoslezské |
Okres | Lwówek Śląski |
Gmina | Mirsk |
Giebułtów
| |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 1 337 |
Správa | |
PSČ | 59-630 |
Označení vozidel | DLW |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Giebułtów (německy Gebhardsdorf) je vesnice ležící v Polsku, v Dolnoslezském vojvodství, v okrese Lwówek Śląski. Nachází se 3 km od městečka Mirsk a 12 km od Nového Města pod Smrkem.
Exulanti
Do jihovýchodního výběžku Horní Lužice prchali před násilnou rekatolizací nejen Němci a Češi z Frýdlantského výběžku a okolí, ale i Češi z vnitrozemí. Tito exulanti v letech 1650–1674 založili v okolí Gebhardsdorfu další osady (např. Horní Gebhardsdorf, Nový Gebhardsdorf – Giebułtówek, Estherwade – Wola Augustowska, Neu Scheiba – Skiba a jiné). V roce 1682 došlo k roztržce mezi císařem Leopoldem I. a saským kurfiřtem Janem Jiřím III. Saským kvůli hromadné emigraci obyvatel z Rokytnice nad Jizerou vedenou Jiřím Gernertem. Saský kurfiřt měl, na rozkaz z Prahy, běžence vrátit. Proto bylo 120 exulantů zajištěných v Gebhardsdorfu odvedeno zpět do Rokytnice. Za vlády Karla VI. se v monarchii zostřila protireformace a další vlna českých běženců v Gebhardsdorfu byla pietisticky smýšlející. Tito noví Češi navštěvovali bohoslužby v Großhennersdorfu, Gerlachsheimu i Berthelsdorfu, proto bylo šedesát pietistů z města vykázáno. Řada rodin nových Čechů tíhnoucích k Herrnhutu se odstěhovala do Českého Rixdorfu, Nízkého i jinam.[1][2]
Pamětihodnosti
- Farní kostel svatého Michaela byl postaven v roce 1508 na místě bývalého kostela zničeného husity v roce 1431. V době pobělohorské (od roku 1654) byl tento protestantský kostel útočištěm českých evagelíků. V roce 1668 byl kostel kvůli své nedostatečné kapacitě přestavěn tak, aby se do něj vešly dva tisíce věřících.[2] Hlavní, pozdně barokní oltář byl vytvořen v roce 1735. Kazatelna je dílem sochaře Gottfrieda Lincke z Löwenbergu. Na jižní fasádě jsou četné epitafy ze 17. až 19. století. Obrazy z roku 1714 na dvoupodlažní galerii byly v roce 1963 Poláky odstraněny. Obec patří od roku 1945 Polsku, původní obyvatelé byli vyhnáni, kostel si přivlastnila a upravila katolická církev.
- Barokní palác Gebhardsdorf byl postaven Christophem von Uechtritz v letech 1661–1665 (podle data na portálu kolem roku 1760) na zcela novém, nezastavěném místě. K úpravám a rekonstrukci zámku došlo v 19. a na počátku 20. století. Od roku 1945 památkově chráněný zámek chátrá, areál je uzavřený a veřejnosti nepřístupný.
- Evangelický hřbitov, nepoužívaný
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giebułtów na německé Wikipedii.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. 1. vyd. vyd. Praha: Kalich, 2004. 549 s. ISBN 80-7017-008-5. S. 335–357.
- ↑ a b ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Stručně o pobělohorských exulntech. [s.l.]: Kalich, Praha. S. 48–49.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Giebułtów na Wikimedia Commons
- https://polska-org.pl/505175,Giebultow.html