Gerygone

Jak číst taxoboxGerygone
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád pěvci (Passeriformes)
Podřád zpěvní (Passeri)
Čeleď střízlíkovcovití (Acanthizidae)
Rod střízlíkovec (Gerygone)
Gould, 1841
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gerygone (česky střízlíkovec) je rod drobných pěvců z čeledi střízlíkovcovití (Acanthizidae). Zástupci rodu jsou rozšířeni po jihovýchodní Asii, Nové Guineji, Austrálii, Novém Zélandu a některých tichomořských ostrovech. Největší druhová rozmanitost je v Austrálii a Nové Guineji. Pouze jednomu druhu – střízlíkovci sírožlutému – se podařilo překonat Wallaceovu linii a kolonizovat Thajsko, Malajsii a Filipíny.[1]

Střízlíkovci z rodu Gerygone jsou hmyzožraví, potravu získávají sbíráním a chytáním hmyzu v korunách stromů a keřů. Většina druhů si je morfologicky i ekologicky podobná.[2] Převážná část střízlíkovců váží jen 6–7 g. Největším zástupcem rodu Gerygone je střízlíkovec chathamský, který je takřka dvakrát větší než ostatní ptáci z tohoto rodu.

Systematika

K roku 2022 rod Gerygone zahrnoval 20 druhů, z nichž 1 je již vyhynulý (střízlíkovec ostrovní):[3][4]

  • Gerygone albofrontata G. R. Gray, 1845střízlíkovec chathamský
  • Gerygone chloronota Gould, 1843střízlíkovec zelenohřbetý
  • Gerygone chrysogaster G. R. Gray, 1858střízlíkovec žlutobřichý
  • Gerygone citrina Mayr, 1931
  • Gerygone dorsalis P. L. Sclater, 1883střízlíkovec rezavoboký
  • Gerygone flavolateralis (G. R. Gray, 1859)střízlíkovec novokaledonský
  • Gerygone fusca (Gould, 1838)střízlíkovec běloocasý
  • Gerygone hypoxantha Salvadori, 1878střízlíkovec biacký
  • Gerygone igata (Quoy & Gaimard, 1830)střízlíkovec novozélandský
  • Gerygone inornata Wallace, 1864střízlíkovec bělobřichý
  • Gerygone insularis E. P. Ramsay, 1878střízlíkovec ostrovní
  • Gerygone levigaster Gould, 1843střízlíkovec mangrovový
  • Gerygone magnirostris Gould, 1843střízlíkovec hnědavý
  • Gerygone modesta Pelzeln, 1860střízlíkovec norfolkský
  • Gerygone mouki Mathews, 1912střízlíkovec hnědý
  • Gerygone olivacea (Gould, 1838)střízlíkovec bělohrdlý
  • Gerygone palpebrosa Wallace, 1865střízlíkovec proměnlivý
  • Gerygone ruficollis Salvadori, 1876střízlíkovec korunový
  • Gerygone sulphurea Wallace, 1864střízlíkovec sírožlutý
  • Gerygone tenebrosa (Hall, 1901)střízlíkovec temný

Odkazy

Reference

  1. NYÁRI, Árpád S.; JOSEPH, Leo. Evolution in Australasian Mangrove Forests: Multilocus Phylogenetic Analysis of the Gerygone Warblers (Aves: Acanthizidae). S. e31840. PLoS ONE [online]. 2012-02-14 [cit. 2022-01-12]. Roč. 7, čís. 2, s. e31840. DOI 10.1371%2Fjournal.pone.0031840. (anglicky) 
  2. KEAST, Allen; RECHER, Harry F. The Adaptive Zone of the Genus Gerygone (Acanthizidae) as Shown by Morphology and Feeding Habits. S. 1–17. Emu - Austral Ornithology [online]. 1997-03-01. Roč. 97, čís. 1, s. 1–17. DOI https://doi.org/10.1071/MU97001. (anglicky) 
  3. Bristlebirds, pardalotes, Australasian warblers [online]. IOC World Bird List v11.2, 2022 [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ZICHA, Ondrej. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2022-01-12]. Dostupné online. 

Literatura

  • Del Hoyo, J.; Elliot, A. & Christie D. (editors). (2006). Handbook of the Birds of the World. Volume 12: Picathartes to Tits and Chickadees. Lynx Edicions. ISBN 978-84-96553-42-2
  • KEAST, Allen; RECHER, Harry F. The Adaptive Zone of the Genus Gerygone (Acanthizidae) as Shown by Morphology and Feeding Habits. S. 1–17. Emu - Austral Ornithology [online]. 1997-03-01. Roč. 97, čís. 1, s. 1–17. DOI https://doi.org/10.1071/MU97001. (anglicky) 
  • MAGRATH, Robert., 2003. The Firefly Encyclopedia of Birds. Redakce Perrins, Christopher. [s.l.]: Firefly Books. Dostupné online. ISBN 1-55297-777-3. Kapitola Australian Warblers, s. 470–471. (anglicky) 
  • NYÁRI, Árpád S.; JOSEPH, Leo. Evolution in Australasian Mangrove Forests: Multilocus Phylogenetic Analysis of the Gerygone Warblers (Aves: Acanthizidae). S. e31840. PLoS ONE [online]. 2012-02-14 [cit. 2022-01-12]. Roč. 7, čís. 2, s. e31840. DOI 10.1371%2Fjournal.pone.0031840. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj