Germaine Krull

Germaine Krull
Narození 29. listopadu 1897
Poznaň
Úmrtí 31. července 1985 (ve věku 87 let)
Wetzlar
Alma mater Staatliche Fachakademie für Fotodesign München
Povolání portrétní fotografka, válečná fotografka, fotoreportérka, fotografka a filmová režisérka
Manžel(ka) Joris Ivens
Partner(ka) Éli Lotar
Příbuzní Berthe Krull (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Gérard de Nerval-Le Valois, ilustrace: Germaine Krull
Erotická fotografie, asi 1916

Germaine Krull (20. listopadu 1897 Posen-Wilda – 31. července 1985 Wetzlar) byla německá fotografka.

Život a dílo

Hlavním námětem její práce byla reklamní a experimentální fotografie. Publikovala v různých časopisech, jako například Voila, Bifur a Vu. Ve své první knize "Métal", která byla zveřejněna v roce 1927, dokumentovala svědectví o probíhající technologické revoluci. Krull udržovala úzký kontakt s dalšími umělci a fotografy žijícími v Paříži, jako byli například Man Ray, Sonia a Robert Delaunayovi, Eli Lotar a André Kertész.[1]

Společně s André Kertészem se podílela na fotografických výstavách. Ve dvacátých letech v Americe pracovala se surrealistickou skupinou v čelem s Man Rayem s tématem lesbické fotografie a vytvořila sérii aktů s lesbickými sexuálními motivy. Otevřeným způsobem tak reflektovala tuto problematiku.[2]

Podobně jako Lucia Moholyová, Florence Henri nebo Aenne Biermann byla Germaine Krull zastoupena na mezinárodních fotografických výstavách na počátku 30. let.

Po vypuknutí druhé světové války Krull bydlela dočasně v Brazílii a Africe, kde pracovala pro organizaci Francie Libre. Jako jedna z prvních ženských válečných dopisovatelů šla v roce 1946 do Indočíny. V letech 1947 – 1966 pracovala jako vedoucí Hotelu Oriental v Bangkoku. Pak se přesunula do Indie. Germaine Krull vždy respektovala lidskou nezávislost a žila jako občan světa na třech kontinentech.

Několik jejích fotografií vlastní Muzeum moderního umění v San Franciscu.[3]

V její tvorbě se dá pozorovat přechod od piktorialismu k mezinárodní umělecké avantgardě, měla blízko k Bauhausu, sovětský konstruktivistům (Alexandr Rodčenko), francouzskému surrealismu (série Métal, 1928, 100 x Paris., 1929, Études de nus, 1931). Její kolegové a nejbližší spolupracovníci byli Brassai, Man Ray, André Kertész, László Moholy-Nagy nebo Henri Florence. Germaine Krull je také přiřazována ke skupině Nové vidění (Neues Sehen), které vzniklo oddělením od výtvarné školy Bauhaus.

Knihy Germaine Krull

  • Germaine Krull: 100 x Paris. Berlín 1929
  • Germaine Krull & Dorothea Melchers: Bangkok. Siams City of Angels. Londýn 1964
  • Germaine Krull & Dorothea Melchers: Tales from Siam. Londýn 1966
  • Germaine Krull: Métal. Paříž 1928. Folioausgabe mit 64 losen Bildtafeln im Lichtdruckverfahren hergestellt, Texty: Florent Fels; Verlag: Librairie des Arts Décoratifs, A. Calavas, Editeur, Paříž; Neuauflage 2003 als Faksimile; herausgegeben von Ann und Jürgen Wilde, Zülpich mit einer zusätzlichen Textbroschüre in drei Sprachen (Französisch, Englisch und Deutsch); im Schuber, nummerierte Ausgabe, Auflage 1000; Druck: Salto, Belgien. Vorzugsausgabe mit einem Originalfoto noch 1978 von Germaine Krull signiert "Shell", 1929; in einer Auflage von 50 Exemplaren, diese Ausgabe im Leinenschuber.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Germaine Krull na německé Wikipedii.

  1. ↑ Photographie des 20. Jahrhunderts. Taschen, Köln 1996, s. 362.
  2. ↑ http://www.obrazar.com/ob-homosexualita/brozurahau_fin.pdf Archivováno 24. 1. 2009 na Wayback Machine. Homosexualita a umění 1800-2000, Jana Teichmanová propagační brižura k výstavě
  3. ↑ Archivovaná kopie. www.sfmoma.org [online]. [cit. 2009-07-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-03. 

Literatura

  • Adolf Hallmann "PARIS" under 4 Arstider u.a. Jules Pascin und Germaine Krull; Albert Bonniers Förlag, Stockholm 1930. In diesem Werk sind 41 Fotografien von Germaine Krull abgebildet und 4-5 wo ihr Name nicht genannt wird.
  • "Le Valois" Fotografien von Germaine Krull, Text: Gérard de Nerval, Verlag: Firmin- Didot & Cie, Paris o.J. Druck der Fotografien im Kupfertiefdruck. Es gibt das gleiche Werk als Vorzugsausgabe mit eingeklebten Originalfotografien.
  • Serie VOIR "La Route Paris Biarritz" Aufnahmen von Germaine Krull; Text: Claude Farrière; Verlag: Editions Jacques Haumont, Paris 1931. Verschiedene illustrierte Titelumschläge.
  • "Chiengmai" Fotografien von Germaine Krull, Text von Lotus; Edition des Oriental Hotels, Bangkok; Herstellung: The Assumption Printing Press, Oriental Avenue, Bangkok (Siam) 1948 - sehr selten.
  • Bertolotti, Alessandro : Livres de nus,Édition de la Martinière, Paris 2007, ISBN 978-2-7324-3588-6
  • Sichel, Kim: Germaine Krull. Avantgarde als Abenteuer. Leben und Werk der Photographin, Schirmer & Mosel, München 1999, ISBN 978-3-88814-934-4
  • Bouqueret, Christian (Hgr.): Germaine Krull Photographie 1924-1936, katalog k výstavě Musée Réattu, Arles 1988
  • Honnef, Klaus (Hgr.): Germaine Krull, Fotografien 1922 - 1966, katalog k výstavě Rheinischen Landesmuseums, Bonn 1977 in Zusammenarbeit mit der Sammlung und Archiv - Ann und Jürgen Wilde, Zülpich; Einführung: Christoph Rüger; Texte: Klaus Honnef, Germaine Krull: "Einstellungen" Autobiographische Erinnerungen einer Fotografin aus der Zeit zwischen den Kriegen, 74 Seiten (Erstveröffentlichung in deutscher Sprache); erste Bibliographie: Jürgen Wilde; ISBN 3-7927-0364-5
  • Germaine Krull. Cinémathèque Francaise/Musée du cinéma,katalog k výstavě v Palais Chaillot, Paříž 1967. Diese Ausstellung wurde unterstützt von André Malraux, dem damaligen Minister für Kultur.
  • Photographes Nouveaux Germaine Krull, text: Pierre Mac Orlan; weitere Texte als Sammlung von Germaine Krull, Florent Fels, Jean Cocteau u.a. Verlag: Librairie Gallimard, Paris, 1931. 3 Auflagen nachweisbar. Illustrierter Titel.
  • Marie Hélène Dumas "Lumières d'exil" Ein biographischer Roman über Germaine Krull in französischer Sprache; Editions Joelle Losfeld - Gallimard Paris 2009

Související články

Externí odkazy

Zdroj