Georgij Pjatakov

Georgij Pjatakov
Georgij Pjatakov (1919)
Georgij Pjatakov (1919)
Rodné jméno Георгій Леонидовичъ Пятаковъ
Narození 6.jul. / 18. srpna 1890greg.
Horodyšče
Úmrtí 30. ledna 1937 (ve věku 46 let)
Moskva
Příčina úmrtí střelná rána
Alma mater Reálná škola v Kyjevě
Petrohradská státní univerzita
Povolání státník a politik
Ocenění Řád rudého praporu
Leninův řád
Politické strany Ruská sociálně demokratická dělnická strana
Komunistická strana Sovětského svazu
Choť Yevgenia Bosch
Příbuzní Leonid Pyatakov (sourozenec)
Funkce premiér Ukrajiny
First Secretary of the Communist Party of Ukraine
člen Všeruského ústavodárného shromáždění
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Georgij[p 1] Leonidovič Pjatakov (rusky Георгий Леонидович Пятаков; 6. srpnajul./ 18. srpna 1890greg., Čerkassy – 30. ledna 1937, Moskva) byl sovětský politik a člen Levé opozice.

Život

Georgij Pjatakov se narodil v Čerkassech. Jeho otec Leonid Timofejevič byl majitelem cukrárny.

Na střední škole se seznámil s anarchismem. Roku 1910 se připojil k Ruské sociálně demokratické dělnické straně. Dlouho se rozhodoval mezi menševiky a bolševiky, nakonec roku 1912 přistoupil k bolševikům.

Pjatakov působil od roku 1917 na Ukrajině jako jeden z vůdců ukrajinských bolševiků. Byl několikrát zvolen členem ústředního výboru.

V roce 1918 se Pjatakov stal hlavním vůdcem bolševiků na Ukrajině, a také lidovým komisařem bank. Několikrát bojoval s ukrajinskými nacionalisty, například se Symonem Petljurou.

Roku 1923 podepsal Pjatakov deklaraci 46 a stal se členem Levé opozice. Byl za to Stalinem vyhnán z politbyra, roku 1928 se však vrátil a stal se zástupcem komisaře pro těžký průmysl.

V roce 1936 byl Pjatakov obviněn z protistátní činnosti, odsouzen k trestu smrti a 30. ledna 1937 popraven. Roku 1988 byl rehabilitován.

Poznámky

  1. ↑ Někdy je označován také jako Jurij (Юрий)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gerorgy Pyatakov na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Zdroj