George Stevens

George Stevens
Rodné jméno George Cooper Stevens
Narození 18. prosince 1904
USA Oakland, Kalifornie
Úmrtí 8. března 1975 (70 let)
USA Lancaster, Kalifornie
Místo pohřbení Forest Lawn Memorial Park
Choť Joan McTavish (1968 – 1975)
Yvonne Howell (1930 – 1947)
Děti George Stevens, Jr.
Příbuzní Jack Stevens (sourozenec)
Michael Stevens a David Averill Stevens[1] (vnoučata)
Oscar
Nejlepší režie
1951 Místo na výsluní
1956 Gigant
Cena Irvinga G. Thalberga (1954)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

George Stevens (18. prosince 1904, Oakland, Kalifornie, USA – 8. března 1975, Lancaster) byl americký filmový režisér, producent, scenárista a kameraman. Jedná se o držitele tří cen americké Akademie filmového umění a věd Oscar (v letech 1958–1959 také zastával funkci jejího prezidenta).

Život

Narodil se v kalifornském Oaklandu jako George Cooper Stevens v herecké rodině. Jeho rodiče provozovali v Oaklandu divadelní společnost Oakland's Ye Liberty Playhouse, ve které jako malé dítě vystupoval. U filmu začínal jako kameraman na počátku dvacátých let. Jako kameraman a od počátku třicátých let také jako režisér natočil celou řadu krátkých grotesek pro Hala Roache, mj. i s populární dvojicí Laurel & Hardy. V roce 1933 natočil svůj první celovečerní film The Cohens and Kellys in Trouble. Zlom v jeho kariéře přišel v roce 1935 s filmem Alice Adamsová (Alice Adams; 1935) s Katharine Hepburnovou a Fredem MacMurrayem v hlavních rolích. Po tomto úspěchu následovala celá řada úspěšných veseloher s Fredem Astairem a Ginger Rogersovou jako Svět valčíků (Swing Time; 1936), Nevěsta v rozpacích (Damsel in Distress; 1937) nebo Rozmarná žena (Vivacious Lady; 1938). V roce 1939 převedl na filmové plátno dobrodružný příběh na motivy Rudyarda Kiplinga Gunga Din (Gunga Din; 1939) s Cary Crantem, Douglasem Fairbanksem ml. a Victorem McLaglenom v hlavních rolích. V roce 1943 natočil situační komedii o bytové krizi ve Washingtonu za války Veselá tlačenice (The More The Merrier; 1943). Poté se jako režisér na několik let odmlčel.

K režii se vrátil až v roce 1948, kdy natočil svou poslední komedii, sentimentální příběh Vzpomínám na maminku (I Remember Mama; 1948). V následujících letech natočil několik klasických hollywoodských filmů jako Místo na výsluní (A Place in the Sun; 1951), šestioscarový přepis Dreiserova románu Americká tragédie s Montgomery Cliftem, Shelley Wintersovou a Elizabeth Taylorovou, za který získal svého prvního Oscara za režii, klasický western Shane (Shane; 1953), Gigant (Giant; 1956), za který získal svého druhého Oscara za režii a ve kterém se naposledy na plátně objevil James Dean nebo výpravný biblický snímek Největší příběh všech dob (The Greatest Story Ever Told; 1965). V letech 1958–1959 působil jako prezident americké Akademie filmového umění a věd. Svůj poslední film Jediná hra (The Only Game in Town; 1970) natočil v pařížských ateliérech na konci šedesátých let. George Stevens zemřel na infarkt 8. března 1975 na svém ranči v kalifornském Lancasteru. Za svůj přínos filmovému průmyslu získal hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy (1709 Vine Street).

Filmografie (výběrová)

  • Největší příběh všech dob (The Greatest Story Ever Told; 1965)
  • Deník Anne Frankové (The Diary of Anne Frank; 1959)
  • Gigant (Giant; 1956)
  • Shane (Shane; 1953)
  • Místo na výsluní (A Place in the Sun; 1951)
  • Veselá tlačenice (The More the Merrier; 1943)
  • Nejprve stvořil ženu (Woman of the Year; 1942)
  • Gunga Din (Gunga Din; 1939)
  • Svět valčíků (Swing Time; 1936)
  • Alice Adamsová (Alice Adams; 1935)

Reference

  1. ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Literatura

  • BROŽ, Jaroslav - FRÍDA, Myrtil. Sto světových režisérů. In SADOUL, Georges: Dějiny filmu. Od Lumièra až do doby současné. Praha: Orbis, 1958. s 383 – 448.
  • BLECH, Richard a kolektiv. Malá encyklopédia filmu. Obzor: Bratislava, 1974. 804 s.

Externí odkazy


Zdroj