George Moore

George Moore
Narození 24. února 1852
Ballyglass
Úmrtí 21. ledna 1933 (ve věku 80 let)
Pimlico
Alma mater Julianova akademie
Povolání básník, dramaturg, scenárista, romanopisec, dramatik, spisovatel, kritik umění a historik umění
Rodiče George Henry Moore
Příbuzní Maurice George Moore (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

George Augustus Moore (24. února 1852 Moore Hall, Carra, hrabství Mayo, Irsko – 21. ledna 1933 Londýn) byl irský spisovatel a umělecký kritik.

Život

Moore, jehož otec byl členem parlamentu, pocházel z bohaté rodiny. Moore byl vzděláván soukromými učiteli a později na St. Mary's College, Oscott, poblíž Birminghamu. Po smrti svého otce v roce 1870 se rozhodl odjet do Paříže studovat umění. V březnu 1873 se zapsal na Ecole des Beaux-Arts, později přešel na Académie Julian. Po pouhých třech letech se Moore rozhodl zanechat malování a od roku 1876 se zcela věnoval psaní. Moore se setkal prostřednictvím Augusta Villierse de L'Isle Adam s Mallarmém a jeho prostřednictvím s Édouardem Manetem, který Moora v tomto období několikrát ztvárnil. V Café de la Nouvelle Athènes se také setkal s Pissarrem, Degasem, Renoirem, Monetem, Daudetem, Turgeněvem a především Émilem Zolou, jehož naturalismus ho zvláště ovlivnil.

V roce 1880 se Moore usadil v Londýně a publikoval své první básně. V roce 1883 vyšel jeho první román Moderní milenec, který byl v Anglii zakázán pro nemravnost. Se svým románem A mummer's wife z roku 1885 vytvořil Moore první realistický román v Anglii. V následujících románech se Moore zabýval tématy jako prostituce, mimomanželský sex a lesbická láska, čímž provokoval veřejnost. Jeho knihy Dojmy a názory (1891) a Moderní malířství (1893) poprvé představily anglickému publiku impresionistickou malbu. Od roku 1901 Moore žil v Dublinu. Zde spolu s Yeatsem napsal Diarmuid a Grania pro Irské literární divadlo a věnoval se také praktické divadelní tvorbě v kontextu irské renesance. V následujících letech se zabýval irskou kulturou (keltské obrození) a Irsko se stalo dějištěm románu Jezero (1905) a několika povídek. Moore v těchto povídkách zaútočil i na katolickou církev, což způsobilo problémy s vydáním jeho díla v irštině. Jeho povídky inspirovaly i mladého Jamese Joyce. Kvůli jeho oddanosti irskému jazyku je Moore považován za spoluzakladatele moderní irské literatury. Díky lyrickému a melodickému stylu jeho pozdní tvorby se jeho „Auric Tales“ jeví jako ústní přednášky pro imaginárního posluchače.

V roce 1911 se Moore natrvalo usadil v Londýně. Odtud Moore podnikl mnoho cest do Paříže a v roce 1913 odjel do Jeruzaléma, aby připravil svůj román The Brook Kerith, který vyšel v roce 1916. Kniha byla založena na předpokladu, že Kristus nezemřel na kříži, ale následně byl uzdraven a později odešel do Indie, aby byl osvícen. I tento román se setkal se silnými reakcemi.

Moorovu novelu Jedinečný život Alberta Nobbse, vydanou v roce 1918, později zdramatizovala Simone Benmussa (poprvé uvedena v roce 1977) a adaptoval ji do celovečerního filmu režisér Rodrigo García s Glenn Close v hlavní roli.

George Moore zemřel v Londýně v roce 1933 ve věku 81 let. Urna s jeho popelem byla pohřbena na Castle Island v Lough Carra v Irsku.

Moore se v mnoha svých dílech věnoval osudům žen, jako např. B. v jeho románu A mummer's woman, ve kterém velmi realisticky popisuje společenský sestup ženy, způsobený sebedestrukcí alkoholem. Dalším problémem pro Moorea byla britská búrská válka, proti které opakovaně vystupoval.

Dílo (výběr)

  • A modern lover (1883)
  • A mummer's wife (1885)
  • A drama in Muslin (1886)
  • Spring Days (1888)
  • Vain fortune (1890)
  • Esther Waters (1894)
  • Esther Walters. (1895)
  • Evelyn Innes (1898)
  • The Untilled Fields, T. Fisher Unwin, London 1900.
  • Literature and the Irish language (1901)
  • Sister Theresa (1901)
  • Memoirs of My Dead Life (1906)
  • Erinnerungen an die Impressionisten (1907)
  • The apostle (1911)
  • A Storyteller's Holiday (1918)
  • Pariser Geschichten (1926)
  • The passing of Essenes (1930)

Odkazy

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku George Moore na německé Wikipedii.

Zdroj