George Herbert Villiers, 6. hrabě z Clarendonu

George Villiers, 6. hrabě z Clarendonu
Fotografie z roku 1923
Fotografie z roku 1923
Lord nejvyšší komoří Spojeného království
Ve funkci:
1938 – 1952
Předchůdce Rowland Baring, 2. hrabě Cromer
Nástupce Lawrence Lumley, 11. hrabě ze Scarborough
Generální guvernér v Jižní Africe
Ve funkci:
1931 – 1937
Předchůdce Alexander Cambridge, 1. hrabě z Athlone
Nástupce Sir Patrick Duncan
Stranická příslušnost
Členství Konzervativní strana

Narození 7. června 1877
Londýn
Úmrtí 13. prosince 1955 (ve věku 78 let)
Choť Adeline Cocks (od 1905)
Rodiče Edward Villiers, 5th Earl of Clarendon a Lady Caroline Agar
Děti George Villiers, Lord Hyde
Lady Nina Villiers
William Villiers
Příbuzní Laurence Villiers, 7th Earl of Clarendon[1] a Lady Rosemary Villiers[1] (vnoučata)
Profese politik a ministr
Ocenění Královský Viktoriin řetěz (1952)
Podvazkový řád
Bailiff Grand Cross of the Order of Saint John
Commons George Villiers, 6th Earl of Clarendon
Některá data mohou pocházet z datové položky.

George Herbert Hyde Villiers, 6. hrabě z Clarendonu (George Herbert Hyde Villiers, 6th Earl of Clarendon, 6th Baron Hyde of Hindon) (7. června 187713. prosince 1955) byl britský politik a koloniální administrátor. Po službě v armádě vstoupil jako dědic hraběcího titulu do Sněmovny lordů, kde se později věnoval problematice kolonií. V letech 1931–1937 byl generálním guvernérem v Jižní Africe, později zastával hodnost nejvyššího komořího (Lord Chamberlain of the Household, 1938–1952). Po nástupu Alžběty II. odešel do soukromí.

Životopis

Fotografie z roku 1899 (sbírky Národní portrétní galerie v Londýně)

Pocházel ze staré šlechtické rodiny Villiersů, narodil se jako jediný syn lorda nejvyššího komořího Edwarda Villierse, 5. hraběte z Clarendonu (1846–1914), po matce pocházel z rodu hrabat z Normantonu. Po otci byl také vnukem trojnásobného britského ministra zahraničí 4. hraběte z Clarendonu. Studoval v Etonu a poté sloužil v armádě, v letech 1902–1905 byl pobočníkem irského místokrále hraběte Dudleye, ve vojsku dosáhl hodnosti podplukovníka. V roce 1914 po otci zdědil rodové tituly a vstoupil do Sněmovny lordů (do té doby byl znám jako Lord Hyde). V konzervativních vládách v letech 1922–1925 zastával podružnou funkci velitele královské gardy (Captain of the Gentlemen-at-Arms), v tomto úřadu byl zároveň mluvčím Konzervativní strany v Horní sněmovně. V letech 1925–1927 byl státním podsekretářem na nově zřízeném ministerstvu pro dominia, poté zastával funkci předsedy správní rady BBC (1927–1930), v letech 1928–1930 byl zároveň členem vládní komise pro dopravu.

Erb 6. hraběte z Clarendonu s dekorací Podvazkového řádu

V letech 1931–1937 byl generálním guvernérem v Jižní Africe[2], v roce 1931 byl zároveň jmenován členem Tajné rady. V Jihoafrické unii se věnoval především podpoře školství a jeho jméno nese několik vzdělávacích institucí, získal také čestný doktorát na univerzitě v Johannesburgu. Proslul též jako propagátor skautingu. Po návratu z Afriky byl jmenován rytířem Podvazkového řádu (1937)[3] a v letech 1938–1952 byl lordem nejvyšším komořím Spojeného království. Během své kariéry obdržel také velkokříž Řádu sv. Michala a sv. Jiří (1930) a velkokříž Viktoriina řádu (1939). V letech 1938–1952 byl zároveň kancléřem Viktoriina řádu. Několik vyznamenání získal také v zahraničí, byl nositelem velkokříže francouzského Řádu čestné legie, velkokříže norského Řádu sv. Olafa a dánského Danebrožského řádu. Dlouhodobě zastával také úřad zástupce místodržitele a smírčího soudce v hrabství Hertfordshire, kde rodina vlastnila statky. Hlavní sídlo The Grove (Hertfordshire) postavené v 18. století z iniciativy 1. hraběte z Clarendonu bylo prodáno v roce 1923.

Jeho manželkou byla od roku 1905 Adeline Cocks (1886–1963), z jejich manželství pocházely tři děti. Nejstarší syn George Villiers, lord Hyde (1906–1935), tragicky zahynul v jižní Africe a dědicem hraběcího titulu se stal vnuk George Frederick Villiers, 7. hrabě z Clarendonu (1933-2009).

Odkazy

Reference

  1. a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. Seznam generálních guvernérů v Jižní Africe na webu worldstatesmen dostupné online
  3. LOUDA, Jiří: Coats of Arms of the Knights of the Order of the Garter, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 2020; s. 588 ISBN 978-80-244-5621-8

Literatura

Externí odkazy

Zdroj