Genocida původních obyvatel Paraguaye během vojenské diktatury

Genocida původních obyvatel Paraguaye
Genocida původních obyvatel Paraguaye během vojenské diktatury Alfreda Stroessnera
Příslušník kmene Acéů (či Aché)
Základní informace
Trvání 1956–1989
Stát Paraguay
Typ genocida
Organizátor paraguayská vojenská vláda podporovaná USA
Statistika
Úmrtí počet neznámý (odhadem 85 % tehdejší populace)

Genocida původních obyvatel Paraguaye, respektive příslušníků kmenů Guaraníů, Ajoréů, Acéů, Sanapanů a Maskojů, žijících v paraguayské části regionu Gran Chaco, se odehrála v letech 1956 až 1989 během vojenské diktatury Alfreda Stroessnera.

Řada indiánských osad stála v cestě hospodářskému vývoji (překážely těžařským společnostem, dřevorubcům nebo farmářům). Stroessner nechal odsunout přes tisíc členů kmene Acéú (či Aché) do rezervací, které ale spíše byly internačním táborem. Odbojní indiáni byli mučeni a jejich ženy znásilňovány. Byly také na nich dělány lékařské pokusy. Ve městě San Juan existoval i v této době trh s indiánskými otroky. Na perzekuci indiánů se aktivně podílela řada uprchlých nacistů, kteří žili pod falešnou identitou v Paraguayi.[1]

Historie

V letech 1956 až 1989, kdy byla v Paraguayi vojenská diktatura generála Alfreda Stroessnera, bylo domorodému obyvatelstvu zabráno více území než v jakémkoli jiném období paraguayské historie a bylo vystaveno systematickému porušování lidských práv. V roce 1971 německý antropolog Mark Münzel obvinil Stroessnera z pokusu o genocidu domorodých obyvatel Paraguaye[2] a jezuitský antropolog Bartomeu Melià prohlásil, že násilné přesídlení domorodých obyvatel bylo etnocidou.[3] Na začátku 70. let byl Stroessnerův režim mezinárodními skupinami obviněn ze spoluúčasti na genocidě. Kvůli represivním akcím státu se však domorodé kmeny politicky zorganizovaly a sehrály významnou roli v dosažení konce vojenské diktatury a případného přechodu k demokracii.[3][4][5] Stát tyto represivní akce financoval z pomoci USA, která v letech 1962 až 1975 Paraguayi poskytla celkem 146 milionů dolarů.[6]

Zprávy o masakrech kmene Acéů (či Aché) sahají až do roku 1903.[2] Během 60. a 70. let 20. století, za Stroessnerovy diktatury, však zemřelo 85 % kmene, přičemž mnoho z nich bylo zabito mačetami. Vyvraždění kmene bylo součástí jejich odstranění z cesty rozvoje dřevařského průmyslu, těžby, zemědělství a rančerství.[7] Jeden odhad uvádí, že šlo o 900 úmrtí.[8] Podle Jérémie Gilberta situace v Paraguayi ukázala, že je obtížné poskytnout důkazy potřebné k prokázání „specifického úmyslu“ na podporu tvrzení, že došlo ke genocidě. Acéové, jejichž kulturní skupina je nyní považována za vyhynulou, se stali obětí rozvoje ze strany státu, který podporoval průzkum jejich území nadnárodními společnostmi pro získávání přírodních zdrojů. Gilbert dochází k závěru, že ačkoli došlo k plánovanému a dobrovolnému ničení, stát argumentuje, že neexistoval žádný genocidní záměr, protože to, co se stalo, bylo způsobeno rozvojem.[9]

Obvinění z genocidy ze strany státu bylo předloženo Meziamerické komisi pro lidská práva (součást Organizace amerických států), která má jurisdikci ve věcech obvinění z genocidy spáchané státem. Komise vydala předběžné rozhodnutí, že Paraguay genocidu neprovedla, ale uvedla, že má obavy z „možného zneužívání ze strany soukromých osob v odlehlých oblastech území Paraguaye“.[10] Avšak Whitakerova zpráva OSN uvádí pronásledování Acéů jako příklad genocidy.[11]

To, zda v tomto případě došlo ke genocidě, závisí na použité definici genocidy. Pokud se použije definice Raphaela Lemkina, který tento termín zavedl, pak v Paraguayi docházelo ke genocidě domorodých obyvatel. Současná Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia ve své definici genocidy nezahrnuje politické skupiny.[12][13]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Genocide of Indigenous peoples in Paraguay na anglické Wikipedii.

  1. ↑ NEKOLA, Martin. Operace Kondor: Latinská Amerika ve spárech CIA. Praha: Pražská vydavatelská společnost a Epocha, 2012. 125 s. ISBN 978-80-7250-613-2, ISBN 978-80-7425-135-1. S. 79–84. 
  2. ↑ a b MÜNZEL, Mark. The Aché Indians: genocide in Paraguay [online]. International Work Group for Indigenous Affairs, 1973 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b BECKER, Meghan Auker. Paraguayan indigenous peoples resist the Stroessner regime, 1969-1989 | Global Nonviolent Action Database. nvdatabase.swarthmore.edu [online]. 2010 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  4. ↑ LANGER, Erick D. Contemporary Indigenous Movements in Latin America. [s.l.]: Bloomsbury Publishing PLC 252 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7425-7506-6. (anglicky) 
  5. ↑ UNHCR Web Archive. webarchive.archive.unhcr.org [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  6. ↑ COOPER, Allan D. The Geography of Genocide. [s.l.]: Bloomsbury Publishing PLC 268 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7618-4097-8. S. 167. (anglicky) 
  7. ↑ CHURCHILL, Ward. Encyclopedia of genocide. [s.l.]: Santa Barbara, Calif. : ABC-CLIO 440 s. Dostupné online. ISBN 978-0-87436-928-1, ISBN 9790874369280. 
  8. ↑ HARFF, Barbara; GURR, Ted Robert. Victims of the State: Genocides, Politicides and Group Repression since 1945. International Review of Victimology. 1989-09-01, roč. 1, čís. 1, s. 23–41. Dostupné online [cit. 2025-08-07]. ISSN 0269-7580. doi:10.1177/026975808900100103. (EN) 
  9. ↑ GILBERT, Jérémie. Indigenous Peoples' Land Rights under International Law: From Victims to Actors. Second Revised Edition. [s.l.]: BRILL 349 s. Dostupné online. ISBN 978-90-04-32325-4. (anglicky) 
  10. ↑ QUIGLEY, John. The Genocide Convention: An International Law Analysis. [s.l.]: Routledge 362 s. Dostupné online. ISBN 978-1-317-03072-0. (anglicky) 
  11. ↑ FUSSELL, Jim. Historical Survey - Whitaker Report on Genocide, 1985. www.preventgenocide.org [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-06-13. 
  12. ↑ STANNARD, David E. American Holocaust: The Conquest of the New World. [s.l.]: Oxford University Press, USA 420 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-508557-0. (anglicky) 
  13. ↑ STANNARD, David E. Holocaust Lecture Series: American Holocaust: The Destruction of America's Native Peoples. hdl.handle.net. 2008-11-17. Dostupné online [cit. 2025-08-07]. (anglicky) 

Související články

Zdroj