Gabor Goitein

Gabor Goitein
Gabor Goitein kolem roku 1875
Gabor Goitein kolem roku 1875
Narození 3. října 1848 (6. tišri 5609)
Hőgyész
Úmrtí 25. dubna 1883 (18. nisanu 5643) (ve věku 34 let)
Poznaň
Povolání rabín
Denominace judaismus
Dynastie Goiteinové
Manželka
  • Ida Löwenfeldová
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gabor Gedalja (Gabriel) Goitein (hebrejsky גאבור גדליהו גויטיין‎, 3. října 1848, Hőgyész, Tolenská župa – 25. dubna 1883, Poznaň[1]) byl uhersko-německý rabín židovské náboženské obce v Karlsruhe, znalec talmudu a učitel. Pocházel z rodu moravských rabínů a učenců Goiteinových.

Život

Gabor Goitein se narodil jako nejmladší z dětí rabína Cviho Hirše Goiteina a jeho manželky Szoli Sary, rozené Tellerové. Vyrůstal se třemi sestrami a třemi bratry v německojazyčném prostředí. Jejich dům stál přímo naproti šulu, tj. synagoze v uherském městěčku Hőgyész. Předkové jeho otce pocházeli z moravského Kojetína (německy Kojetein), odkud pochází jejich příjmení Goitein.

Dědečkem Gabora Goiteina z otcovy strany byl Baruch Bendit Goitein (1770-1839), zakladatel rozvětveného rodu Goiteinů, zvaný Kesef Nivchar podle svého hlavního spisu. Jeho syn, Gaborův otec, Cvi Hirš Hermann Goitein, narozený v roce 1805, známý jako autor spisu Jedei Moše, později otce nahradil ve funkci hőgyészského rabína.

Ve věku deseti let byl Gabor Goitein poslán do ješivy v Prešpurku, kde si zajišťoval vlastní boživu jako belfer (pomocník v chrámu). Když v roce 1860 zemřel jeho otec, jeho nástupcem ve funkci hőgyészského rabína se stal Gaborův bratr Elijahu Menachem (1837–1902), zvaný též Rab Berachot.

Po bar micva přešel Gabor do ješivy v Eisenstadtu, kterou vedl Azri'el Hildesheimer. Hildesheimer podporoval spojení studia tóry se světskými předměty v duchu Samsona Raphaela Hirše.

Gabor Goitein doprovázel svého učitele Hildesheimera do Berlína, aby zde založil ortodoxní rabínský seminář. Jedinou Goiteinovou publikací, kterou lze dnes ověřit, byla jeho disertační práce o učenci Hilelovi na univerzitě v Tübingenu.[2]

Po krátkém období jako učitel na náboženské škole synagogální komunity Adas Jisro'el nastoupil v roce 1874 na své první místo rabinátu ve městě Aurich.

V roce 1876 byl Gabor Goitein jmenován nástupcem Heinricha Herze Ehrmanna do funkce rabína Izraelitské náboženské společnosti (Adas Ješurun) v Karlsruhe. Téměř sedm let formoval tamní komunitu jako kazatel, učitel náboženství, poradce a dajan. Během svého působení také vznikla synagoga na Karl-Friedrich-Straße č 16 v Karlsruhe.

Manželství a rodina

Gabor Goitein se oženil s učitelkou základní školy Henriette Idou (Jettou) rozenou Löwenfeldovou z Poznaně (* 1848), dcerou Viktora Löwenfelda a Henriette rozené Zadekové. Měla bratra slavistu Raphaela Löwenfelda.

Z manželství se narodilo šest dětí:

  • Gertrud (Gittel) Unna-Goitein (1876-1954), manželka mannheimského rabína Isaka Unny
  • Emma Goitein-Dessau (1877-1968), malířka a grafička
  • Hermann (1879–1882)
  • Rahel Goitein-Strausová (1880-1963), lékařka a aktivistka
  • Benedikt (Beni), narozen 1881, zemřel ve věku 1/2 roku
  • Ernst Elijah (1882-1915), zabit jako poručík v první světové válce [3]

Rabi Gabor Goitein zemřel nečekaně 25. dubna 1883 během návštěvy v domě rodičů své manželky v Poznani. Byl pohřben na Novém židovském hřbitově v Karlsruhe.

Jeho nástupce v úřadu, Sinai Schiffer, mu v roce 1884 věnoval oslavný projev při vztyčení náhrobku. [2] Manželka Ida ho přežila téměř o půl století, zemřela v Mannheimu v roce 1931.

Dílo

  • Leben und Wirken des Hillel Haseken, Berlin 1874; ebenfalls erschienen als: Das Leben und Wirken des Patriarchen Hillel. In: Magazin für die Wissenschaft des Judenthums, 11, 1884, S. 1–16 und 49–87 (Fil. dis. Tübingen 1873).

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gabor Goitein na německé Wikipedii.

  1. ↑ Straus: Wir lebten in Deutschland, S. 30
  2. ↑ a b siehe Lit.
  3. ↑ denkmalprojekt.org

Literatura

  • Sinai Schiffer: Gedächtniss-Rede bei Aufstellung des Grab-Denksteines für Herrn Dr. Gedalja Goitein, Rabbiner der Israelitischen Religions-Gesellschaft zu Karlsruhe am E. R. H. Nissan 5644 / gesprochen von Sinai Schiffer. Karlsruhe, o. Verl., 1884
  • Rahel Straus: Wir lebten in Deutschland. Stgt.: DVA, 3. Aufl. 1962, S. 21ff
  • G. Herlitz, B. Kirschner (Hrsg.): Jüdisches Lexikon. Berlin 1928, Bd. II, Sp. 1180

Externí odkazy


Zdroj