GATT

GATT (z angl. General Agreement on Tariffs and Trade – všeobecná dohoda o clech a obchodu) je mnohostranná dohoda obsahující pravidla pro řízení obchodu a pro fórum, Světovou obchodní organizaci (WTO), k jednání o obchodních záležitostech a řešení obchodních sporů mezi členy. GATT je významná jak pro podnikatele, tak i pro spotřebitele, neboť její pravidla a postupy vytvářejí rámec pro mezinárodní obchod a obchodní politiku. Ta má reálný dopad na výběr zboží dostupného spotřebitelům a jeho cenu.

V duchu výsledků Bretton Woodské konference měla být založena i mezinárodní obchodní organizace (ITO), v průběhu přípravy založení přejmenovaná na světovou (WTO), jako součást většího plánu na obnovení hospodářství po 2. světové válce. Jako provizorní řešení byla přijata pouze část smlouvy o WTO jako GATT upravující obchod a cla. Její prozatímní užití bylo zajištěno Prozatímním protokolem. Kvůli zamítavému postoji Senátu USA však k jejímu vzniku nedošlo a provizorní GATT zůstala v platnosti po desetiletí.

GATT je tedy na rozdíl od WTO smlouva a má smluvní strany, WTO je mezinárodní organizace a má členy.

Hlavním důvodem vzniku bylo snížení překážek v mezinárodním obchodu. Toho bylo dosaženo množstvím různých dohod o snížení celních bariér, kvantitativních omezení obchodu a dotací.
GATT byl od 1. ledna 1995 nahrazen Světovou obchodní organizací (World Trade Organization – WTO). Původní GATT 47 zůstal v platnosti mezi některými členy.

Jednání v rámci GATT se uskutečňovala v rámci tzv. kol rounds – šlo o setkání svolaná ad hoc.

Rozlišujeme tedy původní GATT 47 (verze z roku 1947 + dodatky do ukončení Uruguayského kola) a GATT 94, která je dohodou v rámci WTO a nezahrnuje tedy organizační složku která byla nahrazena WTO. Naopak zahrnuje i dodatky z Uruguayského kola.

Československo bylo zakládající zemí GATT – je signatářem od roku 1947 s účinností od 1. ledna 1948.

Výjimky

Účinnost GATT omezuje řada výjimek:

grandfather rights = možnost zachování rozporu s GATT, pokud byl již platný před přijetím GATT
povoleny zóny volného obchodu a celní unie
mírnější zacházení s rozvojovými státy
antidumpingová a vyrovnávací cla
dočasná ochranná opatření (nutná z důvodu nedostatku zboží na trhu, hrozící nezaměstnanosti, ochrany platební bilance, atd.)
bezpečnostní výjimky (vojenské zboží, zboží dvojího použití)
další (například speciálními dohodami, dohody o textilu, "dobrovolná" omezení exportu,...)^[1]