Fylokladus
 Fylokladus | |
|---|---|
 Phyllocladus aspleniifolius
| |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
rostliny (Plantae) |
| Podříše |
cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení |
nahosemenné (Pinophyta) |
| Třída |
jehličnany (Pinopsida) |
| Řád |
borovicotvaré (Pinales) |
| Čeleď |
nohoplodovité (Podocarpaceae) |
| Rod |
fylokladus (Phyllocladus) Rich. ex Mirb., 1826 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fylokladus (Phyllocladus)[1] je malý rod jehličnatých stromů, zařazovaných v současnosti do čeledi nohoplodovitých (Podocarpaceae).[2] Vyskytuje se především v deštných lesích na jižní polokouli, na Novém Zélandu, v Tasmánii a Malajsii, Phyllocladus hypophyllus zasahuje na Filipínách také na polokouli severní. Třetihorní areál rodu dle fosilií zahrnoval též Malajsii, Austrálii a západní část Antarktidy.
Popis
Jsou to vesměs středně velké jednodomé stromy o výšce 10–30 metrů, výjimečně též keře. Větve jsou umístěny v nepravidelných pseudopřeslenech a jsou první dva až tři roky zelené, později hnědnou, jak tloustne jejich kůra. Listy jsou řídké, velmi drobné (pouhé 2-3 mm), šupinovitého tvaru; pouze krátký čas jsou zelené a schopné fotosyntézy, posléze hnědnou. Většina fotosyntézy se tak odehrává na metamorfovaných, listům podobných větévkách – fylokladiích, která vyrůstají v úžlabí šupinovitých listů a podle druhu mohou nabývat různého tvaru, mohou být jednoduchá i složená. Jednoduchá fylokladia jsou kosočtverečného tvaru, 2–5 cm dlouhá; složená fylokladia mohou měřit až 20 cm a jsou rozdělena na 5 až 15 menších fylokladií podobných listům.
Semenné šištice připomínají bobule s masitým, dužnatým míškem. Semena jsou rozšiřována ptáky, kteří požírají míšky a semena vylučují trusem.
Taxonomie
Phyllocladus se natolik morfologicky odlišuje od jiných zástupců čeledi, že byl v minulosti mnoha botaniky řazen do samostatné čeledi Phyllocladaceae.[3] Výsledky molekulárních studií nicméně zařadily tento rod do nohoplodovitých jako jejich bazální klad a sesterský taxon rodu Lepidothamnus.[4][5][6][7]
Pět stávajících recentních druhů rodu je geneticky blízce příbuzných a vyvinuly se pravděpodobně teprve před 5-7 miliony let; oddělení rodu od ostatních nohoplodovitých je odhadováno na dobu před 190 miliony let, tedy do období jury.[8]
Zástupci
- Phyllocladus alpinus (P. trichomanoides var. alpinus) – Nový Zéland
- Phyllocladus aspleniifolius – Tasmánie; typový druh
- Phyllocladus hypophyllus – Nová Guinea, Borneo, Celebes, Filipíny
- Phyllocladus toatoa – Nový Zéland
- Phyllocladus trichomanoides (tanekaha) – Nový Zéland
Galerie
-
Fylokladia -
Samičí šištice -
Zralé semenné šištice s míšky -
Samčí šištice -
Porost -
Mladý jedinec -
Semenáček s juvenilními listy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Phyllocladus na anglické Wikipedii.
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník. Ilustrace Zdenka Krejčová. Praha: Aventinum, 2012. 280 s. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ James E. Eckenwalder. 2009. Conifers of the World. Timber Press: Portland, OR, USA. ISBN 978-0-88192-974-4.
- ↑ Christopher N. Page. 1990. "Phyllocladaceae" pages 317-319. In: Klaus Kubitzki (general editor); Karl U. Kramer and Peter S. Green (volume editors) The Families and Genera of Vascular Plants volume I. Springer-Verlag: Berlin;Heidelberg, Germany. ISBN 978-0-387-51794-0
- ↑ William T. Sinclair, R. R. Mill, M. F. Gardner, P. Woltz, T. Jaffré, J. Preston, M. L. Hollingsworth, A. Ponge, and M. Möller. 2002. "Evolutionary relationships of the New Caledonian heterotrophic conifer, Parasitaxis usta (Podocarpaceae), inferred from chloroplast trnL-F intron/spacer and nuclear rDNA ITS2 sequences". Plant Systematics and Evolution 233(1-2):79-104. DOI:10.1007/s00606-002-0199-8
- ↑ Steven J. Wagstaff. 2004. "Evolution and biogeography of the austral genus Phyllocladus (Podocarpaceae)". Journal of Biogeography 31(10):1569-1577.
- ↑ Ed Biffin, Timothy J. Brodribb, Robert S. Hill, Philip Thomas and Andrew J. Lowe. 2012. "Leaf evolution in Southern Hemisphere conifers tracks the angiosperm ecological radiation". Proceedings of the Royal Society B Biological Sciences 279:341-348. doi: 10.1098/rspb.2011.0559.
- ↑ Patrick Knopf, Christian Schulz, Damon P. Little, Thomas Stutzel and Dennis W. Stevenson. 2012. "Relationships within Podocarpaceae based on DNA sequence, anatomical, morphological, and biogeographical data". Cladistics 28: 271–299. doi:10.1111/j.1096-0031.2011.00381.x
- ↑ Phyllocladus (celery-top pines) description. www.conifers.org [online]. [cit. 2019-02-06]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Phyllocladus na Wikimedia Commons
