Friedrich Ebert
| Friedrich Ebert | |
|---|---|
 | |
| 1. prezident Německa | |
|
Ve funkci: 11. února 1919 – 28. února 1925 | |
| Předseda vlády |
Philipp Scheidemann Gustav Bauer Hermann Müller Konstantin Fehrenbach Joseph Wirth Wilhelm Cuno Gustav Stresemann Wilhelm Marx Hans Luther |
| Předchůdce | Vilém II. (jako císař) |
| Nástupce | Paul von Hindenburg |
| 9. německý říšský kancléř | |
|
Ve funkci: 9. listopadu 1918 – 11. února 1919 | |
| Panovník | Vilém II. |
| Předchůdce | Maxmilián Bádenský |
| Nástupce |
Philipp Scheidemann (1. kancléř Výmarské republiky) |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | SPD |
| Narození |
4. února 1871  , Heidelberg, Německé císařství
|
| Úmrtí |
28. února 1925  Berlín, Německo
|
| Příčina úmrtí | peritonitida |
| Místo pohřbení | Bergfriedhof |
| Národnost | Němec |
| Choť | Louise Ebert |
| Rodiče | Karl Ebert a Katharina Ebert |
| Příbuzní | Georg Ebert (vnuk) |
| Profese | politik |
| Podpis |  |
| Commons | Friedrich Ebert |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Friedrich Ebert (4. února 1871, Heidelberg – 28. února 1925 Berlín) byl německý sociálnědemokratický politik. V letech 1913 až 1919 byl předsedou Sociálnědemokratické strany Německa a od roku 1919 až do své smrti v roce 1925 prvním říšským prezidentem Výmarské republiky.
Po smrti Augusta Bebela byl Ebert zvolen po boku Huga Haase předsedou SPD, což bylo v rozporu s blížící se válkou. Během války důrazně obhajoval politiku „obrany vlasti“ a domácího politického zastavení (Burgfriedenspolitik) proti těm sociálním demokratům, kteří tuto politiku odmítali. V listopadové revoluci roku 1918 převzala vládu jeho strana a USPD, která se od ní odštěpila. 9. listopadu 1918 vystřídal ve funkci říšského kancléře Maxe von Baden.[1] Výmarské národní shromáždění ho 11. února 1919 zvolil prvním říšským prezidentem. V letech 1919 až 1923 nechal Ebert násilím potlačit několik povstání revolučních socialistů. Také podnikl rozhodné kroky proti pokusům o převrat zprava v letech 1920 a 1923. Jinak se choval jako politik vyvažování zájmů. Jeho brzká smrt ve věku 54 let a následné zvolení monarchisticky smýšlejícího Paula von Hindenburga do čela státu představují ve Výmarské republice zlom.
Krátce po jeho smrti v roce 1925 byla založena nadace Friedricha Eberta, která měla blízko k SPD a byla po něm pojmenována.
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Friedrich Ebert na německé Wikipedii a Friedrich Ebert na anglické Wikipedii.
- ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str.17 - 25, 166
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Friedrich Ebert na Wikimedia Commons
- Osoba Friedrich Ebert ve Wikicitátech
| Prezident Německa | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Funkce vznikla |
1919 – 1925 Friedrich Ebert |
Nástupce: Paul von Hindenburg |
