Friedrich Brandstetter

Friedrich Brandstetter
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1870 – 1875
Poslanec Štýrského zemského sněmu
Ve funkci:
??? – ???
Stranická příslušnost
Členství Ústavní strana
Narození 10. října 1832
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí ???
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Friedrich Brandstetter (10. října 1832 Vídeň[1] – ???) byl rakouský politik německé národnosti ze Štýrska, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady. Rezignoval po finanční aféře.

Biografie

Působil v rakouské armádě jako kadet u 6. dělostřeleckého batalionu.[1] Z vojska odešel roku 1860. Jako málo zámožný důstojník se potom oženil s bohatou vdovou, hraběnkou Rosou Orsičovou. Vlastnil statek v Rothweinu u Mariboru. V roce 1872 koupil rudné doly.[2]

Byl aktivní i politicky. Zasedal jako poslanec Štýrského zemského sněmu, který ho v roce 1870 zvolil i za poslance Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), tehdy ještě volené nepřímo zemskými sněmy. Opětovně ho zemský sněm delegoval do parlamentu roku 1871, za kurii venkovských obcí ve Štýrsku. Uspěl také v prvních přímých volbách roku 1873 za městskou kurii ve Štýrsku, obvod Maribor, Slovenska Bistrica, Slovenj Gradec, Ptuj, Ormož atd. Rezignaci oznámil dopisem 27. listopadu 1875.[3] V roce 1873 se uvádí jako Friedrich Brandstetter, statkář, bytem Rothwein u Mariboru.[4] V roce 1873 zastupoval v parlamentu provládní blok Ústavní strany (centralisticky a provídeňsky orientované), v jehož rámci patřil k mladoliberální skupině.[5]

V roce 1875 byl aktérem kauzy, kvůli které se vzdal poslaneckého mandátu. Šlo o rozsáhlé podezření z falšování směnek, poškození věřitelů.[2] Pokusil se pak neúspěšně o sebevraždu. V prosinci 1875 byl na svém statku zatčen a převezen do budovy krajského soudu v Celji.[6] Šlo o velmi sledovanou a pro Ústavní stranu nepříjemnou aféru. V novinových článcích figuroval i Brandstetterův přítel a poslanecký kolega Konrad Seidl, na jehož jméno Brandstetter směnky vypisoval.[7] V roce 1879 mu císař prominul zbytek trestu.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b GATTI, Friedrich. Geschichte der K. und K. Technischen Militär-Akademie: Th. Geschichte der K. K. Bombardier-Corps, der K. K. Artillerie-Hauptschule, und der K. K. Artillerie-Akademie, 1786-1869. [s.l.]: In Commission bei W. Braumüller, 1905. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ a b Proces rajchsrátovského poslance. Posel z Prahy. Září 1876, čís. 239, s. 3. Dostupné online. 
  3. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=63&size=45
  5. ↑ Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662
  6. ↑ Bývalý ústavácký poslanec a agitátor. Moravská orlice. Prosinec 1875, roč. 13, čís. 277, s. 2. Dostupné online. 
  7. ↑ Záležitost posl. Brandstettera. Posel z Prahy. Listopad 1875, čís. 283, s. 2. Dostupné online. 
  8. ↑ Gnadenakte. Innsbrucker Nachrichten. Leden 1879, čís. 16, s. 4. Dostupné online. 

Zdroj