Frederick Howard, 5. hrabě z Carlisle

Frederick Howard, 5. hrabě z Carlisle
Narození 28. května 1748
Zámek Howard
Úmrtí 4. září 1825 (ve věku 77 let)
Zámek Howard
Místo pohřbení The Mausoleum And Bastion Wall With Gates And Railings
Alma mater Univerzita v Cambridgi
Povolání politik, diplomat a spisovatel
Ocenění Podvazkový řád
Choť Margaret Leveson-Gower (od 1770)[1][2]
Děti George Howard, 6. hrabě z Carlisle[1]
William Howard
Frederick Howard
Isabella Caroline Campbell
Elizabeth Manners, Duchess of Rutland[3][1]
Lady Charlotte Howard[3]
… více na Wikidatech
Rodiče Henry Howard[1] a Isabella Byron[3][1]
Rod Howardové
Příbuzní Lady Elizabeth Howard[1] (sourozenec)
Harriet Sutherland-Leveson-Gower, vévodkyně ze Sutherlandu[1], George Howard, 7. hrabě z Carlisle, William George Howard[3], Edward Howard, 1st Baron Lanerton[3], Charles Howard[1], Blanche Howard[1], Caroline Howard[3][1], Georgiana Agar-Ellis, Baroness Dover[3], Lady Elizabeth Howardová[3], Lady Mary Howard[3][1], Frederick Howard[3] a Henry Howard[3] (vnoučata)
Funkce ministr obchodu Velké Británie (1779–1780)
lord strážce pečeti (1783)
člen Sněmovny lordů
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frederick Howard, 5. hrabě z Carlisle (Frederick Howard, 5th Earl of Carlisle, 5th Viscount Morpeth, 5th Baron Dacre of Gillesland) (28. května 1748, Castle Howard, Anglie – 4. září 1825, Castle Howard, Anglie) byl britský státník, diplomat a spisovatel z rodu Howardů. Od mládí byl členem Sněmovny lordů, zastával funkce ministra obchodu, místokrále v Irsku a nejvyššího hofmistra.

Kariéra

Pocházel z významného šlechtického rodu Howardů, byl synem 4. hraběte z Carlisle, po matce Isabelle Byron (1721–1795) byl spřízněn s George Gordonem Byronem (od roku 1798 byl Byronovým poručníkem). Měl dva nevlastní starší bratry, kteří zemřeli v dětství, titul hraběte z Carlisle zdědil po otci v roce 1758, po dosažení zletilosti vstoupil do Sněmovny lordů. Studoval v Etonu a Cambridge, v roce 1767 získal Řád bodláku. Do vlády se dostal v rámci Northova kabinetu, nejprve byl pokladníkem královského dvora (1777–1779), od roku 1777 zároveň členem Tajné rady. V roce 1778 byl členem komise pro urovnání sporů mezi Británií a povstalci v severní Americe. V letech 1779–1780 byl prezidentem úřadu pro obchod a v letech 1780–1782 místokrálem v Irsku. V dalších vládách zastával krátce posty nejvyššího hofmistra (1782–1783) a lorda strážce tajné pečeti (1783). Na počátku vlády Williama Pitta mladšího se stáhl do ústraní, v roce 1793 obdržel Podvazkový řád. Naposledy se veřejně angažoval v roce 1815 odporem proti obilním zákonům, poté definitivně odešel do soukromí. V letech 1780–1782 a 1799–1807 byl též lordem-místodržitelem ve východním Yorku.

Uplatnil se také jako spisovatel, byl autorem básní a divadelních her.

Rodina

V roce 1770 se oženil s Margaret Leveson–Gower (1753–1824), dcerou 1. markýze ze Staffordu. Z jejich manželství se narodilo deset dětí, z nichž tři zemřely v dětství. Dědicem hraběcího titulu byl syn George, další syn Frederick Howard (1785–1815) padl v bitvě u Waterloo. Dcera Isabella (1771–1848) byla manželkou 1. lorda Cawdora, další dcera Elizabeth (1780-1825) se provdala za 5. vévodu z Rutlandu.

Literatura

  • Ottův slovník naučný, díl 5.; Praha, 1892 (reprint 1997) s. 163–164 ISBN 80-7203-133-3

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k Kindred Britain.
  2. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  3. ↑ a b c d e f g h i j k Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Zdroj