Franz Anton Leonard Herget

Franz Anton Leonard Herget
Herget F.A.L.
Herget F.A.L.
Narození 6. listopadu 1741
Andělská Hora
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 1. října 1800 (ve věku 58 let)
Praha
České královstvíČeské království České království
Místo pohřbení Zlíchovský hřbitov
Povolání pedagog, stavitel, architekt, učitel, filozof a správní úředník
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Franz Anton Leonard Herget, česky uváděný jako František Antonín Linhart Herget (6. listopadu 1741 Andělská Hora[1] – 1. října 1800 Praha) byl český matematik a inženýr.

Život

Hergetova cihelna na Malé Straně

F. A. L. Herget se narodil 6. listopadu 1741 do rodiny krejčího, měšťana a starosty Jana Ondřeje Hergeta a Marie Kláry Hergetové, rozené Schmidlové.[2]

Franz Herget po absolvování gymnázia studoval nejdříve na teologické a poté na filozofické fakultě pražské univerzity. Rovněž navštěvoval přednášky na technice. Po smrti profesora Schora byl v roce 1767 jmenován ve věku 26 let profesorem inženýrských věd na Stavovské inženýrské škole v Praze, předchůdkyni ČVUT. Součástí výuky byla aritmetika, geometrie a trigonometrie. Od roku 1784 vyučoval praktickou matematiku na filozofické fakultě Karlovy univerzity.

Kolem roku 1780 založil na Malé Straně v Praze na břehu Vltavy nedaleko Karlova mostu cihelnu. Budovy Hergetovy cihelny stojí na Cihelné ulici dodnes a jsou památkově chráněny. Cihly se zde vyráběly s vtisknutým reliéfem s písmeny A H na ložné ploše. Jako „praktický inženýr“ projektoval a řídil opravu Karlova mostu po povodni v roce 1784, v roce 1785 prováděl opravu střech novoměstského bývalého kláštera servitů u kostela Zvěstování Panny Marie Na trávníčku a začal řídit stavbu všeobecné nemocnice. V roce 1786 nechal zbourat Betlémskou kapli. Náhrobky profesorů pražské univerzity a jiných slavných osobností byly z kaple i přilehlého hřbitůvku vyházeny a jen náhodou se dva náhrobní kameny dochovaly. Jedná se o náhrobky Matouše z Chotěřiny a Adama Zalužanského ze Zalužan.[3]

V letech 1787–1790 projektoval přestavbu Ústavu šlechtičen na novoměstském Karlově náměstí pro nemocnici i zaopatřovací ústav bláznů (1787–1790). Měl velkou zásluhu na výstavbě městské kanalizace (dokončena až roku 1828). Navrhl opravu a přestavbu bývalého kláštera Na Karlově na Novém Městě pražském (1789–1791), změněného na nemocnici pro nevyléčitelně nemocné, a projektoval úpravu kanovnického domu na porodnici v Apolinářské ulici čp. 447, provedenou v letech 1790 až 1791.[2]

V roce 1788 byl Franz Herget jmenován vrchním stavebním ředitelem v Čechách. V letech 1790–1791 vytvořil se svými žáky z inženýrské školy podrobný plán Prahy, tzv. Hergetův plán Prahy.

S manželkou Marií Annou Manětínskou, která ve svých 23 letech zemřela, měl syna Josefa Linharta, který se stal guberniálním radou. S druhou manželkou Terezií Trauschkovou měl osm dětí.[2]

F. A. L. Herget zemřel 1. října 1800 ve Svatováclavském semináři a pochován byl na Zlíchovském hřbitově u kostela sv. Filipa a Jakuba.[2]

Jeho vnuk Max Herget působil jako podnikatel v průmyslu stavebních hmot a politik. Byl poslancem Českého zemského sněmu.[4][5]

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b c d Franz Anton Leonard Herget. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2023-04-26 [cit. 2025-05-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ VELFLÍK, Albert Vojtěch. První inženýrská škola v Evropě. Kapitola První inženýrská škola v Evropě, s. 493–500. Národní čítanka [online]. Bedřich Kočí, 1918 [cit. 2025-01-30]. S. 493–500. Dostupné online. 
  4. ↑ Sterbfälle. Bohemia. Březen 1893, roč. 66, čís. 89, s. 5. Dostupné online. 
  5. ↑ Maxmilián Herget (* 8. 9. 1823 Praha, † 29. 3. 1893 Praha) [online]. starysmichov.cz [cit. 2013-09-17]. Dostupné online. 

Literatura

  • HAUBELT, Josef. České osvícenství. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. S. 282–290. 

Externí odkazy

Zdroj