František Suchý (strojní inženýr)

František Suchý
Narození 17. dubna 1927
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 7. června 2018 (ve věku 91 let)
Mladá Boleslav
ČeskoČesko Česko
Povolání inženýr
Ocenění Řád Tomáše Garrigua Masaryka řtgm III. třída (2011)
Rodiče František Suchý
Citát
„Zachovat si páteř, aby člověk nemusel uhnout před vlastním svědomím.“
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Suchý (17. dubna 1927 Praha – 7. června 2018 Mladá Boleslav)[1] byl synem ředitele krematoria v Praze-Strašnicích. Spolu s ním ukrýval popel popravených obětí nacismu a komunismu pro jejich budoucí důstojné pohřbení. V roce 1952 byl komunistickým režimem odsouzen k 25 letům vězení.

Život

František Suchý se narodil 17. dubna 1927 v Praze jako jediné dítě Františka Suchého staršího a Olgy Suché rozené Havlové. Po základní škole nastoupil na gymnázium na náměstí Jiřího z Lobkovic, navštěvoval i průmyslovou školu na Smíchově, poté ČVUT.[2]

Za druhé světové války vytvářel s otcem potají seznamy zavražděných, kteří byli zpopelňováni při mimořádných nočních směnách.[3] Popel obětí měl být vysypán na kompost či použit jako posyp silnice.[4] Otec Františka Suchého ukládal popel zemřelých do samostatných uren[5], které shromažďoval na odlehlém místě hřbitova.[4] Celkem by se mělo jednat o popel popravených 2154 mužů, žen i dětí (např. předáků odboje, jako byli Josef Bílý, Hugo Vojta, Václav Šára, Oleg Svátek, Mikuláš Doležal a Josef Churavý, dvou ze Tří králů, Josefa Balabána a Josefa Mašína, spisovatele Vladislava Vančury, ale i popel 26 obyvatel z vyhlazených Lidic, dodatečně popravených na Kobyliské střelnici a mnoha dalších).[3] Ve Strašnickém krematoriu skončil například i popel vězňů z koncentračního tábora Hradištko.[6][7]

Po skončení války mělo u krematoria vzniknout pietně upravené pohřebiště, což se nestačilo uskutečnit a po únoru 1948 se na místo zapomnělo. V 50. letech byla ve Strašnickém krematoriu zpopelňována těla popravených z politických procesů. František Suchý spolu se svým otcem se pokusili navázat na své úsilí z doby okupace. Kromě toho se František Suchý zapojil i do protikomunistického odboje. V garáži nechal přespávat amerického agenta a někdejšího četníka Jaroslava Koudelku. Ve spolupráci s ním založil několik protikomunistických skupin, ukrýval zbraně a vydával a šířil letáky. J. Koudelka byl však režimem zadržen a při krutém mučení prozradil jméno Františka Suchého,[8] který byl v 1952 zatčen a následně odsouzen za špionáž a velezradu k 25 letům vězení.[3] Jen díky mladému věku unikl trestu smrti.[9] Nabídku spolupráce s STB jednoznačně odmítl.[2] Jeho rodiče byli za ukrývání zbraní a napomáhání k velezradě odsouzeni na čtyři, respektive čtyři a půl roku.[8][2]

František Suchý prošel komunistickými věznicemi na Pankráci, Mírově, v Opavě, v Plzni na Borech i ve slovenském Leopoldově.[10] Ve vězení se vzdělával především v matematice, fyzice a technických oborech, scházely mu jen tři zkoušky k ukončení vysoké školy.[11] Část trestu působil jako technický konstruktér.[1] Projektoval například atomovou elektrárnu v Bohunicích a pracoval na vývoji nákladního vozu Tatra 183.[11]

Po odpykání poloviny trestu byl v roce 1964 propuštěn. Dokončil vysokoškolské vzdělání a získal titul inženýra.[11] Poté pracoval jako zámečník a konstruktér.[12] V roce 1966 se oženil, manželství zůstalo bezdětné.[8] Rehabilitován byl v roce 1968[11], zcela pak až po roce 1989. V roce 2011 ho prezident Václav Klaus vyznamenal za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva Řádem Tomáše Garrigua Masaryka. V listopadu roku 2017 obdržel Cenu Paměti národa.[1]

Po jeho otci, Františku Suchém starším, byl v roce 2014 pojmenován park nedaleko Krematoria Strašnice (Park Františka Suchého).[1] Dne 11. listopadu 2017 bylo v areálu Strašnického krematoria odhaleno pietně upravené Čestné pohřebiště hrdinů II. odboje.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d Městská část Praha 10 > Život v Praze 10 > Kultura a sport > Osobnosti Prahy 10 > Čestní občané Prahy 10 > Suchý František. praha10.cz [online]. [cit. 2025-07-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c František Suchý (1927 - 2018). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2025-07-04]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d VLASTA, RENATA CHMELOVÁ, starostka Prahy 10. Otec a syn zachovali paměť dvou totalit | Názory. Lidovky.cz [online]. 2021-05-06 [cit. 2025-07-04]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b GAZDÍK, Jan. Riskoval život, tajně zapisoval jména obětí nacistů. Teď o tom promluvil. iDNES.cz [online]. 2009-01-09 [cit. 2025-07-04]. Dostupné online. 
  5. ↑ Popel jako svědectví. Dokument mapuje pátrání po Španělech z lágru v Hradišťku. Aktuálně.cz [online]. 2025-04-12 [cit. 2025-07-05]. Dostupné online. 
  6. ↑ JANOUŠ, Vilém. Příbuzné jim zabili v Hradištku nacisté. Po 80 letech Španělé odhalují pravdu. Deník.cz. 2024-04-24. Dostupné online [cit. 2025-07-08]. 
  7. ↑ POLÁČEK, Dan. Popel jako svědectví. Dokument mapuje pátrání po Španělech z lágru v Hradišťku. Aktuálně.cz [online]. Economia, a.s., 2025-04-12 [cit. 2025-05-30]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c Jít z vězení domů jako agent StB, nebo raději smrt? Zvolil smrt. Plus [online]. 2017-10-01 [cit. 2025-07-04]. Dostupné online. 
  9. ↑ Zemřel František Suchý, který ukrýval popel Mašína i Horákové. Komunisté ho léta věznili. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-07-04]. Dostupné online. 
  10. ↑ STEHLÍK, Eduard. Čestné pohřebiště hrdinů II. odboje [online]. Web Facebookový profil plk. Eduarda Stehlíka [cit. 2021-05-14]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c d MČ Praha 8: Aktuality z městské části - Rozhovor: František Suchý, držitel Ceny Paměti národa. m.praha8.cz [online]. [cit. 2025-07-04]. Dostupné online. 
  12. ↑ Praha 10 - Strašnice, krematorium [online]. mistapametinaroda.cz [cit. 2018-07-22]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj