František Starý (kněz)

František Starý (22. dubna 1874 Kostelecké Horky - 2. srpna 1961 Prostějov^[1]) byl český římskokatolický kněz a kaplan.^[2]

Narodil se 22. dubna 1874 v Kosteleckých Horkách u Rychnova nad Kněžnou. Gymnázium vystudoval ve Vysokém Mýtě a teologii v Hradci Králové, kde byl v roce 1897 vysvěcen na kněze. Potom působil jako kaplan v Podkrkonoší a u Litomyšle.

Trpěl astmatem a krčními chorobami a byl proto předčasně penzionován. Začátkem roku 1905 nastoupil v Prostějově na místo kněze-deficienta (nemocničního a hřbitovního kněze) po zemřelém P. Karlu Kráčmarovi. Za bydlení a stravu vykonával duchovní správu pro nemocné v nemocnici a pohřbíval zemřelé z nejchudších vrstev.

Byl důležitou osobností pro Římskokatolickou farnost Povýšení svatého Kříže Prostějov, kde vykonával důležitou činnost jako amatérský historik. Jeho zápisky jsou pro zjišťování informací o historii Kostela Povýšení svatého Kříže (Prostějov) nepostradatelné.

Od října 1906 se stal také správcem rekonstruovaného kostela sv. Cyrila a Metoděje v Brněnské ulici, pro nějž spoluzachránil vzácný relikviář v podobě monstrance o velikosti 34 cm.^[3] Jeho povinností zde bylo denně sloužit mši svatou. Vedl také farní matriky.

Jeho velkou zálibou byla církevní historie, památky a botanika. Redigoval šest ročníků Prostějovského farního věstníku (1931–1936), do něhož přispíval svými články. Psal například o sochách, opravách kostelů, poutích do Křtin, úctě ke sv. Floriánovi a o barokním malíři F. A. Sebastinim. Pod značkou -rý- a svým jménem publikoval i v jiných periodikách a sbornících (Český lid, Krása našeho domova, Našinec, Hlasy z Hané, Ročenka Národopisného a průmyslového musea města Prostějova a Hané).

Vedl Pamětní knihu římskokatolického farního úřadu v Prostějově (2. díl). Je autorem rozsáhlé rukopisné práce, která pojednávala o církevních památkách a stavbách prostějovského děkanátu (kostelích, kaplích, kapličkách, sochách, božích mukách, křížích) nazvané „Catalogus venerabilis cleri in foraneo decanatu Prostanensi  ab anno 1800“ uložené v Arcidiecézním archivu v Olomouci. Po jeho smrti v ní pokračoval jeho spolupracovník a badatel František Trčala. Tiskem vyšly jeho práce Městský hřbitov v Prostějově (Prostějov, Hřbitovní správa, 1931, v reedici v roce 2000 vydaly Technické služby města Prostějova)  a Svatováclavské památky v Prostějově (vydal vlastním nákladem, Prostějov 1932).

Byl výborným znalcem latiny a staroslověnštiny a stoupencem cyrilometodějské tradice. Jako znalec botaniky byl členem Kuratoria podílejícího se na založení Botanické zahrady v Prostějově. Pro své znalosti v oblasti církevních památek byl jmenován arcibiskupským radou.

Byl výborným znalcem latiny a staroslovenštiny a stoupencem cyrilometodějské tradice. Jako znalec botaniky byl členem Kuratoria podílejícího se na založení Botanické zahrady v Prostějově. Pro své znalosti v oblasti církevních památek byl jmenován arcibiskupským radou. P. František Starý byl velmi oblíbený a vážený mezi svými spolupracovníky, říkali mu „staroušek“. Zemřel 2. srpna 1961 v 87 letech v Prostějově a byl pohřben na Městském hřbitově v hrobě svého předchůdce Karla Kráčmara.

Vedl Pamětní knihu římskokatolického farního úřadu v Prostějově (2. díl). Je autorem rozsáhlé rukopisné práce, která pojednávala o církevních památkách a stavbách prostějovského děkanátu nazvané „Catalogus venerabilis cleri in foraneo decanatu Prostanensi  ab anno 1800“ (uložené v Arcidiecézním archivu v Olomouci). Po jeho smrti v díle pokračoval jeho spolupracovník a badatel František Trčala. Tiskem vyšly jeho práce Městský hřbitov v Prostějově (Prostějov, Hřbitovní správa, 1931, v reedici v roce 2000 vydaly Technické služby města Prostějova)  a Svatováclavské památky v Prostějově (vydal vlastním nákladem, Prostějov 1932).

Zdroj