František Faltus

Prof. Ing. Dr. František Faltus, DrSc.
Narození 5. ledna 1901
Rakousko-Uhersko Vídeň, Rakousko-Uhersko
Úmrtí 6. října 1989
Československo Praha, Československo
Národnost česká
Alma mater Vysoká škola technická ve Vídni
Pracoviště Waagner-Biro, Škodovy závody, ČVUT v Praze
Obory svařování, ocelové konstrukce a mosty
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Faltus (5. ledna 1901, Vídeň – 6. října 1989, Praha)[1] byl konstruktér a znalec v oboru ocelových konstrukcí, mostů a svařování, zakládající člen Mezinárodního sdružení pro mosty a konstrukce (IABSE), člen korespondent ČSAV.[2]

Biografie

Narodil se ve Vídni v české rodině 5. ledna 1901. Po studiu na Vysoké škole technické ve Vídni nastoupil v roce 1923 do mostárny Waagner-Biro ve Vídni, kde působil tři roky a mj. se podílel na návrhu ocelového mostu přes Dunajský kanál ve Vídni. V roce 1926 obhájil dizertační práci s názvem Příspěvek k řešení staticky neurčitých konstrukcí. Od 1. března 1926 působil ve Škodových závodech v Plzni. Proslul zde projekty mostních konstrukcí, které přinášely do té doby novinku – technologii svařování. Podle jeho návrhu vznikl v roce 1931 celosvařovaný příhradový ocelový most v areálu Škodovky, největší ve své době, a v roce 1933 silniční most přes Radbuzu v Plzni (dnešní Tyršův most). Od roku 1945 působil jako profesor na ČVUT v Praze na Vysoké škole inženýrského stavitelství. Spoluobnovil První ústav mostního stavitelství, později Ústav ocelových konstrukcí a katedra ocelových konstrukcí. Působil jako vedoucí Katedry ocelových konstrukcí v letech 1946–1970, zavedl strukturovanou výuku. Zemřel v Praze 6. října 1989.[3][4]

Významné stavby a konstrukce

František Faltus se podílel na vzniku mnoha konstrukcí ať již jako autor, spoluautor či jako konzultant.[3][5]

  • most ve Škodových závodech (1931), v době vzniku nejdelší celosvařovaný příhradový ocelový most na světě s rozpětím přes 49 m[6][7]

Odborná literatura

  • Svařované konstrukce příhradové (1947)
  • Americké ocelové mosty (1949)
  • Mostní stavitelství (1949)
  • Prvky ocelových konstrukcí (1951)
  • Příručka svařování (1953)
  • Ocelové konstrukce pozemního stavitelství (1960)
  • Plnostěnné ocelové mosty trámové (1965)
  • Ocelové mosty, příhradové, obloukové a visuté (1971)
  • Spoje s koutovými svary (1981)
  • Skripta
    • Stabilita lomených prutů namáhaných na vzpěr – stabilita příhradových rámových rohů
    • Prvky ocelových konstrukcí
  • a další, u mnohých publikací byl spoluautorem

Odkazy

Reference

  1. ↑ FALTUS František 5.1.1901-6.10.1989 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2023-01-17]. Dostupné online. 
  2. ↑ vondrand. ČVUT v Praze – František Faltus [online]. ČVUT, rev. 2006-02-14 [cit. 2013-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-02. 
  3. ↑ a b ZÁZVORKA, Petr. František Faltus. Stavebnictví. 08. 2012, roč. VI, čís. 8/2012, s. 14–16. ISSN 1802-2030. 
  4. ↑ PECHAR, Jiří. František Faltus. Inženýrské stavby. 11-12 1985, roč. 33, čís. 11–12, s. 717. 
  5. ↑ STUDNIČKA, Jiří; ROTTER, Tomáš. Čtyřicet let Žďákovského mostu. Stavebnictví. 06. 2007, čís. 06/2007. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-08. ISSN 1802-2030.  Archivováno 8. 12. 2014 na Wayback Machine.
  6. ↑ František Faltus | Architekti | Plzeňský architektonický manuál. pam.plzne.cz [online]. [cit. 2023-01-17]. Dostupné online. 
  7. ↑ CWS ANB: Počátky svařování ve Škodových závodech. www.cws-anb.cz [online]. [cit. 2023-01-17]. Dostupné online. 
  8. ↑ Tyršův most | Objekty | Plzeňský architektonický manuál. pam.plzne.cz [online]. [cit. 2023-01-17]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj