František Valentin Stanke

František Valentin Stanke
Narození 14. února 1734
Opava
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 25. prosince 1791 (ve věku 57 let)
Opava
Rakouské Slezsko
Povolání zvonař
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Valentin Stanke (14. února 1734 Opava[1] – 25. prosince 1791 Opava) byl zvonař v Opavě.

Život

Syn z druhého manželství zvonaře Františka Stankeho (1694–1750) byl pokračovatelem zvonařské dynastie Stanků v Opavě v letech 1752–1791. Vyučil se zvonařství u svého otce a usadil se v Opavě po skončení tovaryšského vandru. Po smrti svého otce vedl jeho dílnu. V roce 1757 byl přijat za opavského měšťana. Zvonařskou dílnu v Židovské ulici čp. 68 rozšířil až k městským hradbám. Po jeho smrti vedla dílnu do roku 1798 jeho žena Magdaléna, která postoupila zvonařskou dílnu svému synovi Františku Mikuláši Stankemu až v roce 1798 v jeho 33 letech.[2][3]

Dílo

Opavská zvonařská dílna František Valentin Stanke (1734–1791)

Zvony lil od roku 1750 do 1791, po jeho smrti vedla dílnu jeho manželka Magdaléna. Z velkého počtu ulitých zvonů je známo asi 34 zvonů. Jeho zvony měly hladká profilovaná ucha, prázdná nápisová pole na čepci, rozměrné vlysy z visících palmet, v lalocích stylizované ornamenty, reliéfy ukazující ruky, světců. Plastická výzdoba obvykle pokrývala celý povrch zvonu. V Německu se dochovalo deset zvonů, které byly odlity pro Horní Slezsko a po rekvirování, kterou přečkaly, nebyly vráceny na původní místa.[2] Zvony dodával pro (neúplný seznam):

  • 1755 kaple Andělů strážných, Suché Lazce, průměr 36 cm, výška 28 cm nesl nápis: SV.JENE NEPOMUCKÝ, SVATÁ MARIA, SV.KRIŠTOFE ORODUJTE ZA NÁS. Za druhé světové války byl zazděn pod schody kaple a tak nebyl rekvírován.[4]
  • 1757 kostel sv. Archanděla Michaela, Hrozová, dva zvony. Větší byl přelit v roce 1806 jeho synem Františkem Mikulášem Stankem[5]
  • 1763 Štítina[2]
  • 1764 filiální kostel Nanebevzetí Panny Marie, Šilheřovice, tři zvony[6]
  • 1764 kostel Nejsvětější Trojice, Opavice, malý zvon[7]
  • 1767 Široký Brod[3]
  • 1766 kostel sv. Josefa, Hutisko (okr. Vsetín), váha zvonu dva centýře (asi 123,5 kg), nesl nápis: Jesus Nazarenus Rex Judeorum et verbum caro factum est et habitavit nobis.VnI InDIVIDVetrIno VIrgInI sIne Labe SaCrato et ECCLesIaHVtIsCensI anno PartVs VIrgineI qVatro nonas AVgVstI CoLLata a pIe obeVnte DIe sexta MaI GeorgIo Ktženek CoLono HVtIsCensI Per Franciscum Stanke Oppavia Anno 1766.[8] Zvon byl rekvírován během první světové války.[9]
  • 1766 kostel Prozřetelnosti Boží, Šenov, zvon s nápisem Svatá Maria a svatý Jane Nepomucký a dataci rokem 1766, rekvizice v první světové válce[10]
  • 1767 ? kostel sv. Jana Křtitele a sv. Barbory, Lukavec u Fulneku,[11]
  • 1768 Bílá Voda[3]
  • 1780 kostel sv. Jiří, Hošťálkovy nápis: IN HONOREM S: FRAN: XAVERI ET DONATI OLOMUCI A: D: 1780[12]
  • 1780 kostel sv. Valentina, Hlinka. Odlit v Opavě, zvon vysoký 25 cm (s korunkou 32 cm) průměr ve věnci 35,5 cm. Je zavěšen na koruně šesti uchy na boku zvonu je umístěn nápis: JOSEPH SCHEIDER DER ZEIT BAUINSPECTOR FRANTZ FOGT BAUVERWALTER. Na věnci mezi dvěma linkami obíhá nápis: PER FRANCISCVM STANKE OPPAVIAE  1780. Zvon přežil obě světové války.[13][14][15]
  • 1780 kostel sv. Martina, Krnov, hodinový cimbál se zvony o průměru 59 cm a 91 cm[12]
  • 1781 kostel sv. Martina, Krnov, po požáru v roce 1779 ulil čtyři nové zvony, které se nedochovaly. Čtvrtý zvon byl bez nápisu. Velký zvon, váha 886 kg, průměr 125 cm, nesl nápis: REFUSA POST INCENDIUM ET DEDICATAFUIT HAEC CAMPANA SALVATORI NOSTRO. SALVATOR MUNDI SALVA NOS ET A FULGURE, GRANDINE ET TEMPESTATE LIBERA NOS. HAEC CAMPANA A FRANCISCO STANKE OPAVIAE REFUSA EST 1781. Menší zvon, váha 517 kg, průměr 106 cm nesl nápis: SUB TUUM PRAESIDIUM CONFUGIMUS SANCTA DEI GENITRIX. REFUSA POST INCENDIUM ET DEDICATA FUIT HAEC CAMPANA HONORI B. M. V. HAEC CAMPANA A FRANCISCO STANKE OPAVIAE REFUSA EST 1781. Nejmenší zvon váha 283 kg, průměr 84 cm, nesl nápis: SSI JOANNES ET PAULE ORATE PRO NOBIS. HAEC CAMPANA A FRANCISCO STANKE OPAVIAE REFUSA EST ANNO 1781.[12]
  • 1783 Ondřejovice tři zvony[3]
  • 1784 farní kostel Povýšení sv. Kříže, Fryštát (Karviná-Fryštát) dva zvony, větší s nápisem: Honor Deo Patri et Filio atque Spiritus Sancto Beataeque Virgini Mariae Kolem okraje zvonu: Ohněm jsem byl roztaven a z milosti Boží mě odlil František Stanke v Opavě. Menší zvon: Refusa sub parocho et archipresbyterio Josepho Dostal per Leopold Fr. Stanke Olomucii[16]
  • 1784 Zlaté Hory[2]
  • 1788 Mikulovice[3]
  • 1789 Kobylá[3]
  • 1791 kostel Povýšení sv. Kříže, Město Libavá, hodinový cimbál[17]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele P. Marie – proboštství v Opavě
  2. ↑ a b c d Mlčák, Leoš. Zvony na Moravě a ve Slezsku. Vydání první. Olomouc: Kaligram (Studio Trinity, s.r.o.), 2014. 295 stran. ISBN 978-80-904847-2-6.
  3. ↑ a b c d e f Vlastivědné muzeum Jesenicka a Growka, Květoslav, ed. VII. svatováclavské česko-polsko-německé setkání v Jeseníku 2007: historický seminář na téma církevní život v dějinách Jesenicka: sborník referátů. Jeseník: Vlastivědné muzeum Jesenicka, 2007. 156 s. ISBN 978-80-86388-56-4.
  4. ↑ RUSEK, Karel. Historické fotografie kaple Andělů strážných Suché Lazce. Suché Lazce. 2003. Dostupné online [cit. 2017-03-06]. 
  5. ↑ LEDNICKÝ, Jan. HROZOVÁ - Kostel sv. Archanděla Michaela v Hrozové - Zvony kostela sv. Archanděla Michaela v Hrozové. www.kralovskystolec.estranky.cz [online]. Občanské sdružení Královský stolec, 2011 [cit. 2017-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  6. ↑ ŠOMODI, Lenka. Obec Šilheřovice. silherovice.cz [online]. 2013-11-12 [cit. 2017-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-03-20. 
  7. ↑ FAJKUS, Bohuslav. Červenec 2015, Kostel v Opavici. historickasekce.blog.cz [online]. 2015-07-06 [cit. 2017-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-29. 
  8. ↑ Fojtovská rodina Křenků ze Solance. Karel Jan Malina - osobní stránky [online]. [cit. 2017-02-28]. Dostupné online. 
  9. ↑ Zpravodaj Hutisko-Solanec. S. 9. Zpravodaj Hutisko-Solanec [online]. Obes Hutisko-Solanec, 2016-12-01 [cit. 2017-03-01]. Roč. 12, s. 9. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  10. ↑ PASTRŇÁK, Milan. Obrazy z kroniky - Šenov - Šenovský kostel Prozřetelnosti Boží. www.obrazyzkroniky.cz [online]. [cit. 2017-02-28]. Dostupné online. 
  11. ↑ Lukavecké kostelní zvony a jejich historie | lukavec.info. www.lukavec.info [online]. [cit. 2017-02-28]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b c NĚMČÍKOVÁ, Pavlína, Epigrafické památky Osoblažska a Krnovska, 2006 [cit.2017-03.01] Dostupné online
  13. ↑ Hlinka obec. www.obechlinka.cz [online]. [cit. 2017-02-28]. Dostupné online. 
  14. ↑ Kostel sv. Valentina. Kostel sv. Valentina [online]. [cit. 2017-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-05. 
  15. ↑ LEDNICKÝ, Jan: Osud bývalého krnovského radničního zvonu v historických souvislostech. Sborník bruntálského muzea 2001, s. 78, 79.
  16. ↑ Hr. www.archives.cz [online]. [cit. 2017-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-10. 
  17. ↑ KREJČOVÁ, Jana. Město Libavá. Kapitola Zvony. POODŘÍ–časopis obyvatel horní Odry [online]. 2011 [cit. 2017-03-01]. Dostupné online. ISSN 1803-2338. [nedostupný zdroj]

Literatura

  • Indra, B.: Zvonaři v Olomouci od poloviny 17. do poloviny 19. století. In: Časopis Slezského muzea, série B, 27, 1978
  • Indra, B.: Zvony cizích zvonařů na severní Moravě a ve Slezsku od poloviny 17. do konce 19. století. Časopis Slezského muzea, série B, 28,1979
  • Mlčák, L.: Zvony olomouckého okresu, Olomouc, 1986

Související články

Zdroj