František Skřivan

František Skřivan
Narození 20. března 1807
Krucemburk
Úmrtí 6. prosince 1895 (ve věku 88 let)
Velké Meziříčí
Místo pohřbení Moráňský hřbitov, Velké Meziříčí
Povolání lékař, národní buditel
Titul MUDr.
Příbuzní Antonín Skřivan[1] (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Skřivan (20. března 1807, Krucemburk – 6. prosince 1895, Velké Meziříčí) byl český lékař, působící na Moravě ve Velkém Meziříčí, vlastenec a filantrop.

Život

Pocházel z rodiny koželužského mistra v Krucemburku,[2] za pražských studií se seznámil se svým krajanem Karlem Havlíčkem Borovským[2] (Krucemburk není daleko od Havlíčkova rodiště), se kterým udržoval kontakty i v pozdější době. Další studia absolvoval ve Vídni a v Padově. Po návratu se usadil ve Velkém Meziříčí a začal zde působit jako panský a městský lékař. Ve městě se aktivně zapojil do místního života, snažil se též o vlasteneckou osvětu (například tím, že půjčoval lidem české knihy). V roce 1842 uspořádal ve Velkém Meziříčí první vlasteneckou akademii na Moravě[2] (šlo zřejmě o tutéž, na které pozdější velkomeziříčský starosta Antonín Kallab zpíval, rovněž poprvé na Moravě, píseň Kde domov můj?, pozdější národní hymnu[3]). Velkomeziříčskou rodačku, Františku Kerschnerovou, vybídl k sesbírání a sepsání lidových pohádek, o kterých se mu svěřila, že je ráda poslouchá.[2] Tyto pohádky pak byly s dopomocí Karla Jaromíra Erbena vydány tiskem. Autorka, která následně přijala literární pseudonym Františka Stránecká (podle nedaleké vsi, Stránecké Zhoři), se pak věnovala literární tvorbě po celý zbytek svého života.

V roce 1862 založil František Skřivan ve Velkém Meziříčí tzv. Hospodářský spolek,[2] který propagoval nové pěstitelské metody. Jedním z účelů tohoto spolku byla snaha ukázat lidem, že se mohou dopracovat k lepšímu životu i za svých stávajících životních podmínek, bez nutnosti radikálních osobních kroků (například bez vystěhovávání do Ameriky za "americkým snem", což bylo v té době mezi velkomeziříčskými poměrně časté řešení a představitelé města se snažili odliv obyvatelstva zastavit).[2][4] Roku 1866 vojáci při tehdejší prusko-rakouské válce zavlekli do Velkého Meziříčí epidemii cholery. Jednou z jejich obětí se stala i manželka Františka Skřivana, Johana. O dva roky později se městský lékař znovu oženil a z tohoto druhého manželství se narodila dcera.[2] V roce 1888 získal František Skřivan ve Velkém Meziříčí čestné měšťanství.[4]

František Skřivan zemřel v prosinci roku 1895. Pohřben byl na starém velkomeziříčském hřbitově na Moráni. Původně byl pohřben samostatně v sousedství kněžských hrobů za presbytářem hřbitovního kostelíka Nejsvětější Trojice. Až ve 30. letech 20. století byl v rámci téhož hřbitova přenesen do hrobky rodiny Tálských k ostatkům své druhé manželky,[2] která z rodu Tálských pocházela.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Skřivan, Franz (BLKÖ). In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich.
  2. ↑ a b c d e f g h Velkomeziříčsko: Přednáška připomněla MUDr. Františka Skřivana. Dostupné online.
  3. ↑ ŠAROUNOVÁ, Irena. Píseň Kde domov můj zřejmě na Moravě poprvé zazněla ve Velkém Meziříčí. Rozhlas.cz [online]. 2021-03-22. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Město Velké Meziříčí. Osobnosti města – MUDr. František Skřivan, čestný měšťan Velkého Meziříčí. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Zdroj