František Schwarzenberg

František Bedřich ze Schwarzenbergu
Princ JUDr. František Schwarzenberg byl pověřen vedením Mládeže N. S. Foto K. Hájek.
Princ JUDr. František Schwarzenberg byl pověřen vedením Mládeže N. S. Foto K. Hájek.
Chargé d’affaires ad interim Československa u Svatého stolce (ve Vatikánu)
Ve funkci:
leden 1946 – srpen 1946
Prezident Edvard Beneš
Předchůdce Vladimír Radimský jako vyslanec do března 1939
Nástupce Artur Maixner jako vyslanec
Stranická příslušnost
Členství Národní souručenství
Narození 24. března 1913
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 9. března 1992 (ve věku 78 let)
Unzmarkt
RakouskoRakousko Rakousko
Místo pohřbení Schwarzenberská hrobka v Murau, poté Schwarzenberská hrobka v Orlíku nad Vltavou
Choť (1944) Amálie Lobkowiczová (1921–2013)
Rodiče Karel V. ze Schwarzenbergu (1886–1914)
Eleonora Clam-Gallasová (1887–1967)
Děti 1. Ludmila Marie (* 1945)
2. Isabela Eleonora (* 1946)
3. Jan Nepomuk Maria (* 1957)
Příbuzní bratr: Karel VI. Schwarzenberg (1911–1986)
nevlastní bratr: Radslav Kinský (1928–2008)
nevlastní bratr: Václav Norbert Kinský (1924–2008)
vnuk: Jan Holden Schwarzenberg (* 1984)
synovec: Karel VII. Schwarzenberg (* 1937)
prasynovec: Jan Nepomuk Schwarzenberg (* 1967)
děd: Karel IV. ze Schwarzenbergu (1859–1913)
babička: Marie Terezie Kinská z Vchynic a Tetova (1866–1889)
praděd: Karel III. ze Schwarzenbergu (1824–1904)
prababička: Vilemína Marie z Öttingen-Öttingenu (1833–1910)
Alma mater Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Profese diplomat, politolog a právník
Ocenění Cena ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva (2013)
Řád Tomáše Garrigua Masaryka řtgm II. třída (1991)
Commons František Schwarzenberg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Schwarzenberg (německy Franz Prinz von Schwarzenberg; 24. března 1913 Praha – 9. března 1992 Unzmarkt, Štýrsko, Rakousko)[1] byl český šlechtic z orlické větve Schwarzenbergů, úředník, diplomat, profesor a majitel zámku Nalžovice.

Život

Narodil se 24. března 1913 v Praze jako druhý syn a poslední ze dvou potomků Karla V. Schwarzenberga (1886–1914) a jeho manželky Eleonory, rozené Clam-Gallasové (1887–1967).[pozn. 1] Při křtu dostal jméno František Bedřich Maria Josef Jan Nepomucký Adolf Eduard Paschalis Gabriel ze Schwarzenbergu.

Za první republiky na doporučení Edvarda Beneše působil na ministerstvu zahraničí. V letech 1939–1940 působil více než rok v Kanceláři státního prezidenta Emila Háchy. Dne 6. října 1939 přinesl k rukám Emila Háchy deklaraci, ve které se hovořilo o tom, že se česká šlechta připojila k českému národu.[2] Nedlouho po té byl jmenován František Schwarzenberg do čela mládeže v Národním souručenství. Účastnil se květnového povstání v roce 1945 jako spojovací důstojník generála Karla Kutlvašra a byl členem České národní rady.[3] Pro ni překládal prohlášení o převzetí moci do francouzštiny a angličtiny. Po válce pracoval na ministerstvu zahraničí a jako československý velvyslanec ve Vatikánu. Vlastnil zámek v Nalžovicích, který byl za války zkonfiskován Němci. Po válce jej obsadila Rudá armáda a v roce 1948 mu byl vyvlastněn. Po únoru 1948 zůstal v zahraničí a odešel do USA. Zde na Katolické univerzitě v Chicagu přednášel jako profesor politologii[3] a po roce 1980 se odstěhoval do Rakouska, kde žil ve štýrském Unzmarktu.

Po roce 1990 mu byl zámek i se 400 ha lesa vrácen v restituci. Pochován byl 15. března 1992 v Murau. Později byly jeho ostatky převezeny do rodinné hrobky v Orlíku nad Vltavou.[4]

Rodina

Dne 23. května 1944 se František Schwarzenberg v Dolních Beřkovicích oženil s Amálií Františkou z Lobkovic (25. leden 1921 Dolní Beřkovice – 3. duben 2013 Vídeň, pohřbena v Orlíku nad Vltavou), dcerou Marii Leopolda z Lobkowicz (7. červenec 1888, Dolní Beřkovice – 15. květen 1933, Praha) a jeho manželky (sňatek 11. duben 1918 Vídeň) Františky z Montenuova (22. srpen 1893, Margarethen am Moos, Dolní Rakousy – 3. listopad 1972, Wels). Měli spolu 3 děti (2 dcery a 1 syna):

  • 1. Ludmila (* 25. 7. 1945, Praha)
    • ∞ (14. 2. 1998, Salebury) Carl Barton Hess (28. 10. 1912, Chicago – 15. 2. 2011 New York)
  • 2. Isabela Eleonora (* 22. 6. 1946 Řím)
    • ∞ (civilně 15. 7. 1970, Gräfelfing bei München a církevně 25. 7. 1970, Vídeň) Louis z Harnieru a Regendorfu (* 3. 7. 1938, Mnichov)
  • 3. Jan Nepomuk (* 19. 2. 1957 Chicago)

Vyznamenání

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Karel V. ze Schwarzenbergu (26. února 1886 Praha – 6. září 1914 Vukovar) a Eleonora Clam-Gallasová (4. listopadu 1887 Frýdlant v Čechách – 31. května 1967 Vídeň, ve Vídni byla také pochována) uzavřeli sňatek 5. února 1910 ve Vídni.

Reference

  1. ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 343. 
  2. ↑ Dějiny a současnost, Ve znamení tří deklarací. Dějiny a současnost [online]. [cit. 2021-01-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Archivovaná kopie. www.libri.cz [online]. [cit. 2013-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-05-01. 
  4. ↑ VOTÝPKA, Vladimír. Návraty české šlechty. 2. vyd. Praha a Litomyšl: Ladislav Horáček – Paseka, 2002. 432 s. ISBN 80-7185-506-5. S. 68. 
  5. ↑ Slavnostní předání Ceny Václava Bendy 2012 [online]. Ústav pro studium totalitních režimů, 2013 [cit. 2017-06-04]. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Zdroj