František Rous

František Rous
akademický sochař František Rous
Narození	25. listopadu 1872 Žamberk Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	26. července 1936 (ve věku 63 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Městský hřbitov v Ústí nad Orlicí
Povolání	sochař
Rodiče	František Rous starší otec (řezbář)
Manžel(ka)	Pavla Rousová-Vicenová
Příbuzní	Josef Rous bratr (řezbář) Gustav Rous bratr (sochař) Karel Rous bratr (sochař) Alois Rous bratr (stavitel)
Hnutí	monumentální realismus
Významná díla	Triga na Národním divadle Kentaur a Nymfa Pomník obětem I. světové války Žamberk
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Rous (24. listopadu 1872 Žamberk^[1] – 26. července 1936 Praha^[2]) byl akademický sochař.

Život

Pocházel z rodiny žamberského řezbáře Františka Rouse. Byl současníkem J. V. Myslbeka, Jana Štursy a dalších. Po požáru Národního divadla realizoval spolu s Emanuelem Halmanem a Ladislavem Šalounem, Schnirchovo sousoší Trigy na budově Národního divadla v Praze, sousoší Kentaura a Nymfy v kašně na náměstí T. G. M. v Žamberku a Pomníku obětem I. světové války v Žamberku.

V roce 1925 se oženil s akademickou malířkou Pavlou Vicenovou, vnučkou divadelníka Hynka Viceny.^[3]

Zemřel roku 1936 v Praze a pohřben byl v rodinné hrobce na Městském hřbitově v Ústí nad Orlicí.^[3]

Dílo

• Kentaur a Nymfa v kašně na náměstí T. G. M. v Žamberku
• Spoluúčast na realizaci sousoší Trigy na Národním divadle v Praze.^[4] (1901 – 1907)
• Účast v soutěži o pomník sv. Václava v Praze. (1896)
• Petr Parléř, bronzová busta pro Panteon Národního muzea v Praze, odstraněna roku 1951, (1899-1902)
• Tadeáš Hájek z Hájku, busta pro Panteon Národního muzea v Praze, odstraněna roku 1951, (1899-1902)^[5]
• Benedikt Rejt (Ried) z Pístova (dříve zvaný Beneš z Loun, 1451 – 1534), bronzová busta je umístěna v Panteonu Národního muzea v Praze. (1898)
• Karel Kramář, busta, původně umístěná v Kramářově vile, sádra, nyní v Národním muzeu v Praze
• Alois Rašín, busta, patinovaná sádra, v Národním muzeu v Praze
• Jan Žižka, miniaturní skica k pomníku, bronz, v Národním muzeu v Praze
• Pomník obětem I. světové války, Žamberk
• Rodinná hrobka diplomata JUDr. Vojtěcha Mastného v Praze na Olšanských hřbitovech
• Hrobka rodiny Aloise Hrdličky v Praze na Olšanských hřbitovech^[6]

Napsali o něm

Když byl v Praze vypsán konkurs na pomník sv. Václava, pustil se Rous do práce a roku 1896 se zúčastnil soutěže. Výsledek byl překvapující a povzbuzující. Zatímco Myslbek dostal první a Schnirch druhou cenu, udělila porota Rousovu návrhu třetí cenu. Bylo to bezpochyby velké uznání a mladému umělci se otevřela cesta do Prahy, kde se vskutku následujícího roku natrvalo usadil. Od této chvíle byl považován za specialistu schopného řešit náročné pomníkové úkoly, zvláště jezdecké pomníky.

Jaromír Neumann, O účasti Fr. Rouse v konkurzu na pomník svatého Václava, ^[7][8]

Galerie

• 
  Pomník obětem I. světové války Žamberk
• 
  Kašna se sousoším Kentaura a Nymfy na Masarykovo náměstí v Žamberku
• 
  Pomník rodiny Hrdličkovy na Olšanských hřbitovech v Praze
• 
  Hrobka rodiny Františka Rouse na Městském hřbitově v Ústí nad Orlicí

Odkazy

Reference

Literatura

• NEUMANN, Jaromír. Český sochař František Rous. Vydalo: Okresní muzeum ve Vysokém Mýtě a Městské muzeum v Žamberku, 1976. 
• TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 2. Praha: Rudolf Ryšavý: Tvar, 1950. Heslo Rous Augustin, Rous František starší, Rous František mladší, Rous Josef, s. 375–376. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Rous na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Rous
• František Rous v informačním systému abART
• František Rous – socha bohyně Diany > zhmotnělá vzpomínka Lucie Svobodová – socha bohyně Diany – Memento (2016)

Zdroj