František Roscher

František Rudolf Roscher
František Rudolf Roscher (autoportrét)
František Rudolf Roscher (autoportrét)
Narození 4. února 1808
Praha
Úmrtí 4. června 1869 (ve věku 61 let)
Praha
Povolání malíř
Příbuzní Filipina Roscherová[1][2] (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Roscher, též František Rudolf Roscher, Franz Xaver Röscher či Rošer (4. února 1808 Praha[3] – 4. června 1869 Praha), byl český malíř, kreslíř a restaurátor.

Život

Narodil se v rodině obchodníka s plátnem Františka (Franze) Roschera a jeho manželky Terezie, rozené Rudolphové, [3]. Kresbě se vyučil u F. K. Wolfa. Vystudoval malířství.[pozn. 1] Často dodával figurální či portrétní kresby do litografického závodu Františka Šíra v Praze. V české ročence na rok 1846 inzeruje, že je portrétista a restaurátor obrazů.[4]

Rodina Františka Roschera se často stěhovala, během třiceti let je zaznamenáno více než 20 bydlišť, převážně na Novém Městě.[5] Okolo roku 1867 vyučoval na pražské Průmyslové řemeslnické škole ozdobnictví, kreslení ornamentální a kreslení vzorků.[6]

Zemřel dne 4. června 1869 na Novém Městě v domě čp. 1325/II ve Školské ulici (tamže byl rodný dům Jaroslava Haška) na vodnatost (Wassersucht), pohřben byl na Olšanských hřbitovech.[7]

Rodinný život

S manželkou Josefou, rozenou Braunovou (1812–1878) měl čtyři syny – Kamila (* 1833), Františka (* 1835), Josefa (* 1847) a Jana (* 1849) a dvě dcery – Marii (* 1839) a Karolinu (* 1851). Syn Kamil byl akademický malíř, syn František sochař.[5]

Sestra Philipine (28. prosince 1813, Praha – 30. května 1842, Karlovy Vary) byla herečka, zemřela předčasně.[8][9]

Dílo

Obrazy a fresky

  • Portréty
  • Ovce na pastvě [10]
  • Malby (restaurované a domalované) v budově Královské kolegiátní kapituly na Vyšehradě

Kresby

  • Svatodušní týden v Praze roku 1848, album 12 kolorovaných litografií revolučních událostí podle kreseb

Františka Roschera do litografie převedli Bedřich (Friedrich) Anděl, Jan Zachariáš Quast a František Šír, vydal František Šír v Praze[11]. Zachycuje chronologicky revoluční události červnového týdne od 10. do 17. června 1848 v Praze. c

  • I. Prwni sraz u jenerálniho komanda w Swatodušnim ponděly w Praze 1848
  • V. W Nowých alejích nedaleko Šlikowého domu: Smrt majora van der Mühlen
  • VI. Barikáda u Technického ústawu
  • VII. Amazonka na barikádě na malém rynečku se stala ikonickým symbolem bojů v Praze v červnu 1848. Autor někdy nebývá při reprodukování uváděn.[12]

XII. Běchowice dne 17. čerwna (Krweprolití w Běchowicích), litografoval Jan Zachariáš Quast.

  • Album veřejných činitelů Rakouské říše, kolorované litografie[13]
  • Sedmašedesátníci (1867) a jiné karikatury[14], jimiž přispíval do deníku Tagesbote aus Böhmen.[15]

Litografie podle kreseb Františka Roschera

Zastoupení ve sbírkách

Zajímavosti

  • Vlastenecké cítění Františka Roschera dokladuje prohlášení, které s příslušníky své rodiny a dalšími osobami zadal v lednu 1861 do Národních listů. Jednalo se o případ, kdy skupina Čechů a slovanských cizinců zpívala o silvestrovské noci 1860 na ulici slovanské písně. Po zakročení policejní hlídky byl jeden muž ze společnosti poraněn, tři byli zatčeni. František Roscher se vůči této šikaně v tisku důrazně ohradil. Mezi účastníky incidentu, kteří prohlášení podepsali, byl i bohemista Jan Gebauer a chorvatský spisovatel August Šenoa.[18]
  • Manželka Josefa, která přežila svého manžela o devět let a vychovala několik dětí, dožila od roku 1876 v městském chudobinci sv. Bartoloměje (ve Vyšehradské ulici, dnešní Ministerstvo spravedlnosti ČR), kde v roce 1878 zemřela.[5][19]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Léta studií a podrobnosti nezjištěny, sám se uvádí jako akademický malíř.

Reference

  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ Dostupné online.
  3. ↑ a b Matrika narozených, sv. Havel, 1801-1811, snímek 158 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-07-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ https://books.google.cz/books?id=rrMAAAAAcAAJ&pg=PA714&lpg=PA714&dq=franz+roscher+mMaler&source=bl&ots=sC43L16KX5&sig=ACfU3U15_vcB6daZUMWIZam57bv9qdmuqA&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwirpKTJ7_79AhXF_rsIHRVfAJkQ6AF6BQiFARAD#v=onepage&q=franz%20roscher%20mMaler&f=false [Handbuch des Königreiches Böhmen für das Jahr 1846, Prag 1845, s.714]
  5. ↑ a b c Soupis pražských obyvatel: Roscher Franz Rudolf [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-07-24]. Dostupné online. 
  6. ↑ RIEGER, František Ladislav. Slovník naučný, díl 6, s. 1038 [online]. Praha: I. L. Kobr, 1867 [cit. 2021-07-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ Matrika zemřelých, sv. Štěpán 1854-1873, snímek 431 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-07-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ Matrika narozených, sv. Havel, 1811-1819, snímek 109. [s.l.]: Archiv hl. m. Prahy Dostupné online. 
  9. ↑ Matrika zemřelých, Karlovy Vary1835-1862, snímek 76. [s.l.]: Porta fontium Dostupné online. 
  10. ↑ novodobá reprodukce
  11. ↑ Biedermeier. Umění a kultura v českých zemích 1814-1848., kolektiv autorů, editor Radim Vondráček, UPM Praha 2008, s. 482-483, ISBN 978-80-86990-45-3
  12. ↑ MACHALICKÝ, Jiří. RECENZE: Výstava pravda vítězí(vá)! Pravda sice opravdu vítězí, ale ne vždycky Zdroj: https://www.lidovky.cz/orientace/kultura/recenze-vystava-pravda-vitezi-va-pravda-sice-opravdu-vitezi-ale-ne-vzdycky.A181116_174032_ln_kultura_jto. www.lidovky.cz [online]. 2018-11-16 [cit. 2021-07-25]. Dostupné online. 
  13. ↑ politici a vojevůdci, například Lajos Kossuth, Strahovská knihovna
  14. ↑ Radim Vondráček (ed).:Litografie aneb kamenopis. Praha 1996, s. 130, 176
  15. ↑ Tagesbote aus Böhmen, zmínka v č. 113 z 24.4.1864, s. 4
  16. ↑ Registr sbírek výtvarného umění: vyhledávání František Roscher [online]. ProMus [cit. 2021-07-25]. Dostupné online. 
  17. ↑ [1]/
  18. ↑ Zasláno. S. 3. Národní listy [online]. 1861-01-06 [cit. 2021-07-25]. S. 3. Dostupné online. 
  19. ↑ Matrika zemřelých, Nejsv. Trojice v Podskalí, snímek 253 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-07-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj