František Rod
| František Rod | |
|---|---|
| Narození |
15. září 1902 Stará Říše  Rakousko-Uhersko
|
| Úmrtí |
17. června 1950 (ve věku 47 let) Jihlava  Československo
|
| Místo pohřbení | Ďáblický hřbitov |
| Národnost | česká |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
František Rod (15. září 1902 Stará Říše – 17. června 1950 Jihlava[1]) byl český truhlář a protikomunistický odbojář.[2][3] V roce 1950 byl v politickém procesu odsouzen k trestu smrti a krátce poté popraven.[4]
Životopis
Narodil se 15. září 1902 v obci Stará Říše na Jihlavsku. Byl synem matky Marie a otce Jana, který byl kočí. Po absolvování obecné školy se vyučil truhlářem, po vyučení začal pracovat u firmy Petrof vyrábějící klavíry. Od roku 1934 pak provozoval svoji vlastní truhlářskou dílnu. Během okupace byl za druhé světové války totálně nasazen a jeho dílna tak byla nacisty zavřena. Po konci války vstoupil do Sboru národní bezpečnosti, nicméně nepodařilo se mu dokončit výcvik v Holešově, a tak si v roce 1946 opět otevřel truhlářskou dílnu. V roce 1927 vstoupil do České strany lidové, členem byl pak také katolické tělovýchovné jednoty Orel.[5]
Po únorovém převratu stál v roce 1948 u zrodu odbojové organizace Karla Veselého, která působila na Jihlavsku. K zapojení ve skupině se snažil rekrutovat další osoby, k setkávání skupiny se využívala jeho truhlářská dílna. Vytvářel a rozšiřoval protistátní letáky a připravoval také vzpouru v jihlavské věznici, v níž byli drženi političtí vězni. Kontakty měl také na členy jihlavské služebny Sboru národní bezpečnosti. Dne 2. září 1949 se, zřejmě poté, co zjistil, že se blíží jeho zatčení, pokusil s dvěma dalšími odbojáři uprchnout ze země. Pokus o emigraci se ale nezdařil a Rod byl zatčen. Před Státním soudem v Jihlavě byl v politickém procesu v únoru 1950 odsouzen za trestné činy velezrady, vyzvědačství a také spoluviny na zločinu vraždy k trestu smrti. V dubnu 1950 potvrdil rozsudek Nejvyšší soud. Opakovaným žádostem o milost od členů Rodovi rodiny tehdejší prezident Klement Gottwald nevyhověl. Popraven byl dne 17. června 1950 v Krajské věznici v Jihlavě.[6][7]
Se svojí ženou Emilií Hartmanovou měl dvě děti.
Po sametové revoluci byl v roce 1990 rehabilitován, nicméně až v roce 1992 mu byl zrušen i doplňkový pětiletý trest odnětí svobody, který při rehabilitaci o dva roky dříve nedopatřením zrušen nebyl. Na budovu Okresní galerie Vysočiny byla v roce 2020 na počest jeho památky instalována pamětní deska.[8] V parku u jihlavské Vysoké školy polytechnické byl Rodovi a dalším deseti obětem z tehdejšího Jihlavského kraje v roce 1993 vybudován památník.[9]
Odkazy
Reference
- ↑ S.R.O. 23 | 1.0.9, 2023-11-10 11:18:31, (c) VIZUS CZ. František Rod. Vzpomínky [online]. [cit. 2023-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Ústav pro studium totalitních režimů - Truhlář František Rod z Jihlavy (foto Archiv bezpečnostních složek) | Facebook. www.facebook.com [online]. [cit. 2023-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Vydaná osvědčení | Oddělení vydávání osvědčení a správních agend. 3odboj.army.cz [online]. [cit. 2023-12-30]. Dostupné online.
- ↑ Třetí odboj - Rod, František. tretiodboj.sdruzenipamet.cz [online]. [cit. 2023-12-30]. Dostupné online.
- ↑ Poslední adresa | Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka. Poslední adresa [online]. [cit. 2023-12-30]. Dostupné online.
- ↑ V Jihlavě uctili památku popravených občanů: Jihlava. jihlava.cz [online]. [cit. 2023-12-30]. Dostupné online.
- ↑ František Rod (1902-1950) – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2023-12-30]. Dostupné online.
- ↑ ROD František – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2023-12-30]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2023-12-30]. Dostupné online.
