František Oldřich Vaněk

František Oldřich Vaněk
Narození 1. ledna 1857
Olomouc
Úmrtí 2. ledna 1923 (ve věku 66 let)
Nové Město
Alma mater Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Právnická fakulta Univerzity Karlovy
multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Oldřich Vaněk (1. ledna 1857, Olomouc – 2. ledna 1923, Praha-Nové Město[1]) byl český vědec, filozof, orientalista, technik, fotograf a propagátor vzduchoplavectví a letectví vůbec.

Život

Vaněk se narodil v rodině gymnaziálního profesora. Středostavovské poměry kladoucí důraz na vzdělání vedly Vaňka po středoškolských studiích na Karlo-Ferdinandovu univerzitu do Prahy. Zde vystudoval filozofii, doktorát získal v roce 1897. Pracoval v pražském městském archivu, ale většinu svého volného času věnoval novým technickým objevům na poli aeronautiky. Snažil se vymyslet i zkonstruovat řiditelnou vzducholoď, na svou dobu také vyvíjel rozsáhlou publikační a popularizační činnost v oblasti letectví.[2] Vedle techniky měl i své filozofické zájmy souvisící s náboženstvím a teologií, když patřil k zástupcům antiklerikálních směrů a vyvracel teologické námitky proti ateismu a odmítal náboženství založené na víře v osobního boha.

Někdy bývá s lehkou nadsázkou považován za předobraz polyhistora Járy Cimrmana, především rozsahem svých zájmů a také vymýšlením originálních a ve své době někdy vysmívaných myšlenkových konstrukcí. Řadu svých vynálezů také patentoval a byl u zrodu České společnosti aeronautické.

Dílo

Jeho dílo lze rozčlenit na dvě části. Jednak popularizační práce na poli aeronautiky, vědecké práce z oblasti filozofie a teologie („O původu a rozvoji náboženství“, „Animismus se zvláštním zřetelem ku národům semitským: Ethnologická studie o rozvoji náboženství“) a v druhé rovině na patenty, návrhy a modely týkající se vzducholetectví. Fundamentální myšlenka jeho modelových pokusů při stavbě a návrzích vzducholodí byla správná. Vaněk chtěl kombinovat statický vztlak vzducholodi s dynamickým vztlakem nosné plochy. Tento princip se dokonce dodnes objevuje.[3] Vaněk se nedal odradit nedůvěrou či úšklebky svých současníků a vytvořil již v 70. letech 19. století dokonce 4metrový model vzducholodě s výškou přes 60 centimetrů a šířkou skoro půldruhého metru.[3]Konstrukce byla originální a v řadě prvků předběhla svou dobu. Totéž se týkalo i pohonu motoru, kde se Vaněk inspiroval přírodou. Zkonstruoval reaktivní motor, jenž se inspiroval pohybem chobotnic. Díky tomuto motoru se model dokázal pohybovat v různých režimech, když dosahoval rychlosti 28 až 36 km/h.[3] Pomocí veřejných prezentací ve Vídni se mu podařilo některé originální vynálezy patentovat nejen doma, ale i v Německu, Velké Británii či Francii.

Vaněk se ovšem v souladu s Cimrmanovou teorií slepých uliček dopustil i některých přehmatů, např. s projektem „Aerodromon“. Šlo o projekt vzducholodi, která by byla operabilní, lehce manévrovatelná a proto vhodná především k vojenským účelům. Vaněk se takto pravděpodobně snažil najít mocné přímluvce v militárních kruzích a získat pro své vynálezy finanční prostředky z armádního rozpočtu. Celý návrh ovšem obsahoval řadu nerealistických myšlenek a v dějinách uvízl spíše jako kuriozita, která někdy přispívá k nevážnému náhledu na Vaňkovu osobnost. Můžeme přesto směle konstatovat, že Vaněk byl prvním českým leteckým publicitou, propagátorem letectví a šiřitelem moderních technických poznatků. Na něj navázal například Václav Rypl se svojí významnou knihou „Z dějin naší vzduchoplavby“.[3]

Zemská jubilejní výstava, která se konala v roce 1891 v Praze, pak dosvědčovala pokrok českého národa (Němci z Čech se odmítli zúčastnit) ve všech oblastech společenského života. Ani zde Vaněk nechyběl a dokonce zařídil návštěvu známých francouzských vzduchoplavců Louise Godarda a Edouarda Surcoufa. Balon, jakožto symbol dobyvatele vzduchu, byl pak součástí propagačních letáků a ilustrací v novinách, na letácích, ve společenských magazínech apod.

Z jeho děl v oblasti letectví je klíčová práce „Plavba vzduchem : rozhled po dosavadních projektech i pokusech“, vůbec první české vědecké pojednání o letectví. Podílel se i na heslech z oblasti aeronautiky v Ottově slovníku naučném, publikoval řadu odborných statí z oblasti letectví.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Vojtěcha, sign. VO Z12, s. 194
  2. ↑ NOVÁK, Jan A. Oldřich František Vaněk: vynálezce s hlavou v oblacích. S. 28. Víkend : magazín hn [online]. 6. 3. 2009 [cit. 2013-09-21]. Čís. 10, s. 28. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d NOVÁK, Jan. Magistrátní úředník s hlavou v oblacích [online]. S.l.: s.n., 2008?, rev. Aktualizováno 11. 6. 2008 [cit. 2013-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-22. 

Externí odkazy

Zdroj