František Bořek-Dohalský

František Bořek Dohalský
František Bořek Dohalský z Dohalic
František Bořek Dohalský z Dohalic
Vyslanec Československa v Rakousku
Ve funkci:
1. října 1945 – 18. června 1949
(do 18. března 1947 jako zmocněnec čs. vlády)
Předchůdce Rudolf Künzl-Jizerský
(do 3. února 1938)
Nástupce Dalibor Krno
Narození 5. října 1887
Přívozec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 3. ledna 1951 (ve věku 63 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choť
  • I. (1912) Milada Krafferová (1892–1919)
  • II. (1927) Věra Baxantová (196–1966)
Rodiče František Karel Bořek-Dohalský (1843–1925) a Maria Ludovika Josefa Antonie Eleonora d'Hoop (1863–1920)
Děti 1. Jiří (1914–1990)
2. Miroslav (1918–1919)
Příbuzní bratr: Antonín Bořek-Dohalský (1889–1942)
bratr: Ludvík Bořek-Dohalský (1895–1909)
bratr: Zdeněk Bořek Dohalský (1900–1945)
Profese diplomat a spisovatel
Commons František Bořek-Dohalský
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Bořek Dohalský z Dohalic (5. října 1887 Přívozec[1] – 3. ledna 1951 Praha),[2] byl český šlechtic, člen protinacistického odboje a československý velvyslanec v Rakousku.

Život

Byl hrabětem z rodu Dohalských, jejichž kořeny sahají až do 15. století. Jeho rodiči byli František Karel Bořek-Dohalský (1843–1925) a Ludovika, rozená d’Hoop (1863–1920).

Pamětní deska rodině Dohalských v Domažlicích

Působil jako diplomat na velvyslanectví v Londýně a poté jako legační rada ve Vídni. V září 1939 byl signatářem Národnostního prohlášení české šlechty. V období okupace se bratři Dohalští zapojili do domácího odboje.[3] V neděli 5. června 1942 byl však František v bytě ve Štěpánské zatčen gestapem a poté vězněn na Pankráci, v Terezíně a v Dachau.[4] Věznění nacisty zlomilo Františkovi zdraví. Po válce byl československým vyslancem ve Vídni. Závěrečným otřesem, ze kterého se již nevzpamatoval, bylo zatčení jeho syna Jiřího, odborového rady Kanceláře prezidenta republiky, StB v červenci 1950. Zemřel 3. ledna 1951 v Praze.

Rodina

Byl dvakrát ženat. Poprvé 19. listopadu 1912 v Praze s Miladou Krafferovou (dcera Gustava Kraffera a Jany Kubešové, narozena 24. května 1892 v Hradci Králové, zemřela 30. října 1919 v Domažlicích). Spolu měli syny Jiřího (18. února 1914 Domažlice – 27. 10. 1990 Lysá nad Labem) a Miroslava (září 1918 Domažlice – květen 1919 Domažlice).[5] Po smrti manželky Milady se František oženil podruhé 2. července 1927 v Praze s Věrou Baxantovou (dcera Karla Baxanta a Ludmily Etrichové, narozena 25. dubna 1896 v Kyjevě, zemřela 23. září 1966 v Praze).

Syn Jiří Bořek-Dohalský strávil ve vězení z politických důvodů 10 let. V té době se jeho manželka Josefa (dcera Ericha Thurn-Taxise a Gabriely, hraběnky Kinské) s jejich čtyřmi syny (Jiří, Václav, Antonín a Zdeněk) přestěhovala do Lysé nad Labem, do zahradnického domku vedle zámku, který do roku 1938 patřil rodu Kinských. Zde Josefa a Jiří v říjnu 1990 také zemřeli. V domku žil až do své smrti 12. listopadu 2017 jejich syn Antonín Bořek Dohalský.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 122. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017. 
  3. ↑ První Československá republika, rod Bořků Dohalských z Dohalic a oslavy 28. října v Lysé n.L., Listy města Lysá nad Labem 9/2003.
  4. ↑ VOTÝPKA, Vladimír. Příběhy české šlechty. 3. vyd. Praha a Litomyšl: Paseka, 2002. 408 s. ISBN 80-7185-507-3. S. 74. 
  5. ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 122–123

Externí odkazy

Zdroj