František Antonín Starhemberg

František Antonín hrabě ze Starhembergu
Erb rodu Starhembergů
Erb rodu Starhembergů
Nejvyšší štolba císařského dvora
Ve funkci:
1738 – 1742
Panovník Karel VI. a vacant
Předchůdce Gundakar Ludvík z Althannu
Nástupce Jindřich Josef z Auerspergu
Nejvyšší hofmistr arcivévodkyně Marie Terezie
Ve funkci:
1733 – 1738
Tajný rada
Ve funkci:
1733 – 7. května 1743
Panovník Karel VI., Marie Terezie
Rakouský vyslanec u říšského sněmu
Ve funkci:
1728 – 1733
Panovník Karel VI.
Císařský komorník
Ve funkci:
1713 – 7. května 1743
Panovník Karel VI., Marie Terezie
Narození 30. července 1681
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 7. května 1743 (ve věku 61 let)
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť (1714) Marie Antonie ze Starhembergu (1692–1742)
Rodiče Gundakar Tomáš ze Starhembergu (1663–1745) a Marie Beatrix Daunová (1665–1701)
Děti Marie Ernestina (1717–1749)
Příbuzní zeť: Václav Antonín z Kounic-Rietbergu (1711–1794)
švagr: Rudolf Josef z Colloreda (1706–1788)
švagr: Karel Adam Breunner (1689–1750)
tchán: Jindřich Arnošt Rüdiger ze Starhembergu (1637–1701)
Zaměstnání politik, diplomat
Profese hofmistr
Náboženství římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Antonín hrabě ze Starhembergu (německy Franz Anton, Graf von Starhemberg; 30. července 1691 Vídeň – 7. května 1743 Praha) byl rakouský šlechtic, diplomat a dvořan z rodu Starhembergů. U císařského dvora ve Vídni dosáhl funkce nejvyššího štolby (1738–1742). Jeho zetěm byl moravský šlechtic, rakouský státník, kníže Václav Antonín z Kounic.

Život

Narodil se jako František Wolfgang Antonín Eustach Josef hrabě ze Starhembergu (Franz Wolfgang Anton Eustach Joseph Graf von Starhemberg), jediný syn prezidenta dvorské komory Gundakara Tomáše ze Starhembergu (1663–1745) a jeho první manželky Marie Beatrix Daunové (1665–1701).

Od mládí působil u dvora, v roce 1713 byl jmenován císařským komořím. Uplatnil se také jako diplomat a v roce 1728 byl vyslancem u říšského sněmu. V roce 1733 získal titul tajného rady a v letech 1733–1738 zastával funkci nejvyššího hofmistra arcivévodkyně Marie Terezie. Nakonec byl v letech 1738–1742 nejvyšším štolbou císařského dvora. Zemřel náhle v Praze, kde pobýval během korunovace Marie Terezie na českou královnu.

Rodina

V listopadu 1714 se ve Vídni oženil se svou sestřenicí Marií Antonií Starhembergovou (1692–1742), dcerou vojevůdce Arnošta Rüdigera ze Starhembergu. Tehdejší význam rodu Starhembergů dokládají okázalé pětidenní slavnosti doprovázející jejich sňatek, jak to uvádějí vzpomínky současníků.[1] Měli spolu šest dětí, z nichž dvě zemřely v dětství. Dcera Marie Ernestina (1717–1749) se v roce 1736 provdala za pozdějšího státníka knížete Václava Antonína z Kounic.

Jeho švagry byli dlouholetý říšský vicekancléř hrabě Rudolf Josef Colloredo (1706–1788) nebo štýrský zemský hejtman hrabě Karel Adam Breunner (1689–1750).

Děti

  • 1. Marie Josefa (21. 10. 1715 Vídeň – 2. 3. 1717 Vídeň)
  • 2. Marie Ernestina (10. 10. 1717 Vídeň – 6. 9. 1749 Slavkov)
  • 3. Otto Gundakar (14. 10. 1720 – 4. 8. 1760 Pottendorf)
    • ⚭ (1746) hraběnka Marie Aloisie Breunner von Asparn (14. 5. 1724 – 12. 5. 1794 Vídeň)
  • 4. František Xaver (31. 3. 1722 Vídeň – 11. 6. 1743 Bonn), svobodný a bezdětný
  • 5. Josef Xaver (15. 9. 1724 – 30. 12. 1774)
    • ⚭ (1754) hraběnka Eva Františka Károlyi (5. 11. 1730 – 5. 9. 1799 Vídeň)
  • 6. Marie Anna (19. 1. 1728 – 1732)

Odkazy

Reference

  1. ↑ VOKÁČOVÁ, Petra: Příběhy o hrdé pokoře. Aristokracie českých zemí v době baroka; Nakladatelství Academia, Praha, 2014; s. 333–334 ISBN 978-80-200-2364-3

Externí odkazy

Zdroj