František Čáda

prof. JUDr. František Čáda
Děkan Právnické fakulty MU
Ve funkci:
1936 – 1937
Předchůdce František Weyr
Nástupce Jaroslav Kallab
Ve funkci:
1945 – 1946
Předchůdce Rudolf Dominik
Nástupce Vladimír Vybral

Narození 30. května 1895
Praha-Karlín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 10. října 1975 (ve věku 80 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choť Božena Kubíčková
Rodiče František Čáda
Děti Helena Flodrová
Alma mater Karlova univerzita
Profese archivář, pedagog, právník a učitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Čáda (30. května 1895 Praha-Karlín[1]10. října 1975 Brno) byl kodikolog, právní historik a archivář. Působil v Českém zemském archivu, archivu Národního muzea a později jako profesor i děkan Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Stal se autorem mnoha knih pojednávajících o historii práva v Česku i ve střední Evropě.

Život

Po absolvování pražského gymnázia studoval v letech 1914–1918 na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, 13. března roku 1919 získal titul doktora práv.[2] V letech 1917–1921 studoval také na Filozofické fakultě UK[3] a zároveň na Státní škole archivních studií v Praze. Už během těchto studií se vzhledem k finanční situaci rodiny po smrti otce stal pracovníkem Českého zemského archivu, poté archivu Národního muzea a roku 1923 se na pražské právnické fakultě habilitoval pro československé právní dějiny. Roku 1926 ale Prahu opustil a stal se mimořádným, po roce 1933 řádným[4]profesorem středoevropských právních dějin na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.[5]

Byl aktivním členem řady vědeckých společností, např. Královské české společnosti nauk, České akademie věd a umění, spolku Všehrd, Československé akademické společnosti Právník apod. Jako první poválečný děkan se velmi zasloužil o obnovu brněnské právnické fakulty, za statečnost během okupace obdržel Zlatý klíč Kounicových kolejí, kde byl také vězněn,[6] a pamětní medaile za boj za svobodu a za boj proti fašismu.

Po komunistickém převratu však musel z fakulty odejít, nebylo mu umožněno ani pokračovat v přednáškách dějin veřejné správy a statistiky na brněnské filozofické fakultě, a útočiště nakonec našel až v komisi pro soupis a studium rukopisů Československé akademie věd, kde spolupracoval s profesorem římského práva Miroslavem Boháčkem. V roce 1965 prozkoumal v zámecké knihovně kroměřížského zámku jednu z nejstarších liturgických knih dochovaných v českých zemích Kroměřížský sakramentář. Stať o něm napsal spolu s kolegou muzikologem profesorem Františkem Pokorným.[7] Po zbytek produktivního života se tak věnoval kodikologii.[8]

Rodina

František Čáda se narodil jako starší ze dvou dětí profesora filosofie a pedagogiky Františka Čády a Marie, rozené Kastnerové, měl mladší sestru Marii.[9][10]

Archiváři byli kromě něj i další členové rodiny. Dne 2. července 1929 se František Čáda oženil s archivářkou PhDr. Boženou Kubíčkovou (1899–1986), jejich dcera Helena Flodrová (1931–2012), rozená Čádová též vystudovala archivnictví.[4]

Reference

  1. Kniha narozených farnosti při kostele sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2017-05-27]. Matriční záznam o narození a křtu. KAR N 14. Dostupné online. 
  2. Archiv Univerzity Karlovy, fond Matriky Univerzity Karlovy, inv. č. 4, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity IV., strana 1625
  3. V Archivu Univerzity Karlovy, fond Matriky Univerzity Karlovy, doklad o ukončení studia chybí.
  4. a b Kal. prof. JUDr. František Čáda [online]. Brno: Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2013-05-31 [cit. 2014-07-30]. Dostupné online. 
  5. František Čada (1895 – 1975) [online]. Brno: Právnická fakulta Masarykovy univerzity [cit. 2015-04-16]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. František Čáda (1895 – 1975) [online]. Brno: The European Society for History of Law [cit. 2014-07-30]. Dostupné online. 
  7. ČÁDA, František; POKORNÝ, František. Sacramentum Cremsiriense. Studie o rukopisech. 1965, roč. 4, s. 29–48.
  8. ŠUMOVÁ, Martina. František Čáda (1895–1975). Akademický bulletin. 2005, čís. 11. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-08.  Archivováno 8. 8. 2014 na Wayback Machine.
  9. První pobytová přihláška rodiny
  10. Druhá pobytová přihláška rodiny

Literatura

Zdroj