Franjo Wölfl

Franjo Wölfl
Datum narození 18. května 1918
Místo narození Rakousko-Uhersko Záhřeb, Rakousko-Uhersko[1][2]
Datum úmrtí 8. července 1987 (ve věku 69 let)
Místo úmrtí Jugoslávie Záhřeb, SFR Jugoslávie[1][2]
Přezdívka Mara[3]
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice útočník[1][2][4]
Mládežnické kluby
0000–1934 Království Srbů, Chorvatů a Slovinců HŠK Concordia Záhřeb
Profesionální kluby
Roky Klub
1934–1935
1935–1937
1938–1945
1945–1953		 Království Srbů, Chorvatů a Slovinců HŠK Concordia Záhřeb
Československo SK Viktoria Plzeň
Království Srbů, Chorvatů a Slovinců / Chorvatsko HŠK Građanski Záhřeb
Jugoslávie Dinamo Záhřeb
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1938–1951
1940
1940–1944		 Království Srbů, Chorvatů a Slovinců / Jugoslávie Jugoslávie
Království Srbů, Chorvatů a Slovinců Jugoslávie „B“
Chorvatsko NS Chorvatsko 		01200(6)
00100(1)
01800(12)
Úspěchy
Olympijské kruhy Fotbal na LOH
Stříbrná medaile LOH 1948 Jugoslávie
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Franjo Wölfl (18. května 1918 Záhřeb – 8. července 1987 tamtéž), uváděný též jako Franjo Velfl (srbskou cyrilicí Фрањо Велфл),[5][6] byl jugoslávský a chorvatský fotbalový útočník, který reprezentoval Jugoslávii i Chorvatsko.[1][2] Je považován za jednoho z nejlepších střelců v historii jak jugoslávské, tak chorvatské kopané.[1] Po skončení hráčské kariéry působil jako trenér, činnost ukončil v roce 1973.[1][7]

Hráčská kariéra

Za muže záhřebské Concordie začal hrát už v 16 letech.[1] Ještě jako dorostenec se objevil i v československé nejvyšší soutěži, kde vstřelil celkem 5 branek. V Plzni se učil mechanikem a hrál v místní Viktorii.[1]

Původně byl záložníkem, proslavil se však jako útočník HŠK Građanski Zagreb (mistr Jugoslávie 1939/40, mistr NS Chorvatsko 1942/43) a po válce v Dinamu Záhřeb (mistr Jugoslávie 1947/48, vítěz Poháru maršála Tita 1951).[1][8] Dvakrát se stal nejlepším střelcem jugoslávské nejvyšší soutěže (1946/47: 28 branek a 1947/48: 22 branky),[1] jednou chorvatské (1942/43). V jugoslávské a chorvatské nejvyšší soutěži sehrál 225 zápasů, v nichž docílil 216 branek (1938–1953).[2] V československé lize dal 5 gólů v dresu plzeňské Viktorie – uvedl se hattrickem do sítě Moravské Slavie Brno.

Reprezentace

V jugoslávské reprezentaci debutoval 25. září 1938 ve Varšavě proti Polsku (nerozhodně 4:4), přičemž vstřelil dvě branky.[1][9] Derniéru měl 6. května 1951 v Miláně proti Itálii (nerozhodně 0:0),[9] celkem odehrál 12 utkání, v nichž byl autorem 6 branek.[1][9] Jednou nastoupil i za B-mužstvo Jugoslávie (31. března 1940 v Bělehradě) proti Rumunsku a byl autorem jediné branky zápasu.[1] Je držitelem stříbrné medaile z LOH v Londýně v roce 1948.[1][10]

Za Chorvatsko hrál mezi léty 1940–1944 v 18 utkáních (12 branek),[2][9][11] debutoval 2. dubna 1940 v Bernu proti Švýcarsku (výhra 1:0).[2][9][11] Loučil se 9. dubna 1944 v Záhřebu třemi góly do sítě Júlia Tomanoviče v brance Slovenska (výhra 7:3).[2][9][11]

Prvoligová bilance

Ročník Zápasy Góly Minuty Klub
I. liga 1935/36 7 3 630 SK Viktoria Plzeň
I. liga 1936/37 – 2 – SK Viktoria Plzeň
I. liga 1937/38 1 0 90 SK Viktoria Plzeň
CELKEM I. ČS. LIGA – 5 –

Trenérská kariéra

Od května do října roku 1954 byl členem trenérské komise Jugoslávského fotbalového svazu, která připravovala a vedla reprezentační mužstvo na Mistrovství světa ve Švýcarsku.[1][7] Společně s Brunem Kneževićem a Leem Lemešićem byl členem trenérské komise, která vedla 12. září 1956 v Záhřebu chorvatskou reprezentaci v zápase s Indonésií (výhra 5:2).[7][11] Bylo to první – a po 34 let jediné – ze čtyř mezinárodních utkání, která chorvatská reprezentace odehrála jako součást Jugoslávie (1956–1991).[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o Profil hráče na reprezentacija.rs [online]. reprezentacija.rs [cit. 2019-02-02]. Dostupné online. (srbsky) 
  2. ↑ a b c d e f g h Profil hráče na national-football-teams.com [online]. national-football-teams.com [cit. 2016-06-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ Profil hráče na nogomet.lzmk.hr (Nogometni leksikon, Leksikografski zavod Miroslav Krleža) [online]. nogomet.lzmk.hr, 2008 [cit. 2016-06-26]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  4. ↑ Jindřich Horák, Lubomír Král: Encyklopedie našeho fotbalu – Libri 1997
  5. ↑ Времеплов: Освојен трећи узастопни Куп тријумфом против Динама од 3:0 [online]. mojacrvenazvezda.net, 31. prosince 2015 [cit. 2016-06-26]. Dostupné online. (srbsky) 
  6. ↑ Сребро као злато [online]. novosti.rs, 6. dubna 2008 [cit. 2016-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-09. (srbsky) 
  7. ↑ a b c Profil trenéra na eu-football.info [online]. eu-football.info, 2008 [cit. 2016-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Kup maršala Tita: finále jugoslávského poháru 1947–2001 [online]. rsssf.com, 2008 [cit. 2016-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b c d e f Profil hráče na eu-football.info [online]. eu-football.info, 2008 [cit. 2016-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Profil hráče na fifa.com [online]. fifa.com [cit. 2016-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-09. (anglicky) 
  11. ↑ a b c d e Archiv zápasů chorvatské fotbalové reprezentace [online]. eu-football.info [cit. 2016-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • Luboš Jeřábek: Československý fotbal v číslech a faktech – Olympia 1991
  • Jindřich Horák, Lubomír Král: Encyklopedie našeho fotbalu – Libri 1997
  • Radovan Jelínek, Miloslav Jenšík a kol.: Atlas českého fotbalu – Radovan Jelínek 2006

Externí odkazy

Zdroj