Franciszek Gągor

Franciszek Gągor
Generál Franciszek Gagor
Generál Franciszek Gagor
Náčelník generálního štábu
Ve funkci:
27. února 2006 – 10. dubna 2010
Předchůdce Mieczysław Cieniuch
Nástupce Mieczysław Stachowiak
Vojenská služba
Doba služby 1969–2010
Hodnost armádní generál
Vyznamenání Řád Polonia Restituta (Velkokříž; posmrtně) Řád Polonia Restituta (Důstojník) Řád Polonia Restituta (Rytíř) Krzyż Zasługi (Zlaty) Siły Zbrojne w Służbie Ojczyzny (Zlata Medaile) Za Zasługi dla Obronności Kraju (Zlata Medaile) Medaile Pro Memoria Komandér Řádu čestné legie (Francie) Legion of Merit – Komandér (USA) Ordem do Mérito – Velkokříž (Portugalsko) Čestný odznak Přemysla Otakara II., krále železného a zlatého (ČR) Meritorious Service Cross – Military Division (Kanada; posmrtně) Medaile OSN za UNEF II Medaile OSN za UNDOF Medaile OSN za UNIKOM
Narození 8. září 1951
Polsko Koniuszowa, Polsko
Úmrtí 10. dubna 2010
Rusko Pečersk, poblíž Smolenska, Rusko
Příčina úmrtí havárie Tu-154 u Smolenska
Místo pohřbení Vojenský hřbitov na Powązkach ve Varšavě
Národnost polská
Profese voják
Webová stránka www.en.sgwp.wp.mil.pl/en/plik/file/FranciszekGagor_ENG.pdf
Commons Franciszek Gągor
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Franciszek Gągor (8. září 1951, Koniuszowa, Polsko - 10. dubna 2010, Pečersk, Rusko) byl generál pozemních sil polské armády, mezi lety 2006-2010 náčelník generálního štábu polské armády[1]. Tragicky zahynul při letecké havárii u letiště Smolensk 10. dubna 2010.[2] Posmrtně obdržel Velkokříž Řádu Polonia Restituta (Krzyż Wielki Orderu Odrodzenia Polski).[3]

Vzdělání

Roku 1969 absolvoval I Liceum Ogólnokształcącego im. Jana Długosza v Nowem Sączi. Mezi léty 1969-1973 studoval na Vysoké škole důstojnické mechanizovaných vojsk (Wyższa Szkoła Oficerska Wojsk Zmechanizowanych) ve Vratislavi. Vystudoval také anglickou filologii na Univerzitě Adama Mickiewicze (Uniwersytet im. Adama Mickiewicza) v Poznani. V roce 1998 obhájil na půdě Akademie Obrony Narodowej svoji práci Mezinárodní mírové operace a jejich místo v současné doktríně obrany Republiky polské (Międzynarodowe operacje pokojowe oraz ich miejsce we współczesnej doktrynie obronnej Rzeczypospolitej Polskiej) a získal titul doktora vojenských věd (doktor nauk wojskowych). V roce 2002 dokončil postgraduální studium na National Defense University v USA.

Armádní kariéra

  • podporučík - 1973
  • poručík - 1976
  • kapitán - 1980
  • major - 1985
  • podplukovník - 1989
  • plukovník - 1993
  • brigádní generál - 1997
  • divizní generál - 2003
  • generał broni - 2006
  • generál - 2006

Vyznamenání

Stát/Organizace Stuha Název Datum udělení
ČeskoČesko Česko Čestný odznak Přemysla Otakara II., krále železného a zlatého[4] 1. března 2007
FrancieFrancie Francie Komandér Řádu čestné legie 17. prosince 2008
KanadaKanada Kanada Záslužný kříž za službu (vojenská divize)[5]in memoriam 13. dubna 2011
PolskoPolsko Polsko Velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska[6]in memoriam 16. dubna 2010
Důstojník Řádu znovuzrozeného Polska[7] 2005
Rytíř Řádu znovuzrozeného Polska[8] 1998
Zlatý Záslužný kříž 1991
Zlatá Medaile ozbrojených sil ve službě vlasti
Stříbrná Medaile ozbrojených sil ve službě vlasti
Bronzová Medaile ozbrojených sil ve službě vlasti
Zlatá Medaile za zásluhy na národní obraně
Stříbrná Medaile za zásluhy na národní obraně
Bronzová Medaile za zásluhy na národní obraně
Zlatá Medaile za dlouholetou službu 2008
Medaile Pro Memoria
PortugalskoPortugalsko Portugalsko Velkokříž Řádu za zásluhy[9][10] 1. září 2008
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké Komandér Legion of Merit 22. května 2008
Organizace spojených národůOrganizace spojených národů Organizace spojených národů Medaile OSN za UNEF II
Medaile OSN za UNDOF
Medaile OSN za UNIKOM

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Franciszek Gągor na polské Wikipedii.

  1. ↑ M. Satała, S. Śmierciak, Franciszek Gągor: całe życie służył Rzeczypospolitej
  2. ↑ SOUKUP, Jaroslav; TROUSILOVÁ, Alžběta. Prokletá Katyň: Poláci znovu ztratili část své elity. Novinky.cz [online]. Borgis, 2010-04-10 [cit. 2010-04-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ Komunikat Nr 163/VI kad. [online]. 2010-04-16 [cit. 2010-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-24. (polsky) 
  4. ↑ Slavnostní ceremoniál na Vítkově | Ministerstvo obrany. www.army.cz [online]. [cit. 2019-07-03]. Dostupné online. 
  5. ↑ ..:: Ministerstwo Obrony Narodowej - serwis internetowy :: Aktualności ::... archiwum2013.mon.gov.pl [online]. [cit. 2019-07-03]. Dostupné online. 
  6. ↑ Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 16 kwietnia 2010 r. o nadaniu orderów. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-25. 
  7. ↑ Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 7 listopada 2005 r. o nadaniu orderów. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-09. 
  8. ↑ Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 22 czerwca 1998 r. o nadaniu orderów.. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-09. 
  9. ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-07-03]. Dostupné online. 
  10. ↑ Diário da República. 26. února 2009, čís. 40, s. 7691. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj