Francisco Ferrer

Francisco Ferrer Guardia
Pohlednice vydaná kolem roku 1910
Narození	14. ledna 1859 Alella, Španělsko, Španělsko
Úmrtí	13. října 1909 Barcelona, Španělsko, Španělsko
Příčina úmrtí	střelná rána
Místo pohřbení	hřbitov v Montjuic (41°21′8″ s. š., 2°9′13″ v. d.)
Povolání	učitel, pedagog, spisovatel a filozof
Choť	Léopoldine Bonnard (1899–1905)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Francisco Ferrer Guardia (14. ledna 1859 – 13. října 1909, rodnou katalánštinou Francesc Ferrer i Guàrdia) byl katalánský volnomyšlenkář a anarchista.

Biografie

Narodil se v Alelle (malé městečko poblíž Barcelony) v římskokatolické rodině. Jako stoupenec španělského republikánského vůdce Ruize Zorrilla byl v roce 1885 vyhoštěn s manželkou a dětmi. Uchýlil se do Paříže, kde se také v roce 1899 podruhé oženil s bohatou francouzskou učitelkou.

V roce 1901 se vrátil do Španělska, kde otevřel Escuela Moderna (Moderní školu) pro učení dětí střední třídy radikálním sociálním hodnotám. V roce 1906 byl uvězněn pro podezření ze zapojení do atentátu Mateu Morrala na španělský královský pár. Jeho podíl na atentátu nebyl prokázán a Ferrer byl propuštěn rok poté. Mezitím se jeho škole nezadařilo a byla uzavřena. Ferrer v roce 1907 navštívil i Prahu, kde se zúčastnil jako čestný člen předsednictva kongresu volných myslitelů. V roce 1908 pak vydal i knihu o Moderní škole.

Po vyhlášení stanného práva v roce 1909, během tzv. Tragického týdne byl zatčen a po krátkém vojenském soudu popraven zastřelením v pevnosti Montjuic. Proti jeho odsouzení se postavila početná evropská inteligence. Po popravě následovaly anarchistické a dělnické demonstrace provázené násilím ve Španělsku i v Evropě. V Paříži si demonstrace před španělskou ambasádou vyžádala život policisty a několik desítek lidí bylo zraněno a zatčeno. Den po popravě v Barceloně vybuchla puma, která naštěstí nikoho nezabila, v souvislosti s Ferrerovou popravou následovalo později ještě několik anarchistických atentátů.

Poslední slova Ferrerova zněla prý, jak sděluje poddůstojník, súčastnivší se popravy: "Mé děti, vy za to nemůžete! Měřte dobře! Jsem nevinen! Ať žije....!" Další slova Ferrerova byla přehlušena výstřely.^[1]

Odkazy

Reference

Související články

• Volná myšlenka

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Francisco Ferrer na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Francisco Ferrer
• Stránka Francisca Ferrera Archivováno 27. 10. 2005 na Wayback Machine. na anarchistické encyklopedii
• Díla Francisca Ferrera - knihovna Kate Sharpley
• Článek Vynález globálního protestu^{[nedostupný zdroj]}
• ARCHER, William. The Life, Trial, and Death of Francisco Ferrer. New York: Moffat, Yard & Co., 1911. 332 s. Dostupné online. 

Zdroj