Fluorid rhodiový

Fluorid rhodiový
Obecné
Systematický název Fluorid rhodiový
Anglický název Rhodium hexafluoride
Německý název Rhodium(VI)-fluorid
Sumární vzorec RhF6
Vzhled černé krystaly
Identifikace
Registrační číslo CAS 13693-07-7
PubChem 20488757
SMILES F[Rh](F)(F)(F)(F)F
InChI InChI=1S/6FH.Rh/h6*1H;/q;;;;;;+6/p-6
Key: PDNXMXVYNVZBTD-UHFFFAOYSA-H
Vlastnosti
Molární hmotnost 216,91 g/mol
Teplota tání ≈ 70 °C (158 °F; 343 K)
Hustota 3,71 g/cm3
Struktura
Krystalová struktura ortorombická
Hrana krystalové mřížky a = 932,3 pm, b = 847,4 pm, c = 491,0 pm
Tvar molekuly oktaedr
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid rhodiový je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem RhF6. Je to jedna z mála sloučenin s rhodiem v oxidačním stavu +6.

Příprava

Fluorid rhodiový je připravován reakcí kovového rhodia s nadbytkem fluoru:[1]

Rh + 3 F2 → RhF6

Vlastnosti

Je to černá nestálá pevná látka, která je velmi reaktivní.[2]

Molekula fluoridu rhodiového má tvar oktaedru. V souladu s d3 konfigurací rhoditého kationtu je délka všech šesti vazeb Rh–F stejná (neprojevuje se zde Jahnův–Tellerův efekt), tj. 182,4 pm.[3] Fluorid rhodiový krystalizuje v ortorombické krystalové struktuře s prostorovou grupou Pnma (Číslo 62) a parametry mřížky a = 932,3 pm, b = 847,4 pm a c = 491,0 pm.

Stejně jako některé jiné fluoridy kovů je fluorid rheniový silné oxidační činidlo. Napadá sklo[1] a může dokonce reagovat s elementárním kyslíkem.[4]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rhodium hexafluoride na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b 王积涛. 有机金属化合物. [s.l.]: 科学出版社 434 s. Dostupné online. ISBN 978-7-03-002238-7. (čínsky) 
  2. ↑ LIDE, David R. CRC Handbook of Chemistry and Physics, 90th Edition. [s.l.]: Taylor & Francis 2804 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4200-9084-0. Sekce 4 Physical Constants of Inorganic Compounds, s. 4–85. (anglicky) 
  3. ↑ DREWS, Thomas; SUPEŁ, Joanna; HAGENBACH, Adelheid. Solid State Molecular Structures of Transition Metal Hexafluorides. Inorganic Chemistry. 2006-05-01, roč. 45, čís. 9, s. 3782–3788. Dostupné online [cit. 2023-12-20]. ISSN 0020-1669. DOI 10.1021/ic052029f. (anglicky) 
  4. ↑ RIEDEL, Sebastian; KAUPP, Martin. The highest oxidation states of the transition metal elements. Coordination Chemistry Reviews. 2009-03, roč. 253, čís. 5–6, s. 606–624. Dostupné online [cit. 2023-12-20]. DOI 10.1016/j.ccr.2008.07.014. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj