Fluorid arseničný

Fluorid arsenitý
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Model molekuly
Model molekuly
Obecné
Systematický název Fluorid arseničný
Anglický název Arsenic pentafluoride (systematický název)
Arsenic(V) fluoride
Arsorane, pentafluoro-
Německý název Arsen(V)-fluorid
Sumární vzorec AsF5
Vzhled bezbarvý plyn
Identifikace
Registrační číslo CAS 7784-36-3
PubChem 82223
ChEBI 30530
SMILES F[As](F)(F)(F)F
InChI 1S/AsF5/c2-1(3,4,5)6
1/AsF5/c2-1(3,4,5)6
Vlastnosti
Molární hmotnost 169,913 6 g/mol
Teplota tání −79,8 °C
Teplota varu −52,8 °C
Hustota 2,138 g/cm3
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech 		rozpustný v benzenu
Bezpečnost
GHS04 – plyny pod tlakem
GHS04
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
R-věty R23/25, R50/53
S-věty S1/2, S20/21, S28, S45, S60, S61
NFPA 704
0
4
1
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid arseničný je chemická sloučenina arsenu a fluoru se vzorcem AsF5.

Výroba

Fluorid arseničný se vyrábí reakcí arsenu a fluoru v přesném poměru (pokud by bylo méně fluoru, vznikal by také fluorid arsenitý):

2 As + 5 F2 → 2 AsF5.

Lze jej také vyrobit slučováním fluoridu arsenitého s fluorem:

AsF3 + F2 → AsF5.

Vlastnosti a struktura

Za normálních podmínek je AsF5 bezbarvý plyn, jehož molekula má tvar trigonální bipyramidy (dva trojboké jehlany se společnou podstavou).

V pevném skupenství jsou délky osních vazeb (dvě sousední svírají pravý úhel As-F 171,9 pm a délky zbylých dvou vazeb jsou 166,8 pm.

Reakce

Fluorid arseničný vytváří halogenidové komplexy, například s fluoridem siřičitým tvoří iontový komplex[2]:

AsF5 + SF4 → SF3+ + AsF6−.

Bezpečnost

Fluorid arseničný je prudký jed, který nejvíce poškozuje jaterní buňky. Má zřetelný zápach podobný zápachu plynného vinylchloridu.

Podobné sloučeniny

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arsenic pentafluoride na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Arsenic pentafluoride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ An investigation of the structures of the adducts of SF4 with BF3, PF5, AsF5, and SbF5 in the solid state and in solution in HF, M. Azeem, M. Brownstein, and R. J. Gillespie Can. J. Chem. 47(22): 4159–4167 (1969), DOI:10.1139/v69-689

Externí odkazy

Zdroj