Fibronektin
Fibronektiny jsou velké přilnavé glykoproteiny. Vyskytují se na povrchu buněčných membrán, v mezibuněčné hmotě a volně v tělních tekutinách. Z chemického hlediska jsou to heterodimerní látky, jsou složené ze dvou podjednotek spojených disulfidickou vazbou.[1] Existují dvě hlavní skupiny fibronektinů:[2]
- rozpustný, plazmatický fibronektin („studený“) je důležitou složkou krevní plazmy (300 μg/ml) a vyrábí ho hepatocyty v játrech
- nerozpustný, buněčný fibronektin je hlavní složkou tzv. extracelulární matrix (mimobuněčné hmoty). Vyrábí ho například fibroblasty.
Funkce
Fibronektin se může vázat na celou řadu všudypřítomných biomolekul, jako je kolagen, fibrin, heparin, DNA, aktin, integriny a podobně. Díky tomu má také obrovskou škálu funkcí; umožňuje buněčnou adhezi, opsonizaci, hojení ran a udržování tvaru buněk,[1]vývoj a morfogenezi, obranu před metastazováním nádorů a patologickým rozvojem cévního systému, jenž by mohl vést k rakovině.[3]
Reference
- ↑ a b Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition. Příprava vydání R. Cammack et al. New York: Oxford university press, 2006. ISBN 0-19-852917-1.
- ↑ Pankov R, Yamada KM. Fibronectin at a glance. Journal of cell science. October 2002, roč. 115, čís. Pt 20, s. 3861–3. DOI 10.1242/jcs.00059. PMID 12244123.
- ↑ RÉDEI, George P. Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics. 3rd Edition. vyd. [s.l.]: Springer, 2008. ISBN 978-1-4020-6753-2.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu fibronektin na Wikimedia Commons
