Ferroin

Ferroin
Struktura ferroinového kationtu
Struktura ferroinového kationtu
Obecné
Sumární vzorec C36H24FeN 2+
6 
Identifikace
Registrační číslo CAS 14634-91-4
PubChem 84567
SMILES C1=CC2=C(C3=C(C=CC=N3)C=C2)N=C1.C1=CC2=C(C3=C(C=CC=N3)C=C2)N=C1.C1=CC2=C(C3=C(C=CC=N3)C=C2)N=C1.[O-]S(=O)(=O)[O-].[Fe+2]
InChI 1S/3C12H8N2.Fe.H2O4S/c3*1-3-9-5-6-10-4-2-8-14-12(10)11(9)13-7-1;;1-5(2,3)4/h3*1-8H;;(H2,1,2,3,4)/q;;;+2;/p-2
Vlastnosti
Molární hmotnost 596,50 g/mol
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Varování[1]
H-věty H302 H412[1]
P-věty P264 P270 P273 P301+312 P330 P501[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferroin je organická sloučenina se vzorcem [Fe(o-phen)3]SO4, kde o-phen je 1,10-fenanthrolin, který je bidentátním ligandem. Název "ferroin" se také používá pro soli jiných aniontů, například chloridového.[2]

Příprava

Ferroinsulfát se připravuje smícháním vodných roztoků fenanthrolinu a síranu železnatého.

3 phen + Fe2+ → [Fe(phen)3]2+

Vzniklý komplex je nízkospinový oktaedrický s D3 symetrií. Jeho zbarvení je způsobeno přesunem náboje z kovu na ligand.

Použití

Ferroin se používá v analytické chemii jako redoxní indikátor.[3] Aktivní formou je ion [Fe(o-phen)3]2+, který funguje jako chromofor, který má být oxidován na odpovídající železitou sloučeninu [Fe(o-phen)3]3+. Redoxní potenciál této přeměny je +1,06 V v 1M H2SO4. Ferroin je často používaným indikátorem při vizualizaci oscilujících Bělousovových-Žabotinského reakcích.

Ferroin je vhodným redoxním indikátorem, protože změna barvy je vratná, velmi výrazná a rychlá, a navíc je roztok ferroinu stabilní při teplotách až 60 °C. Jedná se o nejčastější indikátor v cerimetrii.[4]

Nitroferroin, komplex železnatého kationtu s 5-nitro-1,10-fenanthrolinem, má potenciál přechodu o hodnotě +1,25 V. Je stabilnější než ferroin, ovšem v kyselině sírové za přítomnosti iontů Ce4+ jeho použití vyžaduje velký přebytek titrantu. Má však využití při titracích v roztocích v kyselině chloristé a dusičné, kde je redoxní potenciál ceru vyšší.[4]

Redoxní potenciál komplexu železa s fenanthrolinem se může pohybovat mezi +0,84 V a +1,10 V, v závislosti na poloze a počtu methylových skupin na fenantrolinovém jádru.[4]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ferroin na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d Ferroin. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Simeen Sattar. A Unified Kinetics and Equilibrium Experiment: Rate Law, Activation Energy, and Equilibrium Constant for the Dissociation of Ferroin. Journal of Chemical Education. 2011, s. 457–460. DOI 10.1021/ed100797s. Bibcode 2011JChEd..88..457S. 
  3. ↑ D. C. Harris. Quantitative Chemical Analysis. New York: W. H. Freeman, 1995. Dostupné online. ISBN 978-0-7167-2508-4. 
  4. ↑ a b c Handbook on the Physics and Chemistry of Rare Earths. [s.l.]: Elsevier, 2006. ISBN 978-0-08-046672-9. S. 289-. 

Externí odkazy

Zdroj