Ferdinand Hoffmeister
PhDr. Ferdinand Hoffmeister | |
---|---|
Narození |
4. února 1875 Mnichovo Hradiště ![]() |
Úmrtí |
28. února 1936 (ve věku 61 let) Jindřichův Hradec ![]() |
Povolání | klasický filolog, středoškolský pedagog |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Témata | starověká literatura |
Politická příslušnost | Československá národní demokracie |
Příbuzní |
Karel Hoffmeister (bratr) Adolf Hoffmeister (synovec) |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ferdinand Hoffmeister, také Hoffmeistr (4. února[pozn. 1]1875 Mnichovo Hradiště[1] – 28. února 1936 Jindřichův Hradec[1]) byl český klasický filolog a středoškolský pedagog.
Život
Narozen do rodiny Karla Hoffmeistera, přednosty stanice v Mnichově Hradišti, a Františky Hoffmeistrové, jejíž otec Josef Tondra působil jako řídící učitel v Bakově nad Jizerou.[1] Navštěvoval obecnou školu v Mnichově Hradišti a gymnázium v Křemencové ulici v Praze.
Univerzitní studium
Následně (mezi lety 1894–1904)[2] studoval klasickou filologii na filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity u Jana Kvíčaly, Josefa Krále, Jana Gebauera a Jaroslava Golla. Strávil jeden semestr na berlínské univerzitě a absolvoval stipendijní pobyty v Řecku a Itálii.[3] V dubnu 1904 obhájil disertační práci Příspěvky ku chronologii komoedií Plautových[4] a získal titul PhDr.[5]
Pedagogické působení
V roce 1905 se stal profesorem Malostranského gymnázia, poté působil v Klatovech, Táboře, Pelhřimově, na gymnáziu v Truhlářské ulici v Praze a roku 1913 byl jmenován ředitelem dívčího gymnázia Minerva.[3]
Roku 1916 byl odveden na frontu a strávil 16 měsíců v Rusku. Po návratu v roce 1917 získal místo ředitele gymnázia v Jindřichově Hradci.[3] Zde se zasloužil se o výstavbu nové školní budovy a působil zde až do své smrti.[6]
Veřejný život
V Jindřichově Hradci se aktivně zapojoval do veřejného života: zasedal v městském a okresním zastupitelstvu, předsedal výboru Městské spořitelny, byl místopředsedou kuratoria Městského muzea a funkcionář Sokola. Působil také jako člen nemocničního výboru, městského osvětového sboru a okresní sociální péče.[6] Na regionální úrovni byl činný v národně demokratické straně.[3]
Příbuzní
Bratr Karel Hoffmeister (1868–1952) byl profesorem klavírní hry. Synovec Adolf Hoffmeister, syn JUDr. Adolfa Hoffmeistera (1870–1936), byl spisovatel, karikaturista, novinář, politik a malíř.
Dílo
Kromě vydávání a překladu děl klasických autorů publikoval Hoffmeister články v odborných časopisech jako Věstník českých profesorů, Střední škola, Filologické listy, a několik statí v Ottově slovníku naučném. Vydal i několik odborných monografií.[6]
Statě k antické literatuře[3]
- Příspěvek v datování komedií Plautových (1902–1903)
- O nominálních a pronominálních ablativech na –d ve staré latině (1903–1904)
- Příspěvek kritický ke zlomkům řeckých elegiků (1903–1904)
- Theokrit (1905–1906)
- Artemidoros z Perge-alason (1908–1909)
- Nástin literárních pramenů k dějinám římského divadla a hry ve starém Římě (1912–1913)
Obecné literární dějiny[3]
- Psychologie českého vojáka
- Typ chlubného vojína v dějinách a v literatuře
Překlad
- Lúkainos: O začarovaném oslu
Výbory z děl[3]
- Výbor z básní Horatiových, Díl prvý (1936, 1945)
- Horatius Flaccus Quintus. Vybrané básně, dva svazky
- Homérova Odysseia v zkráceném vydání (1925)
- Illias
Odkazy
Poznámky
- ↑ Literatura uvádí 2. únor
Reference
- ↑ a b c Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Hoffmeister Ferdinand. is.cuni.cz [online]. [cit. 2022-05-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g BENEŠ, Luděk. Osobnosti Mladoboleslavska. [s.l.]: Muzeum Mladoboleslavska, 2009. S. 66.
- ↑ Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity II. (1900–1908). is.cuni.cz [online]. [cit. 2022-05-28]. Dostupné online.
- ↑ Dílo In memoriam Ph. Dr. Ferd. Hoffmeistra (1936)
- ↑ a b c Medailon Středočeské vědecké knihovny v Kladně
Externí odkazy
- Autor Ferdinand Hoffmeister ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ferdinand Hoffmeister